Buď vítán, kdo s čistým úmyslem vcházíš
Vítám Vás u nás 🙂
To je krásně, co? Jakmile vykouklo sluníčko, začalo to v úle bzučet… a aktivita je nevídaná. Samotnou mě to neustále láká ven. Všechny připomínky zimy letěly do kamen a najednou vnímám to očekávání. Škola, ne škola, povinnosti ne povinnosti, venku je nádherně!
A tak jsme řádili s nůžkami…
Mějte se hezky!
Těším se příště Kejt
Vítám Vás u nás 🙂
Pevně věřím, že i Vy máte čas, kdy si možná nejenom večer zalezete do pelíšku s knížkou. Je to nádhera, klid a příjemné. Já dočetla Leonii.
Leonie neměla lehké dětství, byla vzpurná, neposlušná, divoká, číst o ní v knížce Rodiče Terezie z Lisieux, tak se Vám nechce ani věřit, nebo aspoň mně se nechtělo věřit, že by se tak maminka dokázala vyjadřovat o své dceři :-), jenže důvěra v Boha a v Jeho dobrotu, že to tak nemůže přece zůstat, vykonaly své. Také víra Leonininy maminky v přímluvu zemřelé sestry byla tak veliká, že zlepšení chování Leonie na sebe nedalo dlouho čekat. To mě zase posílilo v napojení na naše blízké svaté, na které se často obracíme s prosbou o přímluvu…
Na obalu knihy Leonie- Starší sestra Terezie z Lisieux je napsáno: je důležité vydržet ve svých základních rozhodnutích a doufat v Boha- i když se životem někdy motáme a tápeme.
A Leonina vnitřní proměna ?… několikrát (3) chtěla vstoupit do kláštera a nevydržela tam, až po čtvrté, a po svém vstupu měla na jazyku jen vděčnost a díky za všechno, čím procházela. Všechnu tu slávu, která se rozpoutala po smrti její sestřičky Terezky, její blahořečení, svatořečení vždycky jen okomentovala : “Jak bude Pán Bůh oslaven!” Žádná ze sester nejela na svatořečení, všechny volily ticho kláštera, Leonie napsala : “To, co se odehrává v duši, lidský jazyk vyjádřit nedokáže, a proto je na místě ticho.” Byla tak pokorná, že jí ani nevadilo, když poslouchala rozhlasový přenos z vysvěcení baziliky zasvěcené její sestře sv. Terezičce, které vedl biskup z Bayeux a z Lisieux a zmiňoval se Tereziiných sestrách , ale nepočítal ji.
Když jí čím dál tím víc trápí zdraví komentuje to slovy: “Jsem jako dům z písku.” nebo : “Daří se mi skvěle stejně jako mému houserovi, kvůli němuž jsem shrbená jako stoletá stařenka; tak člověk vesele odchází do ráje. A jak se daří vám, milované sestřičky? ”
Teď 28. ledna to bude 120 let ode dne, kdy vstoupila do kláštera a prožila tam 42 let. Do nebe odešla v 78 letech. V roce 2015 byl zahájen její beatifikační proces. Terezie “Malou cestu” vytyčila a Leonie po ní po celý svůj dlouhý život kráčela.
Další úvahy o ní najdete zde:
A myslím, že mám v ní novou kamarádku! 🙂
Mějte se hezky a těším se příště Kejt
Vítám Vás u nás 🙂
Když jsem se v pátek vracela z práce domů, bylo tak krásně, že jsem i cestou zastavovala a fotila sluníčko.
A hned po příjezdu prosila syna, aby šel ven fotit 🙂
:
Příroda nás učí, že k životu nepotřebujeme ideální podmínky;
jistě se však neobejdeme bez odvahy a vytrvalosti.
Mějte se hezky v novém týdnu a těším se příště Kejt
více zde:
https://www.instagram.com/martin_kuczi_photography/
… dnešní ranní pohled do oderského městského Betléma…
I v našich končinách se dnešním dnem do ulic vydali Tří Králové. Je to kouzelné pozorovat, jak se tvoří skupinky, co se honí koledníkům hlavou, jak každý je svým způsobem jiný, osobitý, nadšený. Jiná je skupinka, kde září oči dětem a zpívají z nevinného srdce, jiný je pohled na skupinku, kde dospívající ke všemu přistupují se svým typickým nekomfortním přístupem a pak je úžasný pohled na skupinku mužů či žen v úplně tom nejlepším věku, kdy už člověk má něco za sebou.
Když přišli Králové do Betléma, přišli jen se svou vírou… protože vidět nebohé Nemluvňátko zabalené v plénkách a vidět v Něm Krále… to chce mít joo otevřené srdce 🙂
I koledníci, kteří vyšli do ulic nesou lidem něco ze svého srdce…každý podle svých schopností a sil… Kéž Pán těm, kteří věnovali svůj čas a námahu odplatí svým Pokojem a odplatí Požehnáním otevřené srdce lidí, kteří pomohou těm slabším…
Mějte se hezky a jak Vám u dveří zazní ta známá nota, neváhejte…
Někdo přišel ❤️
Těším se příště Kejt
Vítám Vás u nás 🙂
Stále slavíme… je krásně ticho…
Ježíš se narodil v Betlémě (Lk 2,1-20)
Ježíš říká: “V tomto Srdci, v této Propasti milosti jsem ukázal svou moc. Stvořitel nebe a země, Stvořitel milosti nalezl svoje nebe v tomto nebi, svou milost v této milosti, aby tak přijal způsob nevolníka. Přišel jsem k Nádherné Pokoře sloužit, ne aby mi sloužila. Já, Vykupitel lidstva, slíbený Mesiáš, přišel jsem k dokonalému obrazu Mého Nejsvětějšího Srdce, abych sdílel bolesti, radosti, utrpení, mučednictví, zázraky, zrady, agonie, bičování, probodení a ukřižování, aby obě Naše Srdce společně usmiřovala.
(25. 3. 96)
(Vassula Ryden 3. tajemství Radostného růžence)
Přeji Vám i nadále hezký čas❤️
Těším se příště Kejt