Zjednodušuj

Vítám Vás u nás 🙂

Jak to napsat? Podzim se nádherně zabarvuje, dozrává úroda jablek, hrušek, vína…

I manželství zraje. Pro nás třicátým rokem. Jeli jsme do ticha.

I tam se příroda vybarvovala.

Čekala nás kouzelná zákoutí.

Líbilo se nám tam.

Jen jsem si při dolování břečtanu ze zídky uvědomila, že mi zřejmě ten náš břečtan doma přerostl přes hlavu. 🙂

Panna Maria nás v Medžugorji (25. 9. 2021) vybízí :

„Drahé děti! Modlete se, svědčte a radujte se se mnou, protože Nejvyšší mě i nadále posílá, abych vás vedla po cestě svatosti.

Buďte si vědomi, dítka, že je život krátký a že vás čeká věčnost, abyste se všemi svatými oslavovali Boha svojí bytostí.

Nestarejte se, dítka, o pozemské věci, ale žízněte po nebi.

Nebe bude vaším cílem a radost zavládne ve vašem srdci.

S vámi jsem a všem vám žehnám svým mateřským požehnáním. Děkuji vám, že jste přijali mou výzvu. “

V tom našem tichu nám doporučili zajet na hlubinu, zamířit na podstatné, zbavovat se nepodstatného, zjednodušovat, zůstávat v pokoji, v radosti, v Pánu.

Žít v ukotvení.

Eucharistie, mše svatá, adorace, sv. smíření, růženec, modlitba, Písmo.

Rádi jsme se vrátili domů.

Pokračovat v cestě.

Pokojnou cestu přeji i Vám:-)

Mějte se hezky a těším se příště Kejt

Letem světem

Vítám Vás u nás.

Školní rok se rozběhl svým zářijovým tempem a dny se mi proměnily v běžící pás 🙂

Přicházejí doteky milých pozdravení, které povzbuzují a ukazují směr.

Na poslední prázdninový den jsme se s jednou maminkou – koordinátorkou hnutí MM domluvily, že si uděláme několikrát odkládanou pěší pouť za naše hnutí od Maria Skály v Klokočůvku k pandemickému kříži v Tošovickém kopci. Předpověď počasí sice nevycházela, ale cítily jsme, že už to asi jinak nedáme.

Až v průběhu putování jsem si uvědomila, že mým velkým prázdninovým přáním bylo vydat se někde na pěší pouť, ale okolnosti mi to neumožnily. A teď šlapu! V dešti, na poslední den, ale jdu 😉

Když jsme byly u cíle, přes všechen déšť, mokro v botách a únavu v nohách jsme se cítily šťastně. Hřejivě. Naplněně.

Ležím teď v knížce o Chaire. Možná si na ni vzpomenete. Už jsem o ní psala. Byli jsme i u jejího hrobu.

A když se teď objevila nová knížka, koupila jsem si ji.

A líbí se mi!

Povzbuzuje mě v malých krůčcích odvahy.

Bůh tvoří mistrovské dílo skrze slabosti 😉

A líbí se mi, jak Chaira řekla:

Nezáleží na tom, jestli je život dlouhý nebo krátký, podstatný je cíl, TEN, kdo tě čeká:-)

A tak teď ležím v horizontu naděje. Toho, co na mě čeká a čím se chci sytit.

Přeji hezký den i Vám.

Kejt