Doprovodné slovo pana Jana Jemelky i souzvuk obou umělců byla nádherná podívaná, jak pro oči, tak uši.
Po skončení doprovodného programu jsme si mohli dílo prohlédnout zblízka.
A proč mi slova včerejší písně připomněla představení mozaiky?
Mohli jsme si “kámen” odvalit. Byla Popeleční středa a pan Jemelka i pan Oliva mluvili o díle, o popelu, o tajemství, každý za ním čeká něco jiného. Nemusíme čekat na konec života, abychom přemýšleli o Naději. ❤️
Pak jsme si kámen mohli “odvalit”
Myslela jsem na “všechno”. 😉
A tak, když včera v písni zazněly slova:
Veď nás, Kriste, dobrý Pane, cestou kříže za sebou k hrobu,
jenž i nám se stane zmrtvýchvstání kolébkou.
Ať ze Slunce, jež se skrývá zde v svátosti oltářní,
do nás tryská záře živá,
příslib věčné radosti.
uvědomila jsem si, jak dokázaly říct “všechno” .
Přijeďte se někdy podívat! 🖐️
Přeji Vám hezký čas a poklidný nový pracovní týden.
Kolik je to různých pohledů. V jednom dni! 😉 Záleží, jak se dívám a nakolik vidím 😉
Pak křížová cesta. 6. zastavení. Veronika podává Ježíši roušku:
Dovolil jsem jim, aby Mě korunovali trním. Dovolil jsem jim aby Mě tupili a plivali na Mou svatou Tvář. (3. březen 1989) Pak jsem cítil, jak Mi někdo utřel obličej. (9. listopadu 1986) Vassulo, pohlédni do Mé svaté Tváře. Podívat se na Mě, už to Mě těší. Řekni jim, že je třeba tak málo, aby mě potěšili. (7. června 1987)
Kdybyste jen věděli, jak jsem ochoten odpouštět zločiny vaší doby za pouhý jeden laskavý pohled, okamžik lítosti, nádech zaváhání, trochu opětného zvážení. Usmějte se Mou svatou Tvář a Já odpustím a zapomenu. Dokonce se nebudu dívat na své rány. Pustím ze zřetele všechny vaše nepravosti a hříchy pro pouhý okamžik lítosti a celá nebesa se budou radovat z vašeho gesta, protože váš úsměv a laskavý pohled bude pro Mne jako vonný dým a okamžik lítosti bude jako nová píseň pro Mne. (29. srpna 1989)
Záleží na jednom jediném laskavém pohledu, okamžiku lítosti, opětného zvážení…
Dnešní cestou na Maria Skálu jsem potkala jemné pozdravy probouzející se přírody.
V minulých dnech nás sváteční překvapení vyslalo do Prahy. I v tamějších uličkách jsme žasli nad krásou.
Prošli jsme si naše oblíbené zastávky.
A vnímali, jak se zachvěl svět.
V poselství Panny Maria v Medžugorje zaznělo:
„Drahé děti! S vámi jsem a modleme se společně.
Pomozte mi, dítka, modlitbou, aby satan nezískal převahu. Jeho moc smrti, nenávisti a strachu, navštívila Zemi.
Proto, dítka, vraťte se k Bohu a modlitbě, půstu a odříkání si, za všechny ty, kteří jsou pošlapáni, chudí a nemají hlas v tomto světě bez Boha.
Dítka, jestli se nevrátíte k Bohu a jeho přikázáním, nemáte budoucnost. Proto mne k vám poslal, abych vás vedla.
Děkuji vám, že jste přijali mou výzvu.
(25.2.2022)
Včera jsme se měli možnost spojit se v modlitbě, ke které se sešli lidé na Podbrdu.
Lidé se modlili celou noc i v kostele.
Poslechla jsem si slovíčko br. Šebestiána:
Myslím, že každé poselství, které v Medžugorje zaznělo, má sílu a přesah do dnešních dnů. Pokaždé, když si nějaké přečtu, cítím potřebu vlastního obrácení, ale také laskavé pozornosti a vedení Panny Marie. Ne nadarmo nás vyučuje:-)Být v její škole je výsadou, zodpovědností i povzbuzením. Potřebujeme to.