Vzkaz

Vítám Vás u nás 🙂

Seděla jsem včera v pergole a pozorovala slunce…Pak jsem hledala kapesník a objevila článeček ve zpravodaji MM:

…TAVIČ USEDNE A PROČISTÍ STŘÍBRO

Skupinka žen studovala knihu proroka Malachiáše. Když studovali 3.kapitolu, přišly k 3.verši, ve kterém se píše Tavič usedne a pročistí stříbro,…tento verš byl pro ženy jako hlavolam a přemýšlely, co tato slova vlastně říkají o Božím charakteru. A tak z nich navrhla, že zjistí co se dá o procesu tavení stříbra. Zavolala stříbrotepci, jestli ho může pozorovat při práci, ale neřekla mu, proč se to o zajímá… Jak tak stříbrotepce pozorovala, viděla, jak drží kus stříbra nad ohněm, aby ho zahřál. Vysvětlil jí, že při čištění stříbra je třeba ho držet uprostřed ohně, tam, kde je největší žár, aby se všechna nečistota spálila. Žena přemýšlela o tom, že Bůh nás také takto drží v ohni, a pak si vzpomněla na ten verš…tavič usedne a pročistí stříbro... A tak se stříbrotepce zeptala, zda se opravdu musí sedět a držet po celou dobu čistění.

Muž odpověděl :”Samozřejmě. A nejen to. Musím ho držet a nespustím z něj oči po celou dobu, po kterou je v ohni. Kdybych stříbro nechal v plamenech jen o chvíli déle než je třeba, zničilo by se.”

Žena na chvíli ztichla a potom se stříbrotepce  zeptala: “A jak víte, kdy je stříbro už úplně čisté?” On se usmál a odpověděl: “To je přece snadné- tehdy, když se v něm vidím jako v zrcadle…” 🙂

Pokud se dnes cítíš jako v ohni, pamatuj, že jsi držen Boží rukou. On z tebe nespouští oči. Nedovolí, aby se tvůj život zničil, a bude tě střežit a držet, dokud se v tobě neuvidí… 🙂

pak jsem pozorovala slunce...
...
...
...

A také jsem při tom pozorování slunce a slunečnic myslela na obdržený milostný vzkaz od Pána. Už od jara jsem se chystala splatit svůj dík Pražskému Jezulátku a teď se naskytla možnost, tak jsme celkem nečekaně vyrazili o víkendu do Prahy. Jakýchsi povinností bylo dost, tak jsem v hlavě honila aj myšlenky zda jet nebo ne…ale zůstala jsem v údivu, když jsme dorazili k Pražskému Jezulátku, zněla úvodní píseň ke mši a tak jsem na Jezulátko jen tak mrkla, jestli mě vidí, že jsem tam a ono bylo celé v modré barvě…přišlo mi to jako zázrak,tak mě zdraví,došlo mi, že ví, že jsem tam, že mám ráda modrou, že se ustrojilo na mou návštěvu,že jsem Mu tak vzácná, že JE nastrojené do mé modré… páč modrá barva v liturgii není běžná, možná tak trochu s bílou při mariánských svátcích, ale Jezulátko celé  modré?!?

to může být jedině milostný vzkaz od Něj...

Také občas zažijete pohlazení, něco, co víte, že je právě jen pro Vás? Od Něj?

A jinak jen tak trošku k nakouknutí:

mimořádně chvíli v klidu...
dělali jsme si zálusk na jízdu na lodi...a asi nejen my...
sladěni 🙂
když jsme vyšli z kláštera čekal nás další pozdrav...na Loretě...
vzpomínání bylo krásné...
i zážitek z Křižíkové fontány byl krásný...
Belgické pralinky voněly...a nejen voněly...
a také jsme narazili na produkty opatství SEPT-FONS a NOVÉ DVORY (o.Jeroným)
a užívali jsme si Petřínských zrcadel
...
...
...
a zůstali jsme doslova zírat na království železnic...
kde se dokonce střídal den a noc...

a musím  říct, že je to Království na úrovni, velké, plné informací, stimulátorů, pro děti je daleko zábavnější a naučnější než jiné muzeum…opravdu stojí za to…

http://www.kralovstvi-zeleznic.cz/

Tak tak od nás…moc nám všem přeji vnímat doteky Pánových vzkazů určených jen pro nás, On nás střeží a nespustí z nás oči 🙂 a mějte se hezky. Těším se příště Kejt

Svatební obřad

Vítám Vás u nás 🙂

svatba

Dnes jsem při svatebním obřadu snad poprvé slyšela tuto modlitbu za novomanžele:

Bože všemohoucí,

ty jsi všechno stvořil a všemu dal svůj řád

a k svému obrazu učinil člověka jako muže a ženu;

a v ženě jsi dal muži nerozlučnou pomocnici,

takže už nejsou dva,

ale jedno tělo a jedna duše.

Sešli na tyto své služebníky Tomáše a Terezku

své požehnání,

ať se po celý život navzájem posvěcují

a dávají si svou lásku.

Ať žijí jeden pro druhého

a jsou jeden druhému znamením tvé přítomnosti.

Jejich lásku posiluj a rozmnožuj:

Ať den ze dne roste,

ať se podobá lásce tvého Syna,

který miloval až k smrti kříže.

Ať se podobá lásce tvé:

ať je plodná, ať je zdrojem života,

ať  dává světu a církvi děti,

aby se šířilo tvé království.

Ať se osvědčí ve službě bratřím,

ať přetrvá všechny zkoušky

a vydá svědectví o tobě.

Neboť tys, Pane, jejich pomoc a síla;

ty je nikdy neopustíš,

ale zůstaneš s nimi vždycky

a na věky věků.

Amen. 🙂

...

A tak jsem tvořila…

polštářek na prstýnky
nárámek pro svědkyni na ruku...
kytici pro nevěstu i ženicha...
když jsem odjížděla z domu, do auta bych nepřibrala ani spolujezdce...
ani nákup do kufru...všimněte si trávy na střeše auta...
kytice u obětního stolu...
pak proměněná do červena k hodům svatého Bartoloměje...zítra 🙂
nazdobila krásné prostředí statku, místa narození J.G.Mendela...

více zde: http://vigorbee.cz/mendel/

kde jsem byla poprvé...
ale prostředí bývalé stodoly je překrásné...
věnce z minulého příspěvku na místě...

a pak sebou švihla do postele a za minutu nevěděla o světě 🙂

Ale ta modlitba uvedená na začátku příspěvku, pronesená na konci obřadu…ta je… 🙂

Mějte pěknou neděli a těším se příště Kejt

Sklizeň

Vítám Vás u nás 🙂

Léto krásně vrcholí,držím v ruce obilí a “viju” věnce:

...

...
...nebo cop...
...
A nosím v hlavě myšlenku z knížky:
…Smlouva, kterou jste podepsal (jedná se o řeholní sliby),je jakýsi druh zemědělské smlouvy (omlouvám se! Ale copak nejsme mniši- rolníci? a musíme jimi zůstat),       to jest smlouva, která platí pro čtvero ročních období: jaro, léto, podzim, zima;    jinak řečeno setbu, růst, sklizeň, klid; zimní klid je však jen přípravou na novou setbu.

Zapamatujte si dvě věci.                 Za prvé- nic Vám nezaručuje, že začnete jarem.        Za druhé- tato čtyři období nebudou nutně trvat každé stejně dlouho.
Vezměme   například  dobu mezi Vašimi věčnými sliby a jejich zlatým výročím. (Je to stejná doba jako od začátku svatby po zlatou svatbu 🙂 ) Klidně se může stát, že jaro potrvá jen pár dní, podzim také několik dnů a mezi těmito dvěma obdobími buď těžce dolehne únava léta, nebo Vás ochromí zimní trápení a nehybnost.   Nedělám ze sebe proroka, jen Vás upozorňuji. Ostatně sám vše postupně poznáte. Začněte; vydejte se na cestu; důvěřujte Pánu. Samozřejmě Vám nepřeji, abyste procházel takovými extrémy. Přeji Vám, abyste začal normálně zaséváním, zaslíbením, nadějí, trpělivostí, jarem Božího přátelství.

…(Zde o.Jeroným vzpomíná bajku O cvrčkovi a mravenci nad kterou má jeho bratr přemýšlet…vzpomeňte: Cvrček nezanechal pění/do jeseni./ Ze zásob byl vyčerpán, /ledový když zadul van:/ nenalezl ani špetku/červíka neb mouchy k snědku./Běžel na Mravenčí hrad,/volal tam, že nastal hlad,/o půjčení na zub prosí/soust jenom jak zrnek rosy,/do příštího léta slávy./ ,Splatím do srpna, hned praví,/na zvířecí moji duši,/s úroky vše, jak se sluší.´/Mravenec nepouští rád: /nejmenší to z jeho vad./ “Cos dělal, když slunko hřálo?”/ Praví tomu, jenž má málo./Neměj za zlé, ve dne v noci/každému jsem zpíval chodci./ “Zpívals? To mne šťastným činí:/ nuže tedy! tanči nyní.”…
Závěr vyvodíte snadno: “Musím hromadit, stále hromadit a neztrácet čas. ” Ano, hromaďte tedy, vytvořte si velký kapitál, čítající úkony víry a čas věnovaný modlitbě. Až zavane severák, přijde zima. Věrnost navzdory krutému větru, věrnost po celou zimu;ano, ale jen tehdy, máte-li kapitál…
Víte, do tohoto čtení chystám i jiné věnce:
SVATEBNÍ na vrata...

a říkám si, jak je to stejný postoj, pohled, který čtu v této knížce o tomto přátelství (O.Jeroným-Dopisy bratru Patrikovi).

Také tito, brzy již novomanželé, si hromadili čas trávený spolu, vykládali si, poznávali se a nyní, když vstoupí do manželství, tak jim nastane JARO manželského vztahu…a bude trvat určitou chvíli, příjde léto…jednou i podzim, někdy zafouká severák a jak je to oblažující, když může člověk “sáhnout” do zásob… a čerpat…

Tak, tak od nás 🙂 Hromaďme si tedy zásoby, věnujme se jim a kéž z nich jednou můžeme čerpat. Mějte pěkný den a těším se příště Kejt