Adventní tvoření

Vítám Vás u nás 🙂

A že se blíží advent, přibývá tvoření, venku tmy a zítra už prý i ochlazení. Držela jsem v ruce  věnec a   přemýšlela, jak ho dotvořit:

na jednu stranu se mi líbí, že je bílý a na druhou...no, zatím jsem ho tak nechala ...
v bílém se nese i tato girlanda
a tato je určena na stůl
a nakonec ještě jedna do hněda

A i u tvoření nahlížím do knížek o. Jeronýma a zastavila jsem se tady u toho:

…Je velký rozdíl mezi rodinou duší a “skupinami názorových výměn”, jež jsou dnes tak v módě, bez ohledu na bratrského ducha, který v nich panuje.

Rodina duší se utváří vaší volbou :-),

vaší osobní volbou tak, jak postupně lépe vnímáte své základní aspirace a to,

k čemu vás¨přitahuje milost.

Ti, které uznáte v této rodině za své starší sourozence, již dosáhli vrcholu vašeho ideálu: Víte přece, že vás převyšují, ale víte zároveň, že vás každý kontakt s nimi pozvedne výš.

Víte, co vám poskytnou. Oni už nic nehledají ani nezkoušejí. Vy ale nemáte rád ty, kteří si  myslí, že dospěli k cíli? Oni si to vůbec nemyslí!

Jen se domnívám, že to vzali za správný konec a že dokázali vytrvale kráčet vpřed, zatímco většina těch, co tak rádi mluví, se na cestu nevydá nikdy!

Povězte mi přece: málo záleží na tom, zda jste či nikoli členem nějaké skupiny,kde dochází k dialogu! Naproti tomu je navýsost důležité,abyste patřil do nějaké rodiny duší a abyste dokázal zužitkovat neporovnatelnou oporu a otevřenost, kterou vám nabízí.

🙂

Tak tohle mě naposledy velmi zaujalo a povzbudilo.

...

Mějte pěkný den a starší sourozence 🙂  nám všem přeje a těším se příště Kejt


Další vzpomínka

Vítám Vás u nás 🙂

Nečekaně jsem narazila na vzpomínku z tohoto filmu:

Znáte ten příběh? Obchodník s otroky (Robert de Niro) zabije svého bratra, protože miluje stejnou ženu jako on. Ve vězení ho navštíví kněz Gabriel (Jeremy Irons) nedokážu teď přesně popsat, jak to bylo, protože jsem ten film viděla už velmi dávno, ale vím, že po té návštěvě ve vězení se Rodrigo vydává na misijní cestu spolu s knězem… mě oslovilo Rodrigovo pokání a následný okamžik, kdy ve svém srdci ucítil, že mu bylo odpuštěno… (…není bídy, která by se mohla rovnat mému milosrdenství, ani bída mé milosrdenství nemůže vyčerpat…říká Pán)

A tento okamžik je pro mě nejúžasnější. Vědomí, že Vám bylo odpuštěno… Komu bylo hodně odpuštěno, hodně miluje.

A hudba je výmluvná.

A jinak pracuji:

...
...

Mezi chvojím jsem objevila překrásnou jedlovou větev. Dala jsem si ji v pracovním sále na oči a těším se z její krásy. Hlavou mi víří myšlenky a nápady, co s ní.

p.s. Ještě nevím 🙂 , ale to potěšení, které z ní mám, děkuji za něj 🙂

Tak mějte pěkný den. U nás poprchává, je zataženo, ale přeji nám všem  pokoj v srdci. Těším se příště Kejt

Sv. Martin z Tours a zítřejší vzpomínky

Vítám Vás u nás 🙂

Ráda bych se vrátila k sv. Martinovi, jak jsme ho už před více než týdnem oslavili. Mládež měla nachystané divadlo a sv. Martina nám přiblížila nejdříve v Tošovicích, kde je kostel sv. Martinu zasvěcený a pak i v Odrách při nedělní bohoslužbě:

děti zpívají na začátku mše svaté
druhá polovina 🙂
a příběh o sv. Martinu se rozběhl,otec předává Martinovi výzbroj...
tady se sv. Martin dělí s žebrákem o plášť a je nutno podotknout, že to nebylo jen tak, vzdát se pláště, pokud voják přišel o svou uniformu, hrozil mu "postih", takže sv. Martin si musel být vědom i toho...
a pak se Martinovi ve snu zjevil Ježíš, který ho pochválil za darovaný plášť a Martin pocítil v srdci touhu být křesťanem a po křtu se stal poustevníkem
nicméně lidé za Martinem si cestu našli a chtěli ho zvolit biskupem
a Martin byl biskupem 30let, zůstal i pak skromným, otevřeným k lidem, putovával po své diecézi, s láskou lidi usmiřoval a rozdával naději
mládež se pohybovala tak rychle, že se mi ji nepodařilo vyfotit všechny ani při "děkovačce" nebo že by to bylo mýma rukama?
...
při pozdravení pokoje jsme si přáli umět se dělit nejenom "o plášť", ale i o čas
...
...
...
a závěrečná ukazovačka- písnička, kdy děti zpívají a znázorňují slova- děj...
...
Mrzí mě, že mládež nevyšla na fotce bez rozmazání, tož, byli v pohybu 🙂 a plni života

Zítřejší vzpomínky¨

Minulý měsíc se táta zdržel v kanceláři

a zapomněl předem zatelefonovat mámě.

Minulý měsíc byla máma na něj naštvaná a štěkala a vrčela na nás ostatní.

Minulý měsíc rozbil někdo okno a nikdo se nepřiznal.

Minulý měsíc byl dědeček nemocen a třikrát za sebou jsme zaspali

a ztratily jsme jedny boty a dva domácí úkoly.

Myslím, že na minulý měsíc by se mělo raději zapomenout,

ale táta říká “ne”.

Říká, že minulý měsíc jsme se naučili, co dělat nemáme,

a to je vzpomínka, kterou stojí za to uchovat.

Minulý týden slabý poprašek sněhu proměnil náš svět v zimní pohádku. Nechali jsme špinavé nádobí v dřezu, dům nepoklizený a sobotní práce nedokončené. Nebylo to kvůli pracovním hovorům, ani kvůli rodinným hádkám, ale jen proto,abychom si postavili rodinu tlustých sněhuláků, kteří pak stáli kolem zahradní cestičky jako přízračné stráže za soumraku. Sněhu už odzvonilo, ale domácím povinnostem ne. Nejsme tu přece jen pro ně, přesto však stále vyžadují pozornost. Takže byly ty bezstarostné chvíle ztraceným časem?

Ne, byly spíše časem uloženým – do vzpomínky.

(z knížky Dítě je dar-M.Stroud)

Děkuji Vám všem za vzpomínku z  Tošovic.

Doma jsem se  pustila do adventních věnců. tak nějak mi pod rukama vycházely pracovně nazvané “jednodruhové” 🙂

napřed skořápkový
a pak i kaštanový
a hotová objednávka 🙂

Tak, tak od nás. Mějte se hezky, vytvářejme s Pánovým požehnáním zítřejší vzpomínky a těším se příště Kejt

Krajkářský a řemeslný trh

Vítám Vás u nás 🙂

A zároveň Vás zvu na krajkářský a řemeslný trh, plný ruční práce, citu a umění ve Valašském Meziříčí. Ocitla  jsem se tam úplně náhodou, ale stálo to za to. Líbí se mi, jak se s přibývajícím časem začínají objevovat trhy, jarmarky a lidé, kteří tam jsou a tvoří, rozdávají krásnou atmosféru…Pár momentek posílám :

tak třeba tenhle pán vzal kleště, drát a v mžiku byl na světě...
...motýl
nebo to šití... malování...
...
tenhle styl výšivky je jako dech
pořádají se k němu i kurzy...
paličkování
Červená Karkulka
malování na baňky
tvoření vizovického pečiva
ocásek ptáčka je hotov
tyhle ručně háčkované boty mě dostaly...
líbily se mi moc...
a tvůrce těchto formiček se narodil ve Valmezu, ale žije a tvoří na jižní Moravě a tam se ještě peče...
já jsem na to hleděla...
a nemohla jsem si představit, jak bych takto pekla...
ale té vůně 🙂
nebo tahle vůně...zase úplně jiný druh, ale vůně se šířila půvabně
Vránovic vystřihovánky osobně
pan Vrána vysvětluje, ukazuje...
nastříhaná krása
šité myšky
modrotisk
ruční šití paní Petry

http://www.rucnisiti.cz/

makové tvoření paní Marcely
kouzelné,kouzelné kouzelné

http://www.fler.cz/mamatata

jeden andílek se ocitl i u nás doma...

Vím, že je to momentek hodně, ani nejsou všechny, zrak z té krásy a umění přechází, ale přeji i Vám hezky čas, odpočinek a načerpání u krásy.¨

Mějte se hezky a těším se příště Kejt

...

A co dál

Vítám Vás u nás 🙂

Děkuji za milé komentáře k našemu malování. Péťo, i já jsem se osypávala 🙂 Ale nedalo mi to, včera jsem už relaxovala a do kuchyně dodávala trochu podzimu. Bukové listí má úžasné kouzlo a neustále svou barvou hřeje.

V kuchyni
...
a venku
...
z nedělní procházky
k vidění byly zajímavé úkazy
zrovna jako tenhle 🙂
děvčátka byly kouzelné...
usměvavé... 🙂

Usměvavé potěšení 🙂

A též jsem si četla :

“…Dbejte na to, drahý bratře, abyste si na cestě, která se před vámi otvírá, vždy uchoval rozmanité a široce otevřené možnosti. Pečujte o cesty směřující k pravdě a kráse, ke všem dobrým lidským vlastnostem, k růstu ducha i srdce, k růstu Boží milosti.

A když se vám bude zdát, že vaše existence je nesčetnými pouty svázána se situací, z níž není úniku,

naučte se tato pouta přetvářet v nové možnosti…”

...

Přeji nám všem na cestě životem vnímavé srdce pro nové možnosti a mějte se hezky a těším se příště Kejt