Ten, kdo má velké sny, dokáže veliké věci-pokud ovšem nezůstane jen u snění… 🙂
Vítám Vás na našich stránkách 🙂
Jarní prázdniny jsou za námi… Uteklo to jako voda. Když přičtu dobu Martínkovy a Kaččiné nemoci, byli doma skoro měsíc… a tak není divu, že se Martínek v pondělí ráno rozplakal a že chce být ještě doma 🙂
No, musel jít…
A tak, pro vzpomínku, posílám pár momentek z už zdravých, prázdninových dní 🙂
Po "Valentýnovi" jsme se pustily do ručních prací 🙂a bylo nám zima 🙂Jiní obléhali prostor kolem domu Měla jsem kurz decoupage 🙂A zatímco děvčata chystají něco k jídlu......kluci řeší důležitější věci 🙂 p.s. přijeli další prázdnináři 🙂Děvčata tvoří...a přivolávají teplo......přála bych si vidět, jak to vypadá , když si Verunka dala ozdobu doma ke dveřím...a blahopřejeme naší plnoleté dcerce 🙂...vzpomínali na svoje první krůčky 🙂všechno nejlepší 🙂Tak nevím, jak to vlastně je 🙂
a pak se ráno probudím a takový pohled mě přivítá 🙂
Možná si říkáte, co to je za nadpis, ale navazuji na hlavní myšlenku z Valentýna v Klokočůvku. 🙂 Protože téma přednášky bylo ” V dobrém, i v zlém”, velkou část povídání otce Šebestiána Smrčiny OFM, naplnila bouře Ducha svatého. Manžel mi totiž říká, že jinak se to nazvat nedá 🙂 .
Začátek přednášky
Já bych z té ” bouře ” vytáhla pár vět, protože povídání otce, který žije svým povoláním se nedá přetlumočit 🙂
O.Šebestián začal slovy, “… že se nám občas stane, že se neshodneme…” a ozval se hurónský výbuch smíchu 🙂 … a všichni jsme se smáli a smáli a padaly připomínky 🙂 ale otec pokračoval slovy “…ten konflikt není na škodu…” a všem smích došel. Tedy, smáli jsme se ještě nesčetněkrát, ale také nesčetněkrát bylo v kuchyni takové ticho, že by se dalo krájet…
“…Ono, přijmout ten konflikt, to je blažený střed…to je “lakmusový papírek” , který nám ukáže, co v nás je…
konflikt je vzácný prostor, kde mohu spatřit něco hlubšího, je to vstup do srdce…
umět se zaposlouchat do “toho” nepříjemného , nemám to ( konflikt) odpinknout, ale mám do “toho” vstoupit…
jsme citliví, zranění a naučit se se slovama zacházet a normálně komunikovat…to nedokáže nikdo…
pokud někdo nosí masku, úsměv, hraje divadlo, pak se tím může atmosféra tak zešněrovat, že nevím, na čem jsem…atmosféra nás dusí…pokud konflikt přijmeme, hodně záleží na naší vnitřní otevřenosti, na nic si nehrajem a konflikt je taková podaná Boží ruka…
učí nás věci si vyříkávat…odpouštět…uznávat svou chybu…usmiřovat se…
tím k o n f l i k t e m jsme pozváni k růstu 🙂
pokud to neumíme, tak to zatuchne…
konflikt musíme přijmout… naslouchat…a řešit…láska je vynalézavá…
jestli mám druhého rád, tak to přijímám…
strašně záleží na našem postoji, jak se umíme postavit k tomu, že nám někdo ubližuje, jestli budeme d o b ř í, v hlubinách druhého srdce může “něco” zrát… 🙂
problém- konflikt nás nesmí rozdělovat , ale s p o j o v a t…
sv. František vždy hledal to lepší…to čisté srdce…
zaujmout postoj klidu, nesu problém s láskou…
láska hledá naše dobro…
umět být dobrý i vůči zlu…
rozpouštíme ho 🙂
to je to, k čemu nás Bůh volá…
přemáhat zlo dobrem…věřit v sílu lásky…
tomu, kdo má srdce kajícníka…tomu je uvnitř hezky…kajícník ví, že je slabý…že to dělá špatně…ale
zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš…
člověk, který skloní hlavu…to se otvírá nebe 🙂 Bože, pomoz “mi”… měnit sebe, ne svět…
není to jednoduché, ale sv. Pavel říká: nechci mezi Vámi znát nic než “kříž”Ukřižovaného…
a sv. Terezce… kdybys věděla, jaký je to poklad – kříž, chtěla bys víc křížů…
my na zemi k něčemu zrajem…
dorůstáme….
o něco jde…
takže logicky…
v tom boji je smysl života…
kdo chce jít za mnou, zapři se…
láska je, že se zapřu…
🙂
A dnes bych už skončila a mějte se krásně, naslouchejme si a těším se příště Kejt
Už skoro 11 let mi v ložnici visí text básně, kterou si s ubíhajícími lety našeho manželství (20) ráda čítávám znovu a znovu… a s blížícím se svátkem sv. Valentýna jsem se na ni podívala zase…
Brána srdce
To přece víš
jak těžce se otevírá
brána srdce
Závory nedůvěry
ostnaté dráty strachu
mříže nejistoty
Kouzelným klíčem
duchovního příbuzenství
brána i sebevíc uzamčená
najednou se otevírá
Před vstupem do srdce
to přece víš
jen pro někoho
svítí zelená
Vstup do srdce
musí být vykoupen
tajemným uměním
vzájemně potěžkávat
tíhu dne i noci
(P. Josef Veselý)
Jinak se s dětmi dostáváme z nemocí, poctivě bereme léky 🙂 , popíjíme čajíčky a snažíme se zabavit…
A tak lepíme srdíčka, ptáčky apod...
A takhle to vypadá v reálu 🙂
A řešíme kompromisy! 🙂 Já chtěla ubrus, Petr ne… 🙂
Mějte se hezky, pěkný týden a těším se příště Kejt