Vzkříšení

Vítám Vás u nás 🙂

Z celého srdce Vám s radostí posílám dnešní aleluja ze zpěvu před evangeliem. Je v něm obsaženo všechno…jásavé…radostné… aleluja i směr 🙂

Ke zpěvu se přidala i děvčátka, co seděla vedle mě a bylo veselo 🙂 a jinak předzpěvuje Jan Jakubík ml.

U nás  máme krásně bílo-byť nezvykle slavnostně nastrojená příroda 🙂

aspoň můžeme říci, že jsme měli bílé Velikonoce
trochu zeleně v okně
Kaččin zajíček v řeřiše

Bohoslužby včera i dnes byly krásné. Včerejší bohoslužbu jsme zahájili venku obřadem požehnání ohně.

tento oheň ať nám připomíná Syna Božího, v němž nám zazářila Boží sláva

A po něm nastává slavnost žehnání velikonoční svíce-paškálu.

při této přípravě svíce kněz do paškálu mezi řecká písmena vsadí kříž z kadidlových zrn a při tom říká: pro své slavné svaté rány, kéž nás chrání a zachrání Kristus Pán ukřižovaný

A pak  následuje rozžehnutí svíce od ohně a průvod do kostela k bohoslužbě slova a oběti:

...

A dnes jsme již naplno slavili slavnost Zmrtvýchvstání Páně. Při slavení mše svaté náš chrámový sbor zpíval Mozartovu mši Missa in C- Spatzenmesse (Špaččí mši 🙂 ) a z ní vám posílám část Sanctus a Benedictus:

Po mši svaté měla mládež nachystanou krátkou scénku z doby po Vzkříšení Pána nazvanou EMAUZY

dvě ženy spolu hovoří o posledních událostech "těch dní"
a zažijí svědectví dvou učedníků cestou z Emauz

více zde:  http://farnostodry.cz/?p=4715

a nakonec tedy  i mé přání nám všem do nadcházejících dnů pokračujících svátků:

Těším se příště Kejt

Bílá sobota

Vítám Vás u nás 🙂

Přála bych Vám a určitě to přeji správně, že i u Vás už je všechno v plném proudu chystání i ticha – vnímat vůně, teplo, krásno všeho toho na to, až TO vypukne. U nás je v troubě beránek a vůně se rozlévá celým domem. Na kamnech kyne těsto na mazanec a všechno je v očekávání “něčeho”.

Ráno jsem si četla v Katolických  novinách část z kázání papeže Františka: Nenechte se nikdy pohltit sklíčeností! Naše radost se nerodí z toho, že vlastníme spoustu věcí, ale rodí se z toho, že jsme se setkali s Ježíšem, který je mezi námi; rodí se z poznání, že s ním nejsme nikdy sami, ani v těch nejtěžších chvílích, kdy na životní cestě potkáváme problémy a překážky, které se nám zdají nepřekonatelné, a je jich mnoho!…

V dnešní den, kdy je v Církvi a v našich kostelích takové zvláštní ticho, oltáře jsou prázdné a my máme prostor v tichu a s vděčností děkovat za Ježíšovo ANO, se mi v návaznosti na ten úryvek z ranních novin vynořila v mysli slova jednoho kněze, že nemáme nikdy ztratit odvahu dívat se do Ježíšových očí. Ve všech našich životních situací hledat Jeho pohled…Jeho oči… a třeba i říkat…bez Tebe, Pane, já to už nezvládnu, já už nemám sílu, TY to přece vidíš! …” ale  nepřestávat hledat, čekat, dívat se do Jeho očí… a zvát Ho do našich situací…

A to bych nám všem MOC přála. 🙂 Mějte se hezky, prožijte požehnaný den, nenechte si ničím vzít to TICHO a těším se příště Kejt

p.s. ještě se tu vracím…beránek už nějak podezřele voněl, říkám si, radši ho zkontroluji a kuk…vylouplnul se z formy jedna báseň…vůně zintenzivněla 🙂

...

Zelený čtvrtek

Vítám Vás u nás 🙂

Dnes jsme poprvé po letech vzdali hledání zelených bylinek, lístečků a zdravých plevelů k uvaření bylinkové polévky k obědu. 🙂 Říkala jsem Máří, že by to neměl být pro ni problém- jít do lesa a bylinky, lístečky a plevele s Dvanácti měsíčky vyjednat, ale odmítla. 🙂

Přesto jsem se zelení těšila. Chystala jsem skleničky a plnila je – zelení…

...

výzdoba k dnešnímu obřadu

Včera jsem vyprala kabát, pověsila a za malou chvíli vykoukla z okna a nestačila se divit:

🙂
ani sýkorky nelétaly ke krmítku,neb je kabát silně strašil
poslední dodělávky

a při tom všem jsem doma nechala znít záznam z koncertu a vzpomínala, jak jsme na něm před 18-ti lety byli. I Střihavku i Bártu i Basikovou jsme zažili na živo a líbilo se nám to tehdy moc.

Z liturgie dnešní slavnosti, co nás čeká, mi v hlavě zní slova: Dal jsem vám příklad, jak já udělal vám, tak máte dělat i vy. ( Ježíš při poslední večeři umyl učedníkům nohy…a řekl: Chápete, co jsem vám udělal? Vy mě nazýváte Mistrem a Pánem a to skutečně jsem. Jestliže jsem vám umyl nohy já, Pán a Mistr, máte také vy jeden druhému umývat nohy. Dal jsem vám příklad: Jak jsem já udělal vám, tak máte dělat i vy. )

Vzpomínám na jedno zamyšlení našeho duchovního správce, že tenkrát Ježíš umyl nohy i Jidášovi,který ho pak zradil. A když máme následovat Ježíšův příklad, i my máme umývat nohy svým “Jidášům”  – odpouštět, prokazovat dobro, být laskaví, usměvaví…kde na to brát sílu??? Když si nechám Ježíšem umývat nohy, Jeho milosrdenstvím, Jeho láskou, pak budu schopen následovat Ho ve  svých druhých…

Požehnaný čas velikonočních dní přeji nám všem a těším se příště Kejt

Jarní úklid

Vítám Vás u nás 🙂

Ne, jarní úklid u nás ještě nezačal 🙂 . Jen jsem mírně zrekonstruovala jeden jarní věneček na naše dveře:

...

a přemýšlela, že je asi  nevhodné dávat ho na vstupní dveře, když ještě nejsou umyté od letošní letité zimy. 🙂

A v souvislosti s jarním úklidem kolem nás, se mi vybavil i úklid uvnitř nás. A  na to mi v hlavě vyskočilo letošní zamyšlení o. Šebestiána v Moravský Třebový 🙂 , kde jsme se setkaly ženy z MM – nad popelnicí. Abych to vysvětlila. Mluvili jsme , teda spíše poslouchaly jsme 🙂 úvahu, jak to chodí v našich vztazích, v rodinách a otec došel k tomu, že je třeba:

…stát se popelnicí…je to služba lásky stát se popelnicí negativních pocitů druhého, kdy my otevřeme to víko, nezesměšníme, neponížíme toho druhého a necháme ho mluvit…když my to přijmeme- nebudeme smrdět (když otevřeme popelnici- smrdí to z ní)… je to služba LÁSKY… vyslechnout…udělat vstřícný gesto- i když je to pořád jedno a to samé…ale když uděláme vstřícný gesto a ten druhý povídá a povídá…my se už k tomu ani nemusíme vyjadřovat, protože jen to povídání může změkčit bolest toho druhého- sdělená bolest- poloviční bolest…a my? Jak to vydržíme my?Neustále naslouchat? Toto naslouchání je přímo úměrné naší svatosti v míře, v  jaké  jsme schopni to probrat s Ježíšem…

a najednou po těch rozhovorech s Pánem  zjistíte uvnitř zvláštní radost…


A ještě jsem dodělávala věnečky na jiné dveře:

...
...trochu do přírodna

Venku začíná přituhovat, teplejší slunce  v nedohlednu a tak Vám přeji pěkný sobotní večer, srdce na dlani a  teplo doma a těším se příště Kejt

Sníh?

Vítám Vás u nás 🙂

Také jste překvapeni sněhovou nadílkou? Já velmi, manžel také a včera jsme měli s maminkami tvoření a užily jsme si dost legrace při loučení, že nevíme, jestli jsme to tím  jarním tvořením nepřehnaly 🙂

jarní tvoření v prostorách vodního mlýnu

http://www.vodnimlyn.cz/index.php

soustředění
hotový věneček

A večer to u nás vypadalo takto:

...
...
dnešní ráno už bylo povzbudivější
ale i pohled na klíčící zrníčko...
je nadějný

A jak je u Vás ?

Dneska máme v Církvi slavnost sv. Josefa- pěstouna Ježíše. Mám ráda knihy Jana Dobraczyńskeho a od něj mám také knihu “Stín Otce”, která o sv. Josefovi vykládá. Když jsem si ji poprvé četla byla jsem překvapená, jak je tam sv. Josef popsán. Moc se mi líbilo, jak bylo popisováno jeho seznámení s Marií, jak spolu začínali žít, jak se staral o Marii on a jak ona o jejich společnou domácnost. Líbilo se mi, jak Maria na každou Josefovu otázku a trápení měla odpověď plnou pochopení a lásky…Stín otce je stín…stín…a tak vám tady jeden úryvek, který mě oslovil už kdysi, napíši:

…,,Proč si děláš starosti předem? ” Miriam (Maria) odpověděla: ,, Nezneklidňuj se ničím co bude. Hospodin přece bdí.” Přikývl ( Josef), ale neřekl ani slovo; On bdí, ale ničeho mě neušetří… Miriam jako by uhodla jeho myšlenky, řekla: ,, Nestane se nic, co by se protivilo Jeho vůli. On pomáhá. Všem. Ale neodstraňuje nesnáze, aby Mu mohli lidé věřit”…

Tak tak dnes od nás 🙂 A přeji nám všem srdce plné pokoje a naděje a víry. ON o nás ví.

Víte, dnes jsem ulehla, neschopna pohybu. Tak ležím, stěží se pohnu a občas mi oči padnou na “lístečky” se slovem, co mě tu a tam osloví. A tak koukám na lístek na kterém mám napsán verš, už jsem ho tu kdysi psala 🙂 Chápeme-li každý okamžik jako projev Boží vůle, nalezneme v něm všechno po čem touží srdce.

A já si tak rozumovala…jak může být  tato má neschopnost  projev Boží vůle?  Hlavou se mi honily povinnosti, co mám ještě udělat, co mě čeká…a pak mi oči padly na další slova: po čem touží srdce… a já si uvědomila, už je to pár dní, jak jsem si přála nic nemuset, jak bych si naplánovala den v posteli, dobroty, knížky…a tak, když jsem se upřímně podívala na dno svého srdce, všechno to rázem ze mě spadlo… ON o nás ví 🙂

Mějte se hezky a těším se příště Kejt