Umět mlčet je těžší, než hovořit

Vítám Vás u nás 🙂

Dnes si v církvi připomínáme svátek sv. Augustina, který je žil ve 4.st. Vynikal neobyčejným nadáním a hloubkou ducha, akorát dlouho hledal, tápal, žil svobodným životem a tím vlastně svou maminku “trápil”. Jeho maminkou byla sv. Monika, která se za něj dlouho modlila a byla mu svou láskou, mírností a trpělivostí stále nablízku.

Po svém obrácení se sv. Augustin se stal knězem, biskupem a posléze založil i klášter s “augustinianskou” řeholí.Celý citát sv. Augustina, jak ho mám uvedený v nadpisu je:

Umět mlčet je těžší, než hovořit. Mnozí hovoří proto, protože neumí mlčet…

Dnes v kostele otec Oldřich mluvil a často sv. Augustina vzpomínal. Snažil se nás povzbudit a na příkladu sv. Augustina nám ukázat, že i když se člověk jakkoli  trápí, má starosti, nese své kříže a někdy  tím křížem může být i to, co nemáme na sobě rádi a s čím bojujeme, tak vždycky se nám uleví, když se obrátíme k Bohu. A na to krásně navazují některé Augustinovy výroky…

Stvořil jsi nás pro sebe, Bože a nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v Tobě…

Oblaka přejdou, ale nebe zůstává…

Ať je váš život neustálým zpěvem. Uvnitř nás je Někdo, kdo poslouchá…

Slyšel jsem za sebou tvůj hlas, který mi říkal, abych se vrátil a já jsem špatně slyšel v hluku nepokojných lidí. A hle, nyní se vracím celý rozpálený a udýchaný k tvému prameni…

Náš otec Petr zase včera, když mluvil o tom,že někdy člověk slyší slova pod vlivem Ducha- to jsou Boží slova, ale pak slyší lidská slova, která ho bolí,myslíme si, že když přijdou  různé těžkosti, kříže, že to Bůh nemůže myslet vážně, ale otec nás povzbudil následovat Ježíše a nacházet Ho i v kříži a v těžkostech…   a mimo jiné vzpomenul Augustina také a poukázal na to,  že Augustinovy výroky jsou někdy vlastně takové malé  slovní přesmyčky a také nám jeden řekl a opravdu si ho musí člověk párkrát říct, aby si ho vychutnal a porozuměl mu :

Nejlepší služebník není ten, kdo chce od tebe slyšet to, co by sám rád uslyšel, nýbrž ten, který se snaží to, co od tebe slyší, sám také chtít…

Jednu “přesmyčku” mám na stolku už od 14 let 🙂

Pane, dej mi sílu, ať dělám všechno, co požaduješ. Potom ode mě požaduj všechno, co chceš…

Jestliže ten rychlejší kráčí, jak nejrychleji může, pomalejší s ním nemůže držet krok. Ten rychlejší musí svůj krok zpomalit, aby neopustil toho pomalejšího…

Je velmi nebezpečné, říkáme-li to, co si myslíme, velmi bolestné, neříkáme- li to a velmi zhoubné, říkáme-li opak…

přišla k nám "hojnost" plodů země

a také jsem pokračovala v “okenním”tvoření:

Okno nachystané k vysklení, odstranění nátěru...
okno už natřené, a rozměřuji "oka"

 

okno už připevněné
a vše je na místě
pak jsem měla ještě jedno, tady už natřené, nachystané
a pověšené na zdi

Tak tak…Přeji Vám hezkou, ničím nerušenou neděli a moudrost srdce, aby vedlo naše ústa…

Mlčíš-li, mlč z lásky, když mluvíš, mluv z lásky…

                                                                                                   (citáty sv. Augustina)

                                                                           Těším se příště Kejt

Nést svou kůži na trh

Vítám Vás u nás 🙂

Dnes máme ve farnosti svátek, který jsme teda oslavili z velké části v neděli, ale jinak je v kalendáři Bartoloměje dnes. A v Odrách je kostel zasvěcený jemu. V neděli jsme slyšeli o životě sv. Bartoloměje- apoštola a pár myšlenek mě zaujalo. Sv. Bartoloměj byl pro svou víru mučen stahováním z kůže… No, to si nedovedu  představit, ale líbilo se mi, jak nám to o. Jan v kázání přiblížil k dnešnímu uvažování. U sv. Pavla se říká: Svlečte se sebe starého člověka a nahraďte ho novým…novým smýšlením, jednáním, mluvením, prostě žít “nově”… jinak…blíž Bohu…s Bohem…pro Boha…no a připadá mi, že  když se tak člověk snaží  žít-jakoby nese svou kůži na trh…

ostatek sv. Bartoloměje dnes

Tož tak…Dnes zas otec Petr říkal, že následovat Ježíše je to nejhezčí , co můžeme udělat 🙂

Tak Ho následuji prací a u nás doma to vypadalo jako v šicí dílně…šila jsem závěsy do farní kuchyně…

napřed látku nastříhat
kanýry se kroutí 🙂
látky se krásně doplňují- radost pohledět
i Rex kouká, co se to děje, kočka si hraje na schovku a ne a ne vykouknout
no, říkám, jak v dílně 🙂
čerstvě vymalovaná kuchyň je nachystaná
ale tady už to propuká 🙂 kanýry jdou na své místo...
poslední metry
radost pohledět 🙂
jeden pohled z okna
a nechali jsme oknem proudit teplo
doma prázdninujem
a radujem se z toho, že se Péťa vrátil z Madridu jako sluníčko... tady obdarovává Kačku Eiffelovou věžičkou
tatínka vínem ze sluncem vyhřátého jihu
největší překvapení čekalo na Martínka...já si jen nedovedla představit, co chce Péťa vytáhnout z batohu, když musí mít Marťa tak široce rozevřené ruce...a Marťa ztratil řeč...dostal vysněnou vlajku, kterou mu maminka nechtěla pořídit 🙂
a dnes už postavili i stožár a pochodovali s vlajkou
upevňování vlajky

 p.s. Tentokrát vlajka nahoru nedošla, neb se vyskytla technická závada 🙂 , ale v poledne krásně vlála, až jsem se musela usmívat, co to u nás na dvoře máme 🙂

a do toho všeho ještě sušíme letos už poslední seno 🙂 p.s. ještě, že máme ruce, které jsou ochotné pomoci 🙂

Tak, tolik dnes z našeho sluncem vyhřátého Klokočůvka 🙂 , mějte se hezky a přeji Vám odvahu jít se svou kůží na trh 🙂 Kejt

Nanebevzetí Panny Marie a bylinky

Vítám Vás u nás 🙂

Chystám bylinky i květiny k výzdobě naší kapličky

Dnes se v církvi slaví krásný svátek- slavnost Nanebevzetí Panny Marie. Tento svátek byl vyhlášen v r. 1950 za článek víry, že totiž věříme, že po skončení života byla Maria vzata s tělem i duší do nebe…Proto Nanebevzetí…

V dřívějších dobách naši předci o tomto svátku slavnostně vyzdobili květinami kostel, – připomínali si tím krásu P. Marie…konaly se procesí a přinášeli do kostela polní květiny, léčivé bylinky,- ty připomínaly pomoc a bylinkářky děkovaly za moc léčivých bylin… vily z nich věnec, který  pak přinesly jako obětní  dar…jinde jsem se dočetla, že bylinky vázali do kytiček, které obsahovaly 7 bylin jako 7 bolestí P. Marie… tyto bylinky si pak doma pověsili za obraz a světnicí se šířila jejich vůně…

Růžičky v zahrádce

Někdy mi připadá, že se k těmto starých zvykům vracíme stále víc… I v naší farnosti se žehnají pokrmy, děkuje se za úrodu,i toto žehnání bylinek  si pomalu hledá místo. Kéž se obracíme se i srdcem k Tomu, který nám toto všechno dopřává… Ptala jsem se a různě sháněla na netu, jakou má souvislost- tento svátek a bylinky…

Dočetla jsem se, že vlastně vrcholí léto 🙂 a P. Maria  je v církvi považována za nejkrásnější květ stvoření… jejím plodem je Kristus, Emanuel, Bůh s námi- proto se žehnají květiny a byliny, zejména ty, které prospívají lidem…

Kéž je nám krása květin připomínkou krásy Mariiny a tak jako léčivé byliny pomáhají nám, pomáháme i my tam, kde můžeme 🙂

V podvečer v kapličce- bylo před bouřkou...

Přeji Vám krásné- slavnostní prožití dne a jestli si uvážete bylinky pro potěchu svou nebo k obdarování druhých, přeji Vám pokoj a radost v srdci. Kejt

p.s. Martin se vrátil z tábora a říkám mu, ať vytáhne špinavé oblečení…odpověděl: “Mami, my jsme si tam všechno prali, tak to mám čisté… 🙂 ” No, nechala jsem mu tu naději, ale nakonec stejně všechno oblečení  letělo do pračky…bylo zablácené, až jsem byla v pokušení se ho zeptat, jak to prali 🙂 Když odjížděl, schovala jsem mu mezi oblečení pár překvapení- např. Deli, žvýkačky, to, co má rád…Jaké bylo mé překvapení, když po vyprání oblečení se Deli objevila v pračce 🙂 tak aspoň něco nechal mamince 🙂 🙂 🙂

Svatební tvoření

Vítám Vás u nás 🙂

Láska znamená v prvé řadě druhého milovat, a ne si myslet, že ten či ta má milovat mne.

                                                                                                           (Erich Fromm)

Tak jsme si doma zase užili krásných květin, tvoření a těšení se na hotové dílo.

Všechny svatby  jsou stejné,ale každé manželství je jiné…

                                                                                                                      (John Berger )                                         

Květiny nachystané k akci
a ještě jedny
Jedna kytička s polštářkem na prstýnky
Jedno srdce na auto
Klobouk pro ženichovo auto
a ještě ozdoba na auto pro druhého ženicha

 Auta ještě zbývá dozdobit organzou,ale to až ráno před odjezdem… 

Hřebínek do vlasů
Pro ženicha- pro svědky
a ještě jeden polštářek na prstýnky pro druhou nevěstu
a že to byla "dvojsvatba" tak maminky byly tři- to jsou kytičky pro ně
svatební stůl dnes ráno v 7.hod
ještě čeká dost práce, než se stoly rozzáří do plné krásy...
Kačka s kyticí pro druhou nevěstu

 Má práce skončila a nezbývá než novomanželům popřát, aby to v životě nevzdávali a vždy hledali jen to krásné a dobré  na druhém…

Nejsou to řetězy,

                 co drží manželství pohromadě,

ale naopak tisíce slaboulinkých nitek

                 projevů úcty a lásky v každodenním životě…

                                                                  (Simone Signoretová)

Přeji Vám krásný víkend a radostné okamžiky v něm a  v manželském životě… Těším se příště Kejt

P.S. A když už jsem dnes listovala těmi citáty z knihy  J. Křivohlavého- O šťastném manželtsví, tak mi tu “sedí” jště jeden:

Nikdo neví, co je opravdová láska, dokud neoslaví stříbrnou svatbu… 🙂

                                                                                               (Mark Twain)

Cestou k Madridu

Vítám Vás u nás 🙂

Poslední dny se nám toho nějak “nakupilo”, zavařování, prázdninování, starání se o domeček a k tomu všemu jsme vypravovali staršího syna na Světové setkání mládeže se sv. Otcem do Madridu… i když musím říct, že se velkou měrou k tomu podílel sám… 🙂

nástup do auta... uvědomila jsem si nyní, že mi vlastně zakázal dávat sem fotky z domu, jak měl kolem sebe bágly, jídlo apod...tak to je mi líto, ale musím ho poslechnout...
Před "dómem" v Olomouci- místem srazu a zahájení mší svatou k odjezdu
Závěrečné požehnání na cestu
cestou k autobusu- je to ta zelená karimatka
a s Kačkou
úplně po všem na procházce večerní Olomoucí
občas deštníky skončily v kašně

Motto letošního setkání je:

V Kristu zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry…”   
a závěrem požehnání zaznělo přání, aby je toto poselství  naplnilo… 🙂
 

V noci mi přišla SMSka , že “mami, mám se fajn a koukám na 12 podmínek k dědictví…” takže jsem se spokojeně otočila v posteli a pokračovala ve spánku 🙂

Jinak jsem měla doma kuchyň zaplněnou vůní broskví, švestek a jablíček až mi šla hlava kolem…

Ovoce nachystané v bedýnkách
Nachystaná část k "pečení" čaje do trouby
Tentokrát mi ovoce hodně pustilo šťávu, ale asi to bylo kombinací- těšila jsem se na ty broskve, takže jsem je zkombinovala opravdu jen s jablky a švestky a po zalití rumem to bylo dobré, přišla Kačka do kuchyně a prý: mami, tady to voní a já Fakt? to je pěkné a čím tti to voní? a ona: SLIVOVICÍ!!! 🙂 tak vlastně šla správným směrem 🙂 rum je taky alkohol... 🙂
a první sklenička putovala k babičce 🙂
a zbytek ovoce- (20kg jablek, švestky a broskve) jsem zpracovala na pyré a dala zmrazit

                 

Děvčátka si užívaly šlehání sněhu, škrábání jablek
k rychlému koláči
protože jsme se vydali na odpolední setkání dětí v Tošovicích, kde se po koláči jen zaprášilo…a mohli jsme se sejít u …

setkání dětí u fotbalu
nebo vození se v dvoukoláku
nebo k vyhlížení párků, kdy budou konečně opečené
ale nakonec je to stejně nejlepší doma v síti, že Aničko?

Dovezli jsme totiž Aničku domů, protože není nad tím spát ve své postýlce a u své maminky 🙂

Mateřská láska nic nevyžaduje, ale  vše dává.

                                                                                                                                  L.v Beethoven

Mějte se hezky a těším se příště Kejt