Odvalený hrob v Odrách

Vítám Vás u nás 🙂

Včera jsme v kostele zpívali jednu píseň, která mi připomněla nedávnou událost.

V Odrách, ve smuteční kapli – bývalé kapli Nejsvětější Trojice, http://www.muzeumoderska.cz/hrbitovni-kaple-sv-rodiny.php

bylo nainstalováno dílo Otmara Olivy a Jana Jemelky Odvalený kámen.

https://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/podivejte-se-na-odvaleny-hrob-maji-ho-ve-hrbitovni-kapli-v-odrach-20220303.html

Doprovodné slovo pana Jana Jemelky i souzvuk obou umělců byla nádherná podívaná, jak pro oči, tak uši.

Po skončení doprovodného programu jsme si mohli dílo prohlédnout zblízka.

A proč mi slova včerejší písně připomněla představení mozaiky?

Mohli jsme si “kámen” odvalit. Byla Popeleční středa a pan Jemelka i pan Oliva mluvili o díle, o popelu, o tajemství, každý za ním čeká něco jiného. Nemusíme čekat na konec života, abychom přemýšleli o Naději. ❤️

Pak jsme si kámen mohli “odvalit”

Myslela jsem na “všechno”. 😉

A tak, když včera v písni zazněly slova:

Veď nás, Kriste, dobrý Pane, cestou kříže za sebou k hrobu,

jenž i nám se stane zmrtvýchvstání kolébkou.

Ať ze Slunce, jež se skrývá zde v svátosti oltářní,

do nás tryská záře živá,

příslib věčné radosti.

uvědomila jsem si, jak dokázaly říct “všechno” .

Přijeďte se někdy podívat! 🖐️

Přeji Vám hezký čas a poklidný nový pracovní týden.

Těším se příště Kejt

Pohled

Vítám Vás u nás 🙂

Dnešní pohled na teploměr v 8. hodin ráno 🙂

Popolední pohled při nabíraní vody.

Pohled strání nahoru.

Pohled na kávu při odpolední siestě.

Pak pohled na pozdravy jara.

Kolik je to různých pohledů. V jednom dni! 😉 Záleží, jak se dívám a nakolik vidím 😉

Pak křížová cesta. 6. zastavení. Veronika podává Ježíši roušku:

Dovolil jsem jim, aby Mě korunovali trním. Dovolil jsem jim aby Mě tupili a plivali na Mou svatou Tvář. (3. březen 1989) Pak jsem cítil, jak Mi někdo utřel obličej. (9. listopadu 1986) Vassulo, pohlédni do Mé svaté Tváře. Podívat se na Mě, už to Mě těší. Řekni jim, že je třeba tak málo, aby mě potěšili. (7. června 1987)

Kdybyste jen věděli, jak jsem ochoten odpouštět zločiny vaší doby za pouhý jeden laskavý pohled, okamžik lítosti, nádech zaváhání, trochu opětného zvážení. Usmějte se Mou svatou Tvář a Já odpustím a zapomenu. Dokonce se nebudu dívat na své rány. Pustím ze zřetele všechny vaše nepravosti a hříchy pro pouhý okamžik lítosti a celá nebesa se budou radovat z vašeho gesta, protože váš úsměv a laskavý pohled bude pro Mne jako vonný dým a okamžik lítosti bude jako nová píseň pro Mne. (29. srpna 1989)

Záleží na jednom jediném laskavém pohledu, okamžiku lítosti, opětného zvážení…

Přeji nám všem požehnanou dobu postní.

Těším se příště Kejt