Vítám Vás u nás 🙂
Ležím v knížce o rodičích svaté Terezky. Mají teď v liturgickém kalendáři ve čtvrtek 12. 7. svátek 😉
Za svaté byli prohlášeni 18. 10. 2015- což je docela nedávno, takže jste to možná zaregistrovali také. Je to první manželský pár, který byl svatořečen společně. A protože žiji v manželství, oslovilo mě to 😉 … a pak i to datum svatořečení 18.10. 😉
Kniha se mi líbí – jejich život, vzájemná láska, nasazení se pro děti, práci, pro všechno kolem… ale také musím přemýšlet, jestli mám takovou důvěru v Boha jako Zelie-
…vždycky se stane jenom to, co bude chtít Pán Bůh...
Bude-li mě chtít uzdravit, budu velmi spokojená, protože v hloubi duše toužím žít, je pro mě těžké opustit manžela a děti.
Avšak na druhé straně si říkám:
jestli se neuzdravím, je to proto, že pro ně možná bude užitečnější, když odejdu… (!!!!!!)
Chápete to? Dovedete si představit, že byste odevzdaně, v pokoji dokázali říct, že je možná pro ně- rodinu- děti, manžela, blízké- užitečnější , když odejdete? Já nad tím musím pořád přemýšlet… mít takovou důvěru v Boha… na Zelii jsou příhodná slova- jestliže pšeničné zrno nepadne do země a neodumře, zůstane samo;odumře-li však, vydá mnohý užitek…
A pak Luis- její manžel…kolik bolesti ,pokoření musel vydržet: Až zestárneš, vztáhneš ruce, a jiný tě přepásá a povede, kam nechceš.
…Vždycky jsem byl zvyklý poroučet, teď jsem nucen poslouchat. To je tvrdé.
Ale já vím,proč na mě Bůh tuto zkoušku seslal:
v životě jsem nezažil pokoření, nějaké jsem potřeboval.
Dcerám, které mu navrhují, aby se připojil k novéně za své uzdravení, odpovídá:
Ne, o to nemáme prosit, ale jenom o to, co je Boží vůle…
Zelie:
…Nereptejme, dobrý Bůh je Pán,
může nás pro naše dobro nechat tak či onak trpět,
avšak jeho pomoc a milost nám nikdy nebudou chybět…
Přála bych si vyprosit si tu milost důvěry… je to krásný čas… být v jejich společnosti 😉
a jak řekl papež František:
Z nebe ať nad námi bdí a jsou nám oporou svojí mocnou přímluvou.
Přeji Vám přeji hezké dny 😉
Těším se příště Kejt
p.s. více zde: