Otec Jeroným byl mnich. Žil v trapistickém klášteře v Sept-Fons. Zemřel v roce 1985. A jak vstoupil do našeho života? Začalo to úplně nenápadně – dopisy z kláštera v Novém Dvoře. Pokaždé, když přišly, přečetli jsme si je se zájmem. Bratři je nazývají Dopisy přátelům.
http://www.trapisti.cz/cz/letter.php V každém dopise je stručně vylíčeno, co bratři dělají, čím žijí i s čím třeba potřebují pomoci, protože v Česku začali budovat klášter. A v každém dopise bylo napsáno něco, co nás oslovilo…povzbudilo…nutilo k přemýšlení…
…Nežijeme osamoceni. Jsou zde bratři, kteří nás podporují, pobízejí nás nebo jsou nám na obtíž. Rozčilujeme se, říkáme pravdu nebo si ji musíme vyslechnout, usilujeme o trpělivost. Život ve společenství, který je odříkáním, může být i oázou…
A občas se v dopisech mihlo jméno o.Jeroným.
…a za druhé, abyste ve svém jednání byl vždy zcela přímý. Máte mnoho nedostatků,neustále s vámi něco šije, jste pořád v pohybu, jste až přehnaně živý. Nikdy své chyby neskrývejte. Sám si toho buďte vědom, nezapírejte své omyly a přehmaty. Váš příliš výbušný charakter vám lidé prominou natolik, nakolik budete opravdový a čestný…
Pak jsem jednou byla na setkání MM v Brně a tam uviděla knížku Možnosti a melodie .
Otec Jeroným – Možnosti a melodie…jak krásně mi to znělo…přemýšlela jsem, jestli ji mám koupit, nějak se nám nedostávalo peněz, ale pak jsem si řekla, že ji dám manželovi jako dárek k vánocům. A když jsem dojela domů a seděli jsme a vykládali, nevydržela jsem to a manželovi ji dala hned. A jaké bylo pro mě překvapení, když v ní začal ležet večer, co večer a říkala jsem si, co v ní je, že ho tolik zaujala. Začala jsem po ní pokukovat také a také se od ní nemohla odtrhnout. Proč? Těžko říct…možná proto, že otec Jeroným by se nevysmál člověku, který hledá…tápe…a on- umí nasměrovat správným směrem…ukáže na podstatné…a vydává svědectví o životě, který je mi vzdálen a přesto i do našeho života potřebujeme stejnou vytrvalost, věrnost, lásku, odvahu…stejnou milost..
Otče,
rád bych s Vámi mluvil. Můžete mne přijmout? Děkuji.
Br. Patrik
Ve čtvrt na čtyři nebo po nešporách. Předtím, během i potom buďte klidný.
Br. M.-Jeroným
Z lístku, který br. Patrik poslal o.Jeronýmovi a ten mu odpověděl.
…A copak dnes už neexistují lidé, v jejichž srdci by Bůh zaujímal velké místo? Proto je třeba lidem pomoci, aby se naučili Boha milovat,aby začali okamžitě a aby jejich láska byla veliká…
A tak vstoupil otec Jeroným do našeho života. A později i na naše stránky 🙂 . A teď bych mu tady nechala další prostor. Dovolte úryvkům z jeho knih, zkušeností, života dotýkat se vašeho srdce. Vím,že je vybírám podle toho, jak zaťukají do mého života, ale jeho knihy jsou dostupné, jestli budete mít chuť se do nich začíst, není problém se k nim dostat.
Nebojme se pomáhat lidem v jejich životě modlitby. Každý věřící touží po modlitbě, chce se obrátit k Bohu a osobně se s ním setkat. Hledá-li poučení o své víře, o liturgii nebo Písmu, nás mnichy k tomu nepotřebuje – vždyť těmito tématy se zabývají obsáhlé studie a vynikající profesoři. Ale modlitba,to je něco jiného! A když už se o ní něco řekne nebo napíše, jak málo výstižné nebo zase složité to je. Hodně lidí má o modlitbě nesprávné představy. Domnívají se, že její podstatou jsou myšlenky nebo pocity. A protože ty se nedostavují buď vůbec nebo jen málo, mají za to, že se nedokážou modlit, a ztrácejí odvahu. K modlitbě má však přístup každý 🙂
Její podstatou je osobní setkávání s Bohem, setrvávání v Jeho přítomnosti. Jediné- nepatrné a zároveň obrovské- úsilí, které modlitba vyžaduje, spočívá v důvěryplném a vírou neseném přebývání v přítomnosti Boha, našeho Otce, a jeho Syna Ježíše. Jestliže je některému mnichovi dáno, aby skutečně pomohl jednomu či dvěma věřícím v jejich životě modlitby, jestliže je tím uschopní k setrvávání ve víře a v přátelství s Bohem, učiní pro rozšíření Božího království tolik jako svatý František Xaverský na svých misiích v Indii. S nadpřirozenými skutečnostmi se to má jinak než se skutečnostmi čistě lidskými; jsou neviditelné, pružné,snadno unikají našim zákonům a vítězí nad nimi. Patří do jiného řádu.
anebo aspoň maličkosti zde:
https://www.klokocuvek.cz/ty-znas-me-srdce/
https://www.klokocuvek.cz/otvirani-betlema-a-spolecnycil/
https://www.klokocuvek.cz/venovany-cas/
https://www.klokocuvek.cz/moznosti-a-mladi/
https://www.klokocuvek.cz/jedna-chvilka/
https://www.klokocuvek.cz/vune/
https://www.klokocuvek.cz/svatyne/
https://www.klokocuvek.cz/jeden-vecer/
https://www.klokocuvek.cz/kvas/
https://www.klokocuvek.cz/dobre-vlivy/
https://www.klokocuvek.cz/po-nedeli/
https://www.klokocuvek.cz/v-noci/
https://www.klokocuvek.cz/kaminky/
https://www.klokocuvek.cz/vule/
https://www.klokocuvek.cz/muffinyunas/
https://www.klokocuvek.cz/tiche-chvile/
https://www.klokocuvek.cz/radost-ze-setkani/
z nihy Dopisy otci Patrikovi:
https://www.klokocuvek.cz/stri-da-ni-roc-nich-obdo-bi/
z knihy Celým srdcem:
https://www.klokocuvek.cz/prostredi/
z knihy Dobré vlivy:
https://www.klokocuvek.cz/dobre-vlivy-3/
https://www.klokocuvek.cz/blizi-se/
https://www.klokocuvek.cz/kus-krasy-a-litanie-v-obdobi-sucha/
https://www.klokocuvek.cz/jen-par-vterin/
z knihy Umění naslouchat
https://www.klokocuvek.cz/mezi-obilim/
z knížečky Tváří v tvář Bohu
https://www.klokocuvek.cz/ticho/
a tak zase příště Kejt