Letní den

Vítám Vás u nás 🙂

Je dobře, když člověk není sám, dělit se s druhým neochuzuje, ale obohacuje… 🙂

Já se dnes dělila 🙂

Vyšla jsem si do lesa, natrhala heřmánku a neodolala trošku ho nabídnout koze na louce 🙂
..a chutnal jí MOC!!! 🙂
Venku bylo krásně 🙂

V sobotu jsme měli s farností děkovnou  pouť na Velehrad…Bylo tam jako u Pramene, dějiny koukaly skoro ze všech koutů, vzpomínky na toto místo v r. 1985 při pouti za socialismu nebo i v r. 1990, kdy přijel sv. Otec Jan Pavel II, pak i setkání s řád. sestřičkama, všechno se to na mě valilo, byla to silná chvíle vzpomínek…připadám si ještě mladá, ale vzpomínek je někdy pytel 🙂 a to jsem ještě měla podtržené tím, že jsem se dočetla, že v pondělí 4.7. bude na Velehradě v rámci “Dnů lidí  dobré vůle”  má další vzpomínka na mládí a to zpěvák a skladatel J.M Talbot…nezapomenutelné jeho písničky…hned bych se tam rozjela znovu 🙂

Děti a Velehrad
Kačka pozoruje včelku
A z levandule jsem byla natěšená i já...u nás ještě tak nekvete, ach jo- ten teplý jih 🙂

a ještě jsme se podívali i do ZOO Lešná

Martínek se projel na velbloudu
Kačka na poníku
Napřed Martínek se pokusil složit obrázek...
...pak i já...
a hotovo 🙂 🙂 🙂
a i jiné radosti jsme tam prožívali...

Krásný začátek prázdnin 🙂 a krásně i jinak podobný přeji i Vám 🙂 Kejt

Když jablko nepadne daleko :-)

Vítám Vás u nás 🙂

Dnes posílám kratičký pozdrav z naší kuchyně :

... nejsou užasné? 🙂 🙂 🙂 myslela jsem, že špatně vidím, ale strašně se mi líbily 🙂 🙂 🙂
Máma kočka chtěla mít situaci pod kontrolou 🙂

Mějte se krásně a těším se příště Kejt

Boží Tělo

Vítám Vás u nás 🙂

Dnes se v Církvi slaví krásný svátek. Božího Těla. Možná si vzpomenete z vykládání našich babiček a prababiček, jak se chodívala procesí…družičky sypaly květy na cestu,… muži nosívali baldachýn nad Nejsvětější Svátostí,… muzika vyhrávala,..kněz se modlil za tu vesnici, za lidi,kteří v ní žijí, za svět a přiznám se, že jsem dřív nepátrala nad původem tohoto svátku. Zvláštní je, že jsem si letos na to vzpomněla a  “náhodou” v Katolickém týdeníku č.26, který přišel teprve včera(!) jsem našla krásné zamyšlení…

U krásného Bolsenského jezera leží městečko Bolsena s kostelem sv. Kristýny.K tomuto kostelu se váže následující událost: Kněz Petr z Prahy- známý pod jménem Pietro di Praga, pochyboval o tom, zda Kristus je skutečně přítomen v Eucharistii. V kostele sloužil mši svatou u hrobu prvokřesťanské mučednice Kristýny, kdysi pochované v katakombách v Bolseně.

Během mše svaté proměněna hostie v jeho rukou zkrvavěla, takže celý ustrašený se ji snažil  ukrýt v korporálu.(ubrousek pod kalich, misku) 

Přitom korporál prosákl krví, která vystříkla na dlažbu před oltářem, když jej s hostií odnášel do sakristie.

Zpráva se brzy dostala k papeži Urbanu IV., který pověřil orvietského biskupa, aby potřísněný korporál přinesl.

Sám papež se svým průvodem mu vyšel z města vstříc.

Bylo to 19.června 1264, právě ve čtvrtek po svátku Nejsvětější Trojice.

Den přenesení korporálu se stal svátkem Božího Těla, dnes Krve a Těla Páně. 🙂 🙂 🙂

A od roku 1264 je tento svátek zavedený pro celou církev.

Nádhera 🙂

Průvod Božího Těla dnes na Pohoři

V bolsenském kostele je velký relikviář s dlaždicí, na níž je jasně vidět kapka Krve Páně. Další dlaždice vyjmuté z podlahy jsou uchovány v trezoru. V relikviáři je schránka, v nichž jsou také uchovány části Těla Páně, které při onom zázraku zůstaly knězi Petrovi na paténě. V roce 1985 zkoumali vědci částice Těla Páně a konstatovali, že se jedná o lidskou tkáň. Ani po staletích nepodlehla rozkladu.

                                                                       (převzato z KT č. 26 zamyšlení o. Františka Sedláčka)

Žehnání u kapličky na Pohoři
Modlitba u druhé kapličky
Družičky dnes
No a NEPOCHOPÍM, jak mohl stihnout můj syneček vzít mikrofon do ruky a otočit se zrovna v okamžiku zmáčknutí spouště 🙂 🙂 🙂 ach jo, nepochopitelné

A dnes jsem slyšela v kázání krásnou myšlenečku o. Petra: Když člověk nezapomene, co pro něj Bůh udělal- otevírá se před ním perspektiva života 🙂 🙂 🙂

Krásný zbytek dnešního dne a zítřejší den Vám přeje Kejt

a moc díky za vaše milé komentáře 🙂 rozdáváte tolik radosti 🙂 díky K

Návrat ke kostelu sv. Prokopa

Ubrousky a kameny a koťě

Vítám Vás u nás 🙂

Spokojit se s vykonáváním povinností by znamenalo hrozné zploštění života. Láska je vynalézavá… 

Dnešní krásný den jsem využila k tvoření kamínků do obchůdku…

Natírala jsem, lepila a zase natírala 🙂
A ještě jeden

A ačkoliv sluníčko svítilo, neměla jsem ruce tak opálené, jako když se vrátil Martínek z dopravního hřiště. Byli tam se třídou celé dopoledne a já jen zírala na jeho “černé” ruce, které končily těsně s rukávem trička. 🙂

A poslali jsme jedno koťě do světa…

Poslední hrátky v trojici
Úplně mi zrušily kapradí
Takže šup s ním do košíčku a už se vezlo 🙂

 A ještě : 🙂

Pozdravy z Irska 🙂
Jakoby to fotila pro mě 🙂
Krásný výhled
Tak odtud pochází Máří ty noty? 🙂
Krásné využití...

 

Tak tohle u nás už zrušili...no, vypadala přece jen trošičku jinak, ale už je pryč- všichni mají mobily...
Zajímalo by mě, jestli si tam zákazníci opravdu sednou a jestli k tomu dostanou i třeba kapučíno?

 

A při cestě 🙂

 Trošku jsem se zasnila…ještě že čas dovolených je tady a je tak krásný…

Mějte se hezky, krásně plánujte Vaše volno a těším se příště Kejt

Neděle se sv. Antonínem Paduánským

Vítám Vás u nás 🙂

Ostatky sv. Antonína (krásně mezi svícemi)

Dnes jsme tedy oslavili svátek sv. Antonína Paduánského.  Na stránce https://www.klokocuvek.cz/klokocuvek-kaple-2/  je připomínka jeho života, ale dnes jsme slyšeli zase jinou krásnou myšlenku, která člověka povzbudila a oslovila. Sv. Antonín je prý patron pro  “sklerotiky” , jak trefně poznamenala jedna žena,protože často něco hledáme, zapomínáme a pak voláme k Antonínu o pomoc…Ale sv. Antonín hledal spíše duše- ztracené duše Bohu vracel. Krásně kázal, představte si, že lidí na jeho kázání chodilo tolik, že se pomalu ani do kostela nevlezli, stáli všude, i na okna si vylezli.Sv. Antonín nám říká, že být s Pánem je největší poklad, dar, naše modlitba je o vztahu lásky, rozhovor s Bohem by měl být nevýslovná radost a jestli chceme vidět Boha i v  rozčeřených vodách dnešního světa, musíme s velkou trpělivostí a vytrvale Boha hledat tam, kde nás postavil. Kéž nám Bůh žehná, posíleni příkladem sv. Antonína.

Požehnání
I malí poutníci připutovali 🙂
Požehnání malým dětem
Uctívání ostatků

Včera jsem večer do kaple ještě jednou zašla. A až dnes, když jsem se na tuto nadcházející fotku podívala, tak mi přišlo, jakoby se Antonín díval mým směrem. p.s. Já vím, že je to jen socha, ale kdysi v dětství jsem četla v jedné knížce, že obrázky, které nám představují světce, nás vedou k soustředění, jsou jakoby mostem v myšlenkách na Boha.Takže i socha, na kterou se dívám, mě může směrovat nějakým směrem… A možná to znáte sami z vlastní zkušenosti, že se díváte třeba na obraz a máte pocit, že se oči z osoby na obraze dívají stále za vámi. Všimnete si toho?

Věrný služebníku Boží, svatý Antoníne!

       Tobě dal Bůh milost,

               že na tvou přímluvu

                        nacházejí ztracené věci ti,

                                  kteří tě snažně prosí o pomoc.

Vypros mně,

          abych znovu nalezl a zachoval pokoj své mysli.

                       Přimlouvej se za mě, abych dobře rozeznával,

                                                co je dobré a co špatné,

                                        co je pravdivé a co je mylné.

Vzdaluj ode mne všechen nepokoj srdce,

                       nejistotu a úzkosti svědomí a vše,

                                      co zatemňuje mou mysl

                                                          a vzdaluje mě od Boha…

Amen 🙂 a krásný začátek pracovního týdne, posilněný slavnostním dnem, Vám přeje Kejt