Čas

Vítám Vás u nás 🙂

Taky máte ten pocit, že ten prázdninový čas rychle utíká? Sluníčko nám ukazuje stále větší sílu, pozorovala jsem jednou  na zahradě květy.

Dnes jsem se musela pousmát, když jsem rozjela net a objevil se následující text- (je tady: http://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/Buh-lepsi-nez-energy-drink.html )   Bůh- lepší než energy drink

A právě ten nadpis mě donutil rozklepnout celou stránku 🙂

“Když jsem tě Bože volal, vyslyšels mě, v mé duši jsi rozhojnil sílu.” (Žalm 138)

Léto je v půlce. Někteří už máme dovolenou za sebou, ale vrátili jsme se možná ještě unavenější a rozhádanější, než jsme odjeli. Anebo ji máme teprve před sebou, ale s její organizací je tolik starostí, že by snad bylo lépe nikam nejezdit.

Zprávy nás také neuklidňují. Ve světě i v naší zemi: nenávist, nedůvěra, podvody, nevěra, korupce. Každodenní realita nás ubíjí. A do toho to příšerné vedro.

Před námi leží naplánované úkoly, tíží nás odpovědnost v práci, v rodině. Tolik toho ještě musíme udělat, tolik toho ještě musíme vydržet. Mysleli jsme, že si přes léto trochu odpočineme, ale sil je čím dál míň.

Jak to máme všechno zvládnout? Kde načerpat energii? Jak se říká: “Kde brát – a nekrást?”
Naštěstí máme Boha, kterému nejsme lhostejní.
Netouží nás vidět zmořené, vyčerpané.
On je pramenem nekonečné síly a radosti.

Nebojme se mu zavolat 🙂

z pouti

Takže přímou linku na nebeský satelit přeji nejenom Vám, ale i sobě a těším se příště Kejt

František v Riu

Vítám Vás u nás 🙂

Tak jste určitě, možná 🙂 také postřehli, že papež František prožívá s mládeží týden setkání v Riu de Janeiru.

I já jsem neodolala a vrátila jsem se  k tomu, co František hned při příjezdu řekl. A jak jinak,líbilo se mi to moc 🙂

…Přijel jsem do Brazílie kvůli Světovým dnům mládeže. Přijel jsem, abych se setkal s mladými lidmi, kteří přicestovali ze všech částí světa, přitahováni otevřenou náručí Krista Vykupitele.

Chtějí nalézt útočiště v jeho objetí, blízko jeho Srdce a znovu naslouchat jeho jasné a mocné výzvě: „Jděte, získejte za učedníky všechny národy”.

Tito mladí lidé pocházejí z různých kontinentů, hovoří rozdílnými jazyky, jsou nositeli nejrůznějších kultur, a přesto v Kristu nalézají odpověď na své nejvyšší a společné touhy. Mohou u Něho utišit hlad po průzračné pravdě a ryzí lásce, které by je přes veškerou jejich rozdílnost sjednotily.

Kristus jim poskytuje prostor. Ví totiž, že není nic silnějšího, než energie vyzařující ze srdcí mladých lidí, které si podmanilo Jeho přátelství…

Kristus mladým lidem důvěřuje a svěřuje jim budoucnost svého vlastního poslání: “Jděte, získávejte učedníky”; jděte za hranice lidských možností a utvářejte bratrský svět. Také mladí lidé však Kristu důvěřují – s Ním nemají strach riskovat svůj jediný život, neboť vědí, že je nečeká zklamání…

Ta tučně napsaná slova v textu mě oslovila moc, líbila se mi,  přemýšlela čím to je, že mladí jedou takový kus světa a chtějí se setkat, chtějí naslouchat, chtějí a mají v srdci touhu dobýt svět 🙂

Líbilo se mi, že František pokračoval slovy:…Jsem si dobře vědom toho, že když se na počátku této své brazilské cesty obracím k mladým, hovořím zároveň také k jejich rodinám, jejich církevním komunitám, národům, z nichž pocházejí, a společnostem, do nichž jsou zapojeni, k mužům a ženám, na kterých velkou měrou závisí budoucnost nových generací...

vlastně hovoří i ke mě…

…Běžně v Brazílii slýcháme rodiče, kteří říkají: „Děti jsou zřítelnicí našich očí”. Jak krásným vyjádřením je tato moudrost, která mladým lidem dává podobu oční panenky, okna, kterým do nás vstupuje světlo, aby nám darovalo zázrak vidění. Co z nás bude, nebudeme-li pečovat o své oči? Jak budeme moci jít dál? Mým přáním je, aby si v tomto týdnu každý z nás kladl tuto provokativní otázku.

🙂

Avšak pozor! Mládí je okno, kterým do světa vstupuje budoucnost. Toto okno nám tudíž předkládá nemalé výzvy. Naše generace projeví, že je na úrovni příslibu, skrytého v každém mladém člověku, dokáže-li mladým lidem poskytnou prostor. Znamená to tedy: obhájit materiální a duchovní podmínky pro jejich plný rozvoj, dát jim solidní základy, na kterých mohou v životě stavět, zaručit jim bezpečnost a výchovu, aby se stali tím, čím mohou být, předat jim trvalé hodnoty, pro něž se vyplatí žít, zajistit jim transcedentní horizont k utišení jejich žízně po ryzím štěstí a k jejich prospěšné tvořivosti, odevzdat jim jako dědictví svět, který by odpovídal míře lidského života, probudit v nich jejich nejlepší schopnosti, aby se stali protagonisty vlastních zítřků, spoluzodpovědnými za osud všech. Zaujmeme-li tyto postoje, předjímáme budoucnost, která vstupuje oknem mládí.


A ještě jedna podobnost mě potěšila:

socha Krista v Riu
a stejně otevřená náruč na Velehradě

Fotografie jsem použila ze zdroje netu a nejenom tento text jeho pronesených slov můžete najít zde:

http://www.radiovaticana.cz/index.php4?rubrika=papa

Mějte se hezky a kéž  jsou Františkova slova i pro Vás – pro nás všechny  povzbuzením, abychom všichni napnuli všechny své síly k probuzení nejlepších schopností našich dětí. A kéž nás všechny naplňuje tatáž energie srdcí jakou mají všichni ti, kteří žijí Jeho přátelstvím.

Těším se příště Kejt

Vůle

Vítám Vás u nás 🙂

Tak jsem si zase jednou užívala krásného tvoření a nezvyklé barevné kombinace květů při svatebním tvoření:

kytice pro maminku
pro svědka i svědkyni, ta je určena na ruku
svatební sál

a přestože jsou prázdniny a čas dovolených, narazila jsem v knížce na -pro mě-  povzbuzující text, který souvisí i s tím, o čem jsem psala v příspěvku Lípa.

…Povzbuzuj Pierra, naléhej na něj, nabádej ho, aby se opravdu snažil  a dobře připravil k maturitě. Ať ti předříkává, co se naučil, nepolevuj, buď náročná. Pomoz mu objevit to k čemu jsem kdysi došel v Grangeneuve, totiž že sama inteligence ještě moc neznamená – každý ji má nebo se tak alespoň domnívá. Skutečnou hodnotu má jenom vůle. Není ještě hodnotným člověkem student, kterému stačí čtvrthodinka nad knihou, aby oslnil třídu i učitele. Ale naopak mladík, který nad sešity prosedí celé hodiny, který s hlavou v dlaních stokrát začíná znovu a znovu, nepovolí, neustoupí, nenechá se odradit tím, že kromě bolestí hlavy nedosáhne žádných bezprostředních výsledků.

Takový student se naučí energetickému jednání a bez ohledu na jeho prospěch, který zpočátku nemusí odpovídat vynaloženému úsilí, se o něm dá říci:

je to opravdový muž…”

(o. Jeroným)

Tak jednak mě povzbudilo to pomoz mu objevit…a pak, i když se člověku v něčem nedaří a nemusí to být jen škola, že skutečnou hodnotu má jenom vůle… a touha… a  vytrvalost …

Mějte pěkný, požehnaný den a kéž se Vám daří ve všem, co nyní podnikáte. Těším se příště Kejt

Moruše

Vítám Vás u nás 🙂

Včera jsem se poprvé v životě setkala s moruší. S plody morušovníku. Moruši jsem měla vždycky spojenou nějak s hedvábím a nejenže jsem si to neuměla spojit, ale vůbec jsem netušila, že jsou plody morušovníku tak dobré, sladké a že existují. Žasla jsem 🙂

mezi větvemi
šťáva teda teče hodně

ve větvích jsem objevila i hnízdečko
a připadala jsem si jako doma, když jsme teď měli “ptačí setkávání”

tento se učil  létat

tihle si zase udělali hnízdo hned nad stolem
a prosím,omluvte kvalitu snímku, ale bylo kouzelné chtít zachytit jejich otevřené zobáčky

cestou na jih jsme se zastavili i zde 🙂

A jak tak plynul čas od malování ložnice, čekala jsem až mě něco cvrnkne do nosu, že bych  si změnila stěnu s fotkami. A zrovna ten den, kdy jsem se na prázdnou stěnu zadívala dýl, jsem si říkala, kdypak to  “něco” přijde.  A přišlo. 🙂 Ten den jsme po mši svaté po průvodu Božího těla, šli k tetě na čaj.Úplně náhodné, nečekané pozvání 🙂 a najednou uvidím na zahradě stát “něco”…staré, opuštěné dvéře…

dveře před
stěna před malováním
stěna při malování

stěna a dveře dnes

…Srdce vidí dřív než oči…

🙂

Milá teti, moc Ti za ně  děkuji…

A přeji i Vám hezký, poklidný víkend a těším se příště Kejt

Lípa

Vítám Vás u nás 🙂

Dnes jsem měla voňavý den. Voňavý proto, že lípa kolem naší kaple voní a voní už kolikátý den, bzučí to tam jako v úle a tak jsem se dnes odhodlala využít pár květů a nachystat si drobné srdéčka pro radost.

tahle lípa je už nasušená a připravená k uložení
takhle vypadají srdéčka na plotě

Dítka jsme doprovodili na prázdniny:

synův dopravní prostředek, my jsme jen žasli 🙂
ti mladší si to raději nechali odvést
pozdrav od Máří
a ještě jeden z její procházky 🙂

…Nový den přináší nové příležitosti přijímat a dávat…

Jak s nimi naložíme? Vím, že každé svítání je nabídka, abychom na základech a troskách minulosti začali znovu stavět…

(Celým srdcem)

Tahle větička mě od dnešního rána vyprovází. Je podobná té  sv. Františka: ” Bratři, každý den musíme začínat znovu.” Základy a trosky minulosti… Jak ty slova zní… Základy mají v sobě něco pevného, jistého, vděčného. Trosky? Smutného, bolestného, pokorného…co na tom? každý den musíme začínat znovu…

Otec Jeroným říká:

Neztrácejte čas, nepromarněte žádnou příležitost, neopouštějte dobytá území…každý den ať je krokem kupředu-

k Bohu a pro Boha

🙂

a pro naše blízké 🙂

Tak se mějte hezky a těším se příště Kejt