Měsíc: Září 2014

Vítám Vás u nás 🙂

Včera Marťa přiběhl a sháněl se prý: “Mami, honem foťák!” Večer jsem se podívala:  🙂

A já? Klikla jsem si jen tak na  můj starší příspěvek z roku raz dva a našla toto:

…neboť milost- to je Boží láska- dokáže svými zkouškami,

které dopouští

s úžasnou dovedností a něhou

napřímit postupně to, co je v nás pokřivené…

(Na ohnivém voze)

A tak se mi hezky usínalo. Vám přeji pěkný svěže teplý podzimní nedělní podvečer a těším se příště Kejt

Vítám Vás u nás 🙂

V minulém týdnu Českou republikou putovalo srdce sv. Jana Maria Vianneye. Dozvěděli jsme se to úplnou náhodou, ale těch náhod je v poslední době tolik, že jsem už rezignovala na nějaké přemýšlení a spíš jsem ohromena, jak Bůh do našeho srdce vidí.Takže jsme se v pondělí vydali do Ostravy na setkání s Janem Maria Vianneyem.

Sv. Jana Maria Vianneye znám. Aspoň jsem si to myslela. Ale byla jsem překvapená. Kázání pronášel ve francouštině kněz z farnosti Ars, který ostatky J.M.V. doprovázel a bylo to docela”hustý”. Kázání měl doprovázeno epizodami ze života sv. Jana a mi se strašně líbil úsměv kněze i radost, která byla ze slov cítit. A to jsem netušila, že i sv. J.M.V. byl takový humorista. Vždycky jsem o něm slýchávala, že byl na sebe přísný, držel půst, byl “asketa” a teď jsem slyšela o  radosti, veselí, o nadšení jaké  J.M.V. kolem sebe šířil. J.M.V. říkával, že kdyby byl smutný, hned by mířil ke zpovědi…byl proniknut hlubokou radostí z víry…z Boží přítomnosti…zářil dobrotou…byl hluboce pozorný k potřebám lidí…a ta jeho dobrota  byla odleskem dobroty samého Boha, že ON to vnímal, že to Bůh je dobrý…Strašně se mi líbilo,že když J.M.V. přišel do své vesničky- farnosti Ars, která byla chudou, malinkou obcí, tak trávil svůj čas u svatostánku…a tou svou přítomností v kostele vzbuzoval u lidí zvědavost, až se začali ptát 🙂 , co ten kněz tam dělá…a zjistili, že je u svého Boha! A že kostel je příbytkem Boha a že Bůh bydlí v jejich vesnici 😉 Jak je to prosté. V jejich vesnici bydlí Bůh…

Mi se to strašně líbilo. Vybavilo se mi, jak jsme v Medžugorji slyšeli svědectví jednoho muže- kanaďana, který byl docela dost, dost  bohatý a přesto po přečtení jednoho poselství P.Marie zcela radikálně změnil svůj život,všechno prodal, opustil a se svou ženou (jejich 4 děti už byly dospělé), se vydal bydlet do Medžugorje. Když přistáli v Amsterdamu, nikdo nevěděl, kde Medžugorje leží a kam vlastně mají letět! A jeho žena- Nancy plakala a říkala, co my tam vlastně jdeme dělat?! Proč?! A její muž odpověděl, protože v Medžugorje bydlí P. Maria a já chci být její soused 🙂 🙂 🙂 Celý jejich život převrátilo jedno přečtení poselství, které padlo do otevřeného srdce.

První slova kněze, který srdce  J.M.V. doprovázel byla: Nesmíme se starat, jak, kde a proč vznikají kříže. Všechno pochází z veliké Boží lásky… a přál nám, ať se v tyto chvíle  naše srdce skrze srdce J.M.V. otevře srdci Ježíšovu…

srdce J.M.V.

Zase jsme u toho lidského  srdce. Jak to všechno k němu směřuje… Byla jsem zvědavá, jestli uslyším slovo, které padne do jednoho otevřeného srdce. Ozvalo se. Bylo to poslední.

Ptali se J.M.V. , jak se stát svatým a J.M.V.odpověděl: Stačí říct ANO. 🙂

fotka z vesnice Ars-sur-Formans ve Francii, která ukazuje J.M.V. a chlapce, který mu ukázal cestu do Ars, protože při první cestě do Ars J.M.V. zabloudil. Tehdy potkal malého chlapce,který mu poradil. J.M.V. řekl: Ty jsi mi ukázal cestu do vesnice, já ti ukáži cestu do nebe.

Stačí říct ANO. 🙂

Jak prosté.

Mějte se moc hezky. Já se budu těšit příště. Kejt

p.s. Omlouvám se Vám, že se zkomplikovalo psaní komentářů. Také mě to mrzí, jenže vir byl silnější…Jestli máte chuť,tak se budu těšit na vaše Napište mi a já se určitě ozvu 🙂

p.s.s. Taky mi ty komentáře chybí 🙂

Vítám Vás u nás 🙂

Jakmile se začně zabarvovat psí víno, vím, že je podzim tady. Dnes jsem si ho užila, nejraději bych všechny větvičky přestěhovala k nám do kaple. Tak jsem chodila po zahradě a přidávala do výzdoby všechno  co šlo 🙂

Ve čtvrtek jsme se s maminkama nejenom  z oderské farnosti vydaly na malinkou pěší pouť na sv. Hostýn.  Počasí bylo nádherné, každá šlapala za sebe, nasmály jsme se, společně modlily, na Hostýně byly na mši svaté, obědě i malé mslce. Bylo to krásné…

( více zde: http://farnostodry.cz/?page_id=4432 )

Tak, tolik od nás. Přeji Vám pokojnou, hezkou neděli a těším se příště Kejt

Vítám Vás u nás 🙂

Dnes bych se chtěla vrátit k pouti do Medžu. Vyjeli jsme v neděli a hned za Olomoucem nám otec Šebestián říká: “To neví ani Kučerkovi, ale nemáme nocleh. Včera jsme si volali s Monikou a nocleh, který jsme měli objednaný není. Prostě není”… A tak Monika začala obcházet penziony v Medžu, obešla čtyři a v tom čtvrtém jí řekli, že by možná, snad, že popřemýšlí… Byl to dům otce Pia.

V tu chvíli se mi vybavilo, jak jsem v dubnu, kdy jsme ze svatořečení jeli k o.Piovi, procházela “jeho” klášterem, na každém kroku viděla “jeho” věci, jak jsem viděla, že tam lidé nechávají své fotky, házejí mince, dávají psaní. U jedné sochy mě napadlo, hoď tam fotku z Medžu, jak jsme byli poprvé v r. 2012. Moc se mi ńechtělo se té fotky zříct. Říkala jsem si: Kejt, na čem to zas lpíš!? A tak jsem ji tam hodila a Medžu svěřila otci Piovi. “Jen tak…”

A za čtyři měsíce skoro na den přesně mi otec Pio dal odpověď. Bydleli jsme v JEHO domě! A bylo tam krásně. 🙂

večer v hale

ráno při snídani

MM

na dvoře

my všichni

A pak… z průčelí domu se na nás usmíval otec Pio z obrázku, který mi léta visí doma na ledničce 🙂

…když uvidíš, že se tvoje záležitosti komplikují, řekni se zavřenýma očima: ,,Ježíši, postarej se o to Ty!” A úplně se odvrať od svého Já,protože tvoje rozumování ti to jen komplikuje. Takto postupuj ve všech svých těžkostech. Počínejte si tak všichni  a uvidíte velké, ustavičné i tiché zázraky. Zázraky,které navenek nebudou ničím senzační, ale pro vás budou velké, a kromě toho budou posilovat vaši důvěru a lásku ke mně. Já, váš Bůh, se postarám. Ujišťuji vás!

(z novény Odevzdanosti)

Tak, tak od nás . Mějte se hezky a těším se příště Kejt

Vítám Vás u nás 🙂

Nebyla jsem tu dlouho. Né, že bych nechtěla, ale spadl mi noťas a najednou bylo všechno fuč. Najednou jsem stála před rozhodnutím, co je pro mě důležité, co bych chtěla zachránit, protože všechno mít tak, jak bylo, nejde. A když se mi včera noťas vrátil, nestačila jsem se divit, co všechno postrádám. Možná to znáte. A pak se toho událo tolik. Takže Vás dnes jen pozdravím a posílám pozdrav od nás.

A jinak jsem si četla, jak jinak než papeže Františka. Zaujalo mě toto:

Nestačí mít rád ty, kteří nás mají rádi. Nestačí prokazovat dobro tomu, kdo prokazuje dobro nám. Ježíš říká, že tak to dělají pohané. Aby se svět změnil k lepšímu, je třeba prokazovat dobro tomu, kdo nám to nemůže oplatit, jako to učinil Otec nám, když nám dal Ježíše. Kolik jsme zaplatili za svoje vykoupení? Nic, všechno zadarmo! Prokazujme dobro a nečekejme nic nazpět, na oplátku. Tak jednal Otec s námi, a my máme jednat stejně. Konej dobro a jdi dál!

(celý článek je zde : http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=20771 )

Stále mě překvapuje lehkost, svěžest, úsměv papeže.A v jiném článku jsem si přečetla vysvětlení:

“To je naprosto zjevné. Má takovou energii a sílu, že nás to všechny udivuje. A především je zřejmé, že tento elán není plodem jakéhosi přemáhání nebo nadšení z nové role. Člověk ihned vnímá, že je to plod pokojného srdce. Ježíš objal Františkovo srdce a nese ho v náručí – a papež chce světu vyprávět právě o této něze”.

(Celý článek je zde: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=20770 )

Také bych chtěla být nesena v náručí. V  novéně MM je napsáno: …a když tě budu muset vést jinou cestou, než kterou chceš ty, potom tě ponesu ve své náruči…

Všechno je jinak 😉 , ale těší mě to přislíbení.

Tak se mějte hezky a já se budu těšit příště Kejt