Nicota oproti bytí

Vítám Vás u nás 🙂

svítání z našeho balkonu…to všudy přítomné slunce bylo úžasné 😉

Čtu si dále v Malé Arabce (viz. minulý příspěvek) a dnes čtu:

Nicota oproti bytí

Včera jsem měla velké pokušení… Pomodlila jsem se modlitbu k Nejsvětější Panně Marii…, pomodlila jsem se také Veni Creator. Pak jsem se vrhla do Boží náruče, svěřila jsem se Jeho dobrotě.

Ocitla jsem se v duchu před dvířky svatostánku; ležela jsem před oltářem a řekla jsem: Pane, tvá služebnice má hlad, dej jí kousek chleba; má žízeň, dej jí kapku vody.

Zdálo se mi, že pláču, ne očima, ale srdcem; a skropila jsem oltář těmito slzami.

Pak mi před mýma očima byly promítány jednotlivé hříchy, jeden po druhém. Neměla jsem už sílu prosit o chleba, tak velmi jsem se cítila nehodná a sklíčená.

Pak jsem řekla: Nyní, Pane, se to již stalo, co mám dělat? Stalo se to, Pane; víš, jakou bolest cítím ve svém srdci. Velikost Tvého milosrdenství smaže množství mých hříchů.

Pane, Ty jsi Bytí, a já jsem nicota. Ty jsi Bohem, a já jsem jen zrnko prachu. Je třeba, aby ten, který existuje od věčnosti, se smiloval na tím, který je ničím, a aby ten, který je Bohem na věky, prokázal své milosrdenství tomu, který je jen zrnko prachu. Pamatuj, Pane, na dílo svých rukou.

Pak jsem se celá svěřila víře, naději a důvěře. Celou noc jsem zůstala v tomto stavu…

U rybníka Siloe

 …Velikost Tvého milosrdenství smaže množství mých hříchů…

Díky Vám za Vaši modlitbu při našem putování a těším se příště Kejt

Malá Arabka

Vítám Vás u nás 🙂

V sobotu jsem se seznámila s novou kamarádkou. Nikdy dříve jsem o ní neslyšela, ale znáte to. Někdy přeskočí jiskra… a je to…

Malá Arabka- svatá Miriam od Ukřižovaného. Setkala jsem se s ní při návštěvě Betléma, v klášteře, který založila

a protože to setkání bylo vážně silné, začala jsem si o ní něco hledat, abych se dozvěděla víc. A bylo to.

Ve stránkách Bosých karmelitek teď ležím každou chvilku a moc se mi líbí.

https://bosekarmelitky.cz/sv-miriam-od-ukrizovaneho/

V Betlémě

Tak třeba dnes jsem si četla:

Mariina moc

Mohu být radostná, mohu být smutná, ať je Tvé svaté Jméno požehnané, Pane! Mohu být ustaraná nebo spokojená, ať je Tvé Jméno požehnané, Pane! Mohu trpět, mohu se těšit, ať je Tvé Jméno požehnané, Pane!

A uslyšela jsem hlas, který mi řekl: důvěru, důvěru!…
– Ale, Pane, dej mi trpělivost, tím či oním způsobem, neboť já už déle nemohu…
Na to jsem uslyšela hlas, který mi řekl: Ten, který je Pánem bezmoci, je také Pánem trpělivosti…

Na toto slovo jsem vnímala, jako bych byla mimo sebe, a už jsem nemyslela ani na své utrpení, ani na svou zbabělost…
A potom se mi zdálo, že vidím průvod dětí. V jejich čele byla Maria.

Mnoho hvězd, podobných plápolajícímu plameni, šlo před ní. Zároveň jsem viděla, že měla vejít do velmi uschlé zahrady, kde všechny stromy, až na několik z nich, byly suché. Byl to jakoby les, ale stromy v něm byly více suché než zelené.
A ona vešla do lesa. Jeden strom se povalil; byl zelený. Ona ho vzala do rukou a nesla ho; bylo slyšet nebeské zpěvy. A zem i tráva, po které ona přešla, se nanovo zazelenaly a zavlažily se jen tím, jak se jich dotkl její stín.

Zdálo se mi, že kudy přechází, tam ji pozdravují hory; vody v řekách stoupají a zřídla, která jsem viděla, tryskala ještě více a vystřikovala vodu, která se radovala. Z jejího stínu se radovala celá země, a díky němu se pokrývala zelení. Nepřítel před ní utíkal, utíkal před Bohem. Maria se vrátila na své místo v průvodu a hvězdy šly stále za ní.
Hvězdy představují lásku Boha, který vždy kráčí před Marií.

V Nazaretě

Ona čerpá z této lásky, aby ji dala i nám,

protože patříme Marii a Maria patří Bohu a Bůh patří jí.

Všechno se před ní třese, ne jenom kvůli ní samotné, ale kvůli lásce, kterou jí Bůh obdarovává.

V Eim Karem

…  Ona čerpá z této lásky, aby ji dala i nám …

Těším se příště!

Kejt

Lehce svatebně

Vítám Vás u nás 🙂

Držela jsem v rukou bílé a fialové květy určené pro svatební den K a J.

Páteční den byl pod mrakem… Kostel večer byl prázdný… tmavý… noční…

Sobotní ráno rozzářilo sluníčko a bylo krásně. Společná cesta životem mohla začít…

Vždycky, když vidím mladé lidi odhodlané jít životem společně, přeji jim to 🙂 Život je vzácný dar a jít životem spolu, je dar od Pána. Papež František nás povzbuzuje:

„Manželství je také každodenní prací, mohli bychom říci uměleckou prací, prací klenotníka, neboť úkolem manžela je činit manželku více ženou a úkolem manželky je činit z manžela více muže, a růst spolu také v lidskosti, jako muž a jako žena.“ 

„Láska je vztah. Je to tedy skutečnost, která roste, a přirovnáním můžeme říci, že roste a staví se jako dům. A dům stavíme společně, ne sami,“ 

Více zde:
https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/190212papez-frantisek-pet-rad-k-manzelstvi

Přeji tedy mladým novomanželům hodně sil a odvahy při společném putování a mějte se hezky!

Těším se příště Kejt

Velikonočně

Vítám Vás u nás 🙂

Je Velikonoční pondělí. U nás je krásně veselo. Napřed kluci nemohou K. chytit…když už jsou mokří…tak ji nemohou dostat do bečky…ale nakonec vše dobře skončí…je mokrá i ona:-)

Ve Svatém týdnu čas běžel… každý den byl naplněný, bohatý, krásný… 😉

Podívali jsme se i na film… moc se nám líbil…

Texty, které zněly v kostelích, byly krásné… moc se mi líbilo, jak v nás v nich Pán ujišťuje o své péči:

…nyní přísahám, že se již na tebe nerozhněvám…nebudu ti hrozit…i kdyby hory ustoupily a pahorky kolísaly…

má láska od tebe neustoupí…nezakolísá moje smlouva…

Bože, Ty nám svým slovem, uloženým ve svatých knihách, ukazuješ smysl slavení velikonoc. Dej, ať pochopíme, že jsi milosrdný a věrný, a že se nemusíme bát budoucnosti, ale můžeme bezpečně spoléhat na to, co jsi pro nás vykonal. Skrze Krista našeho Pána. Amen.

Přeji Vám pěkný sváteční čas! Děkuji za přání a připojuji se svým: nebojme se budoucnosti, protože víme, co pro nás Pán udělal a je stále s námi, vede nás a drží ve svých rukou.

Mějte se hezky a těším se příště Kejt

Jarně

Vítám Vás u nás 🙂

Procházely jsme se oderským Zámeckým parkem:

Doma se nám v malých chvilkách podařily vzít do rukou voskovky:

a pak to začalo u nás promodrávat…

jak jinak ;-)… já ty voskovky držela v rukou poprvé…

Včera na závěr mše jsem byla překvapena, jak mi o uši zazvonila závěrečná modlitba. Proč překvapena? Protože většinou celá rodina v pondělky nejezdíme a ještě bylo zpoždění…

Chraň nás, Bože, svou otcovskou láskou a učiň si příbytek v srdcích těch, kdo se ti darovali účastí na této oběti, abychom nepromarnili účinky pokrmu, který nám dáváš k dosažení věčné spásy… Amen.

Přišlo mi to jako jemné KUK od Pána. On vždycky dá víc než si “zasloužíme”.

Učiň si v našich srdcích příbytek… to je mé přání pro Vás pro tyto dny … a děkuji Vám.

Mějte se hezky!

Těším se příště Kejt