Darovaný čas

Vítám Vás u nás 🙂

V liturgických textech z Slavnosti Narození Páně z vigilie, byla krásná větička: Projevila se Boží dobrota... Když si dám tuto větu nejenom do souvislosti s probíhajícími svátky a narozením Božího dítěte, ale také s poselstvími z Medžugorje, které nás často vybízejí k vděčnosti, k chvále, k radosti, tak zjišťuji, že příležitostí k vděčnosti, chvále, k radosti je kolem mě stále mnoho, stále se mám z čeho těšit, co přijímat, co odevzdávat a přesto můj postoj vděčnosti a chvály pokulhává.

A přitom vede k pokoji.

Tak cítím, že bych si chtěla předsevzít na tomto postoji pracovat. Vrůstat do něho. Otevírat se mu. Nechat se jím proměňovat. Očišťovat. Prorůstat jím.

Kéž mi nastávající doba k tomu pomůže.

… přeji i Vám.

Mějte se krásně a těším se příště Kejt

Růst

Vítám Vás u nás 🙂

jedno z vzácných rán, kdy jinovatku uvěznil mráz:-)

V Katolickém týdeníku č. 50 byly malé odpovědi Víti Marčíka na otázky týkající se Adventu.

Advent je úžasný čas společného hraní, tvoření, vyrábění vánočních ozdob a dárků, pečení, zpívání koled… v Adventu i uklízíme, zbavujeme se všeho, co opravdu nepotřebujeme, čistíme místo kolem nás i sebe. Jde o nádherné chvilky, kdy si můžeme uvědomit, že nemusíme mít všechno.

A pokračoval : … O Vánocích jde o setkání. Setkal se Josef s Marií, Marie s Gabrielem, Gabriel s Josefem…Pastýři uviděli znamení na nebi, protože zvedli hlavy 🙂 od ohně a podívali se nahoru a anděl jim zvěstoval narození Páně. A oni nic nechápali, ale běželi do Betléma a tam uviděli děťátko narozené v jeslích, ve slámě u ohně. Teď už se konečně nebudou muset bát smrti! Proto ho všichni potřebovali vidět a donést mu dary…všechno, co měli. A letos je to podobné. Nemůžeme běžet hledat Ježíška do kostela, který nám zavřeli. Musíme se místo toho dívat kolem sebe.

Ježíška máme hledat v opuštěných domácnostech, vybydlených domech nebo v nemocnicích či hospicích. Anebo ho můžeme hledat u nás doma. Anebo v sobě! Tady bych měl nejspíše začít. Hlavně ho prosím nehledejte v televizi nebo v počítači nebo v mobilu. Tam ho nenajdete! Možná tak radu, kam jít a co dělat, ale pak ten přístroj musíte vypnout. A jestli ho chcete opravdu potkat, musíte na to setkání vykročit sami, bez ‘navigačky’. Sami, i když jste nemohoucí …Všechno musíte vypnout a poslouchat. A třeba už u vás někdo klepe! Pak stačí otevřít…”

Tak mám letos pocit, že bych mohla růst… V odvaze hledat, čekat, poslouchat, nacházet… chtěla bych 😉

Pěkný čas přeji i Vám!

Kejt