Vítám Vás u nás 🙂
A myslím na Vás:-)
Zase utekl nějaký čas a dnes přišla zpráva, že se Domů, k nebeskému Otci, vrátila Matka Elvíra. Zakladatelka komunity Čenákolo.
Když říkají: „Elvíra je mrtvá! „
Musíš zpívat, tančit, pařit…
Protože jsem naživu!
Běda vám, když řeknete: “chudák holka… “
Ne, žádné “chudák holka”!
Jsem v pořádku a šťastná
e canto, canto gi à!
Přede mnou se chystá
něco skvělého…
život neumírá!
Téměř při každém našem pobytu v Medžugorjii jsme s úžasem naslouchali svědectvím mladých mužů nebo dívek, kteří díky Matce Elvíře a jejímu nasazení pro Pána, objevili ŽIVOT!
Nebo jsme prostřednictvím záznamu poslouchali vyprávění Matky Elvíry o její cestě.
V místech Čenákola jsme si vykládali, poslouchali nebo užívali ticha.
Ještě v minulém týdnu, kdy jsem poslouchala svědectví chlapců z této komunity, o ní hoši mluvili a říkali, že žije! Ano, žije! Nyní víc než kdy jindy.
Když jsem namátkou otevřela její knížku, o které jsem psala tady:
A dnes jsem také knihu otevřela a našla toto:
…”Ale já ho nevidím, necítím toho živého Boha, toho vzkříšeného, o kterém nám vyprávíš!”
A já na to: ” A ty jsi mu otevřel dveře? Zkusil jsi na ten okamžik říci: “Pane, potřebuji tě, pomoz mi!´”
Brána srdce má jen jedinou kliku! Tu zevnitř!
A jen my můžeme svobodně otevřít Tomu, kdo klepe, kdo touží po tom, aby mohl vstoupit a udělat nás šťastnými, aby naše radost byla plná.
Popros Ho o pomoc, otevři Mu bránu svého srdce, nech Ho vstoupit!
…a budeš šťastný!”
…Vybočil z cesty, ale pak znovu Boha našel, opět pocítil stesk po prožitém dobru, potřebu modlit se a věřit v Něho.
Jsem si jistá, že setkáš-li se s Pánovou dobrotou, jestliže tě někdo miloval v Pánově jménu a ukázal ti skutečnou Boží tvář, pak to v tobě zanechá nesmazatelnou stopu.
Dříve či později se k Němu v životě vrátíš, protože
nikde jinde nenalezneš ten pokoj a radost,
které tvoje srdce zkusilo,
když žilo v Jeho přítomnosti.
Nikdy jsem nedělala plány do budoucna,
ale chtěla bych stále více otevírat dveře srdce, lásky,
abych mohla obejmout celé lidstvo a přijmout ty,
kdo jsou ještě ztracení a osamocení…
Matko Elvíro, děkujeme!
Kejt
