Kdo se naučí sám něco tvořit, nikdy se už nespokojí s konzumním stylem života…
Vítám Vás na našich stránkách…
Když jsem ve čtvrtek pozorovala naše děti, jak se zápalem tvoří bunkr na stromě, měla jsem radost a moc bych si přála, aby jim to tvoření jen tak “pro radost”, vydrželo i do budoucna 🙂 .
Tvoření na stroměPosed nebo obývák? 🙂
V pátek jsme se vydali na výlet do světa Narnie. Tedy, na vycházku okolo Oder, kterou pro nás a ostatní děti z farnosti, připravila Iva. Ivi, díky 🙂 Děti se, podle příběhu kamarádů Zuzanky, Lucinky, Edvarda a Petra, vydali skrze skříň, najít a splnit úkoly, které je čekaly. A bylo to velmi napínavé…
Kačka prošla tunelem, který ji čekal za "skříní"...Děti měly za úkol společnýma silama pomoci přenést batohy přes překážku...Celou vycházku "dokumentoval" náš otec Petr
Cesta nám vedla úzkou cestičkou 🙂Výlet jsme zakončili mší sv. s poděkováním a novým připomenutím, že i lev z přiběhu Narnie, se obětoval pro dobro druhého 🙂
Výlet byl moc krásný. I Vám přeji pěkný nedělní večer a těším se příště, Kejt.
Kdo touží, ať zadarmo nabere vody života! (Zj 22,17)
Detail vodního kola ve mlýně v Loučkách
Vítám Vás na našich stránkách…
Dnes jsem v obchůdku měla návštěvu…Úplně neznámou, ale skrze stránky- známou 🙂 …Jsou tady v Klokočůvku na dovolenéa ptali se mě- kudy a kam stojí jít na výlet. A já si vzpoměla na obnovený vodní mlýn v Loučkách. Jenže jsem v něm ještě nebyla, tak jsem si řekla, musím to napravit. Odpoledne jsme se vraceli z Oder a tak jsme to vzali přes Loučky a už jsem se nestačila divit. 🙂 (té kráse) 🙂
Kačka u mlýnského kameneDěti u násypníkuPůvodní majitelé (nyní se o mlýn stará dcera posledního zpřízněného majitele)Péťa u funkčního "ampérmetru"Ve mlýně se nachází krásná sbírka dochovalých věcí, některé nemají přímou souvislost s mlýnem, ale nemohu Vám tu ukázat všechno... 🙂 "na živo" je to kráááásnější 🙂V areálu mlýna se nacházejí překrásná zákoutí 🙂Srdce mi plesalo 🙂Mlýn v západu slunce
Celou prohlídku se nám věnoval sympatický manžel paní Věry Králové a jestli máte možnost jet kolem- určitě Vás přivítají také. Na mlýně je též za přijatelnou cenu 120 Kč na osobu možnost ubytování a věřte mi, nebydlet tak blízko…hned bych tam jela na dovolenou a vychutnávala bych si tam kouzlo starých časů.
Krásu nelze vždycky zkonzumovat. Někdy stačí se zastavit a chvíli žasnout…
Vítám Vás na našich stránkách… 🙂
Naše kočka vrhla koťata… Aby jich náhodou nebylo málo, tak zrovna pět! 🙂
Nový přírustek
Na dětech se mi líbilo, že se okamžitě pustily do výroby domečku pro koťátka. Marné bylo upozorňování, že koťátka nemohou chodit, že mají ještě zalepená očička…Nadšení dětí nepolevilo…
Je jich PĚT!!! 🙂Budování domečku
Radost z koťátek trošku zmírnila smutek z rozloučení z Ami- kozou… Známí se vrátili z dovolené a koza musela putovat zpátky domů…Na památku nám ožrala břečtan… poslední dny se totiž naučila přeskakovat dvířka- pokud byla v chlívku a člověk tedy někdy žasl, jak to zvládla… 🙂
Večerní pohled 🙂Odhalené propletence "ožraného" břečtanu 🙂
Včerejší den jsme věnovali nejenom oslavě Bartolomějských hodů v Odrách…
Zpíváme při mši Mozartovu Korunovační
ale i procházce po lesích a loukách…
Mateřídouškové nadělení... ani se mi nechtělo odcházet...seděly jsme s Máří a vykládaly...
Nasbírané byliny skončily na vstupních dveřích...
Do předposledních dnů prázdninového času Vám přeji pokoj a radost a mějte se hezky 🙂 Kejt
Dva dny nám nešel počítač, což je docela dlouhá doba na tolik věcí, které se udály.
V pondělí se nám podařilo udělat první dávku vlastního kozího sýra… Včera další… A dnes další… 🙂
Mám velkou radost 🙂
Hotovo
Ale cesta k sýru není jednoduchá. Ze všeho nejvíc bych chtěla poděkovat paní Marušce, která mi dala trochu svého syřidla, protože sehnat syřidlo není jen tak jednoduché 🙂 a mléko už bylo nadojené.
Prosby a dotazy jsem rozesílala do všech stran a odpověď se objevila úplně nečekaně a z té nejnepochopitelnější strany. Díky paní Evo z www.kupendo.cz
A syřidlo nám velice ochotně a rychle poslali z www.ekokoza.cz Také dnes byl pan Čapek ochotný mi poradit okamžitě přes telefón, protože se mi nepozdával proces sýření…Díky moc, sýr je už ve formičkách a v nálevu 🙂
A další dík patří mému muži, který se mnou do toho šel a odevzdaně kozu dojí 2x denně. A že to není jednoduché 🙂
Je podvečer a kozu táhneme z pastvy. Nejvíc jí chutná břečtan, psí víno a kytky kolem... 🙂U dojení musí být dva, páč se koze nechce stát...Nejlepší na tom nyní je, že syn odjel na prázdniny...a já nemám tolik síly 🙂Mléko se začíná srážet...První sraženina "v plachétce" z tohoto, po odkapání syrovátky, je hotový sýr...
A proč je v nadpise zvířena? Aby toho všeho nebylo po ránu málo- než podojíme, manžel odjíždí do práce, tak se jen tak zlehka kouknu z okna a na zahradě- srnka!
Sranda byla, že ji strýček, který šel do obchodu ještě dřív než byl otevřený, uviděl první, nahlásil to babičce přes okno z cesty a děda mu na to říká: Ale oni mají kozu- ne srnku! 🙂
Pak jsem z okna ( jiného) vykoukla já a bylo to jasné… Jenže fotit srnku?! Jedině v pohybu…
Ranní pohled 🙂
Byla jsem na ni krátká… Naštěstí šel jiný klučík- Lukášek-půjde do třetí třídy, také do obchodu a hned byl ochotný mi pomoci…Stál jí jen v cestě… Stejně srnka lítala několikrát dokola, snažila se přeskakovat drátěný plot, chvílemi jsem to neviděla vůbec růžově, ale nakonec se jí objevit otevřenou branku podařilo…. 🙂
Cesta k vysvobození se blíží 🙂
A ještě to není všechno… Naše kočka má nová koťata. Zatím nevíme kde, kočka “Nemo” je také pryč, jen se tu občas ukáže vylízat misku se žrádlem a pak zase zmizí do svého úkrytu. Ale těšíme se na nový přírustek 🙂
Ale přiznám se, že na této fotce jsou koťata ještě "na houbách" 🙂
A nakonec včera večer při Modlitbách Matek na nás z Písma vykoukl krásný a výstižný úryvek k těmto dnům:
Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste měli vždycky dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo,…
Kdo nic nedělá, nic nepokazí- ale také toho asi v životě moc nezažije…
Vítám Vás na našich stránkách…
Co je u nás nového? 🙂
Asi nejvíc momentálně žijeme kozou 🙂 .
Známí jeli k moři, tak nám na čtrnáct dní kozu půjčili k hlídání a k seznámení se s ní…Největší krásná náhoda byla, že v novém čísle Marianne Bydlení je nádherný článek o kozí farmě v Ratibořicích,viz. www.kozimleko.cz .
A když jsem se dívala na jejich fotky, na kozy, které zářily bílou barvou, nějak jsem si představovala, že i k nám přijde bílá koza…Úplně jsem si představovala tu bílou srst a kůži…
Koza z auta vyskočila hnědá…
Hotový kamzík
Sranda byla, že já byla na zkoušce a manžel mi nic nenaznačil… Když jsme ze zkoušky dojeli, první naše cesta vedla ke koze a všichni jsme se strašně rozesmáli, co to je- hnědá?!? (p.s. jakoby na barvě záleželo 🙂 )
KUK!A máme ji doma...
Dnešní ráno už kolem dveří do dřevárky žádné listy nejsou, koza Amina si pochutnávala…:-)
A ubrousky?
Tvořily jsme s Luckou… Jestli se nám to povedlo- posuďte sami 🙂 …
Natřený stůl a vystříhané ubrousky...Už se nám to plní- lepíme to klasickým lepidlem na decoupege...Z větší části natřenoA konečná úprava- přelakování bezbarvým lakem, aby to chvíli vydrželo...Hotovo
A Klokočůvek jsem od stolu viděla v novém pohledu 🙂
Pohled na pastvuA to naskládané dřevo mě fascinovalo 🙂
