Vítám Vás u nás 🙂
Dnes je krásný den. Jsem doma a sluníčko se snaží, aby nás potěšilo. Tím pádem jsem si vzpoměla na východ slunce, jak jsem byli letos v Medžu. Byl to náš třetí východ slunce tam. A byl zase úplně jiný. Vyšli jsme ve tři ráno, abychom východ slunce zastihli včas a připraveni nahoře, ale vůbec nám nedošlo, že jsme poprvé v Medžu až v srpnu a že čas pokročil, že prostě východ slunce bude později. Takže jsme celou křížovou cestu šli ve tmě. A nahoře ještě hodinu čekali. Na hotelu jsem všem říkala, že bude horko- i v noci- ať si s sebou neberou nic moc zbytečného, že se výšlapem zahřejí, když bude potřeba… No, nezahřáli jsme se. Foukal silný vítr a ti, kdo mě poslechli- mrzli. Ach jo, zase zkušenost a zase možnost k pokoře.
vycházíme
jsme nahoře
fotil Marťa…i sám sebe 🙂 Marťo, děkuju
stačil jeden růženec a rozednilo se
snažily jsme se navzájem zahřát
ale nešlo to 😉
a pak to vypuklo
chvilička dezorientace, kde se dívat 🙂
stálo to za to 🙂
tady už cesta dolů
některým jakoby ani nevadilo brzké vstávání
ale přece jen 🙂
tak tam jsme byli- pohledem z busu
Čím je pro mě slunce dnes?
…a ve své štědrosti
nikdy se neunaví
zářivé paprsky
rozdává do všech stran
Přiznejme si
Jsme z rodu slunečního
I na nás je
nikdy se neunavit
v umění
cele se rozdávat…
( z básně J.Veselého JSME Z RODU SLUNEČNÍHO)
Přeji Vám pěkný den a těším se příště Kejt