Ráno

Vítám vás u nás 🙂

Dnes ráno jsem sáhla po knize a uviděla toto:

” Stále stejné (tajemství):

opusť, zřekni se, trp, bojuj, projdi žízní pouště, zřekni se oázy

a já tě dovedu k rozkvětu tvého bytí.”

( A.Saint Exupéry, Sešity)

…Stále stejné tajemství, opusť, zřekni se, trp, bojuj, projdi žízní pouště, zřekni se oázy a já tě dovedu k rozkvětu tvého bytí…Hmn…dnes už toho asi nic víc nenapíši…ale v hlavě mi tento příslib zůstává …

Tak  mějte pěkný den, ať Vám Pán žehná ve všech vašich činnostech a v práci a těším se příště Kejt

Setkání k Valentýnu

Vítám Vás u nás 🙂

Tak se dostávám tady, pozdravit Vás a povykládat 🙂 . Trochu nás potrápily nemoci a nachlazení, ale už se blýská na lepší časy. Venku ovšem přituhuje, ale moc se mi líbí rána. Už začíná být poznat delší den a je to moc příjemné, že když človíček ráno vyskočí (teda- vybelhá se) z postele, tak  už za chvíli vytahuji žaluzie, neb se ráno klube čím dál tím dřív. Bývá to takový namodralý odstín a ráda si ho pouštím do našeho domu. 🙂

Bylo u nás to Odpoledne pro zamilované a celým odpolednem nás provázelo slovíčko otce Šebestiána z Moravské Třebové.

takhle jsme se do kuchyně "naštrůdlili"
někteří tatínkové zvládali jak přebalit...
tak ukonejšit 🙂
Maří oslavila svou první dvacítku roků

a bylo to, jak jinak než k zamyšlení. Otec Šebestián nám na téma “Nežít jen pro sebe” a v souvislosti s probíhající postní dobou, předložil několik myšlenek k zamyšlení :

Postní doba by měla být něco jako lázně pro duši. Měl by to být čas, kdy si člověk oddechne, osvěží se, dovolí si luxus se zregenerovat, někdo se toho okamžiku bojí, někdo ho vítá, s očekáváním, s nadějí, s touhou, že

právě teď je ten čas milosti, spásy

a tohle může být problém, někdo (ten Zlý) nás chce oblafnout, vzbuzuje v nás pocity únavy, nelibosti, zase se po mě něco chce (dát prostor k modlitbě, k četbě Písma,k naslouchání, k tichu, k postu…)

vždyť mám plno povinností, žehlení, vyřizovat emaily, jsem už unavená…

ale, když dám, když zkusím dát prostor Bohu před sebou,

tak nad námi je Bůh, který má náruč plnou milostí a chce jako Otec pro nás dobro, chránit nás a to dobré v nás rozvíjet. My můžeme mít strach, obavy, někdo (Zlý) v nás tyto pocity může vyvolávat a pracovat s nimi, ale když  se tomu postavíme čelem, tak ON ztratí sílu…

Kdy jindy než teď, zkusme dát Bohu prostor, více se na Něj spolehnout, dát Mu více důvěry, věřit Jeho slovu, ne tomu,co s námi hýbe, co cítíme , ale věřit Jeho Slovu. To je vyšší norma- Boží slovo než to, že já to tak “cejtím” Když dáme prostor svému srdci a podíváme se do něj, tak podle míry své upřímnosti zjistíme, jak to s námi je  a co nás ovládá. Buď uznám, že má  Bůh pravdu nebo jdu po svých cestách a sklízím,co jsem zasel…

Když budeme prožívat postní dobu jako dobu, kdy poznám, že mě někdo vede, abych se zkusil vymanit z toho svého života, já musím udělat zkušenost, aspoň někdy to vyzkoušet a kdo to udělá, pocítí víc touhy a chuti příště to udělat a zkusit víc 🙂

Všimli jste si někdy, co cítíme, když se skloníme? Co prožívám?

Klid…pokoj…smír…

A když tam sedí Bůh, tak se nebojím, že On mě  vyhodí ze sedla…ten můj vnitřní stav mě to potvrdí…

Kdo okusí krásu Lásky, ten se Jí nevzdá.

Kdo okusí krásu Pravdy, nechce se zaplétat do lží.

Kdo cestou okusí, jak dobrý je Pán, ten se Ho drží.

Zakusíme nový pokoj, radost, bezpečí, elán, protože Bůh se o nás stará…

Zkoušejme, udělejme první krok. Pak už se Ho nevzdáme.

Dejme se na cestu vztahu, propojenosti, otevřme se, smiřme se, všechno dělejme s láskou, pro lásku, vydejme se na cestu lásky…

pak jdeme dobře…

🙂

Tak, tolik od nás. Mějte pěkný den a těším se příště Kejt

Skutek

Vítám Vás u nás 🙂

Dnešní vykouknutí z okna mělo zase jiný odstín zimy. Ten plný šedi…

...

I cesta k jednému místu byla zahalená do šedé barvy:

...

Ale stejně je to kouzelná zima. Dítka řádí na dvorku:

tohle kolo z loňska si Marťa opatruje

A jelikož jsem likvidovala vánoční výzdobu z kostela, přemýšlela jsem, co udělám s větvemi a tak s pomocí Kačky:

Podotýkám, že Kačka nedrží vrtačku, pouze vysavač 🙂
jsem je přivrtala na stěnu...
aby mohly sloužit jako nástěnka jednomu...
i druhému 🙂

Pár dní předtím jsem si přidělala i novou poličku do kuchyně. Maruška si ji přála, že na dobroty z cest.

vodní váha ukazovala přesně, co má
a tak se z ní už radujem

A večer jsem listovala knížkou a vypadl mi z ní aršík papíru, na kterém bylo napsáno:

…Nežijeme sami pro sebe: zdá-li se nám, že je v církvi nebo v okolním světě bořeno to, co pokládáme za důležité, mějme na mysli, že tomu tak bylo i dříve.

Nezapomínejme, že vždy je možné vykonat skutek, který je orientován správným směrem. Skutek svým okolím nezaznamenaný, ale pramenící z milosti, neboť Pán kráčí s námi…

(o.Samuel)

Mějte se hezky a přeji nám všem požehnanou neděli Kejt

P.s.

A také zde http://farnostodry.cz/?p=4481 už  jsou momentky z našeho putování za ostatky sv. dona Boska.

Tvořící jednota

Vítám Vás u nás 🙂

Tak,když jsem dneska vykoukla ráno z okna, tak bylo bílo ještě víc než minule…i odhazování sněhu trvalo podstatně delší dobu, ale bylo mi teplo 🙂

vánoční stromeček dostal novou čepici
i úl i udírna měly také sněhovou čepici

V pondělí jsme byli v Ostravě na uctění ostatků sv. dona Boska, ale než bude hotová fotogalerie, ráda bych vám nabídla k nakouknutí fotogalerii z poloprázdninového setkání tenkrát na faře.  Více najdete zde:

http://farnostodry.cz/?p=4400

Včera jsem náhodou nakoukla do časopisu Apoštol BM a narazila na článeček, který se akorát hodí k začínajícímu postnímu období v Církvi. Doba postní je přípravou na dobu velikonoční a řekla bych, že je docela náročná, protože po nás něco vyžaduje. 🙂 Ale na druhou stranu, jestli se po nás něco vyžaduje, tak to může být k našemu růstu.  O postní době jsem psala zde:

http://www.marinka.cz/rybnicek/postni-doba

ale dnes bych se chtěla vrátit k tomu článečku v Apoštolovi BM. Je to úryvek z kázání sv. Petra Chryzologa a líbil se mi moc.

MODLITBA  KLEPE NA DVEŘE,PŮST VYPROŠUJE,MILOSRDENSTVÍ DOSTÁVÁ.

“Bratři, jsou tři věci, na nichž stojí víra, spočívá zbožnost a pravá ctnost:modlitba, milosrdenství a půst, to je trojice tvořící jednotu a dávající si navzájem život.

Neboť duší modlitby je odříkání a životem odříkání je slitovnost. Nikdo ať je neodtrhuje, nemohou být odděleny. Kdo má jen jedno z nich a nemá zároveň i ostatní, nemá vlastně nic. Takže ten,kdo se modlí, ať se i postí. Kdo se postí, ať se i slitovává. A ať slyší  prosebníka, kdo chce být sám vyslyšen.

Boží sluch si otevírá, kdo vlastní sluch nezavírá tomu, který ho prosí.

Kdo se postí, měl by vědět, co to všechno vlastně znamená: že má mít soucit s hladovým, když chce, aby Bůh cítil s jeho vlastním hladem. Že se sám má slitovávat, kdo doufá ve slitování. Kdo hledá spravedlnost, že ji sám má činit.

Kdo chce , aby mu bylo dáno, že sám má dávat. Je špatný prosebník,kdo jinému odpírá, oč sám pro sebe žádá.

Člověče, tvé milosrdenství by se mělo řídit následujícím pravidlem:

Jakým způsobem , nakolik a jak rychle chceš ty sám dosáhnout milosrdenství, tak rychle, tolik a takovým způsobem se ty slitovávej nad druhými.

Nuže tedy, modlitba, milosrdenství a půst ať jsou naší jedinou záštitou u Boha, naší jedinou obhajobou i naší jedinou modlitbou v trojí podobě…”

...

Tak nám všem přeji milosrdné, soucitné a odevzdané srdce do  začínající doby postní a těším se příště Kejt

Návštěva

Vítám Vás u nás 🙂

Je krásné, bílé ráno. Když jsem dnes vykoukla z okna,  uviděla jsem bílou nádheru.

ranní pohled

A bylo to krásné. Vybavil se mi den,který je před námi a musela jsem se usmát a trochu si oddychnout, protože to bude “hukot”. Jedeme s Kačkou na kontrolu:

neb jsme v minulém týdnu prožily několik okamžiků v nemocnici
prožily jsme noc v nemocniční postýlce. Kačka podotkla, že jí byla malá.

A těšíme se dnes do Ostravy do oratoře sv. dona  Boska, protože dnes je ten den, na který jsme se připravovali o pololetních prázdninách. 🙂

Jinak mě druhá dcerka potěšila návratem z Taize
a mimo jiné dovezla i kus cesty s sebou
ááá
tady bych chtěla jednou namočit prst
Máří mi vyfotila i koš, který bych doma asi určitě využila 🙂
a pak ty domy 🙂
🙂
🙂
v tomto dvoře objevila i tyhle
skříně,které byly k rozebrání 🙂
na vrátkách přivítání
na pásu ochutnávka z dálek 🙂
v srdci vzpomínka na chvíle TAM
i na defekt...
který patřil mezi úplně první fotky, neb se stal na cestě tam a ještě u nás 🙂

a tady vzpomínka na společné chvíle s písničkou:

zpívali a hráli človíčci z Německa, Maďarska, Holandska, Mexika… a od nás 🙂

Včera jsem v žalmu četla tato slova:

…Zachraňuje mě tvá pravice, Hospodin pro mě dokončí, co započal.

Hospodina, tvá dobrota trvá na věky, dílo svých rukou neopouštěj…

a provázejí mě i do dnešního dne. Přeji nám všem pokojný den a těším se příště. Kejt