Vítám Vás u nás 🙂
Stačila jedna noc, bouřka a rána jsou úplně jiná.
a toho stříbra, kapek, svěžesti… 😉
Těším se příště Kejt
Buď vítán, kdo s čistým úmyslem vcházíš
Vítám Vás u nás 🙂
Mám ráda rána. A když zastihnu východ slunce 😉
Rána… všechno voní novotou… svěžestí… nadějí…příslibem…
Možná si ještě vybavíte, jak jsem zde psala o tom, že se mi líbilo setkání papeže s prezidenty Izraele a Palestiny. Nedávno se stala vražda tří izraelských mladíků a pak i upálení mladého Palestince. Všechno je tak bolavé a křehké. Papež František však řekl (mimo jiné).
…Někdo by si mohl myslet, že se toto setkání (papežovo a prezidentů) konalo zbytečně.
Ale není tomu tak.
Modlitba nám pomáhá, abychom se nenechali přemoci zlem a nevzdávali se, aby nad násilím a nenávistí převážil dialog a smíření .
(!)
…Nevzdávali se …
Dnes jsem klikla jsem si na stránky Vatikánu a včera papež prosil:
Pamatujme, že válkou se přichází o všechno a mírem se neztrácí nic.
Bratři a sestry, nikdy válka! Nikdy válka!
Myslím zvláště na děti, jimž je odnímána naděje na důstojný život, na budoucnost: na děti mrtvé, raněné, zmrzačené, osiřelé, na děti, které si hrají s válečnými troskami, na děti, které se neumějí smát. Prosím zastavte!
Z celého srdce vás prosím! Je čas zastavit! Zastavte se, prosím.“
(http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=20594)
Proto mám ráda rána. Dávají mi naději, že ještě všechno může být jiné. Zastavím se i já?
Mějte pěkný den, já už musím utíkat 🙂
Těším se příště Kejt
Vítám Vás u nás 🙂
Vydali jsme se na sv. Hostýn. Vyšli jsme od Maria Skály…
cestou nás čekalo plno krásných pohledů
někteří měli sílu skotačit
jiní byli rádi, že sedí
a pak to objevování krajiny…hmmm
já jsem prostě neodolala 😉 ještě teď cítím tu vodu v prstech 🙂 bylo to ÚŽASNÉ!!!
a najednou tu bylo poslední stoupání 😉
a jsme u vodní kaple
pak jsem uviděla jeho 🙂 zajišťoval nám zázemí, neb jsme přece jen přišli později než byla otevírací doba
a první společná těsně před cílem našeho putování
poslední schody
a jsme tu
pár pozdravů
společné odpočívání
společná mše svatá
a blížila se noc
Druhý den na Hostýně a zároveň třetí-poslední den našeho putování jsme všichni prožili každý, jak chtěl. Čekalo nás ticho i krámky i čas rozloučení. Každý si odnášel “něco” . A teprve čas ukáže 😉
Dnes se,v odpoledních hodinách, ve Slavkovicích potkají všechny proudy pěšího putování k Božímu milosrdenství. Zítra- v sobotu tam v 10.hod má mít mši svatou otec František Lízna. Poutníci budou děkovat milosrdnému Bohu za všechny milosti, které nám všem dává během naší pozemské pouti.
Kdyby jste něco chtěli vědět o o. Františkovi, tak možná jste viděli díl 13.komnaty, více zde : (http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/209562210800033-13-komnata-frantiska-lizny/ .
Chtěla bych být na cestě k takovému odevzdanému putování.
Přeji Vám pěkný den a těším se příště Kejt
viz také: http://farnostodry.cz/?p=6516
Vítám Vás u nás 🙂
(Marie von Ebner-Eschenbach)
Doma mě zase přivítala krása, čekalo mě svatební tvoření:
kytičky pro maminky
na stůl
pro nevěstu
ženicha
prstýnky
slavobrána
Už jsem zde dříve psala, že každé takové tvoření mě naplňuje nejen radostí z nového manželského spojení, ale že vkládám do tvoření i prosby, aby nikdy manželé neztratili nic ze svého prvního nadšení.
(Hermann Oeser)
No a nakonec znova můj nejoblíbenější, ve kterém je skryto to pravé jádro:
( Adolf Kolping)
Více slov je úplně zbytečných
Přeji Vám hezký nedělní čas a těším se příště Kejt
Vítám Vás u nás 🙂
Jsem tak ráda, že jsou teplé letní dny, že se můžeme vyhřívat na sluníčku, že i v práci jde poznat, že je venku teplo a nemusíme topit 😉
Minulý týden byl akčnější. Poprvé v životě jsem s děvčaty, co se u nás sešla, hrála NÁLETY. To se v této hře jde v přírodě nějakým prostorem, nejlépe hodně zatravnělým, popřípadě zakopřivovaným a vedoucí zakřičí slovo NÁLET- otočí se, aby neviděl na ostatní a začíná počítat do 10. Při tomto se všichni rozběhnou a snaží se ukrýt. Vedoucí se pak otočí a koho uvidí, že ještě není schovaný, vypadává za hry.
Mi se na tom líbilo to, jak s sebou člověk sekl do trávy nebo za stromy, tak měl čas podívat se vzhůru. Bylo to krásné 🙂
S děvčaty jsme sledovaly film Bakhita. Film vypráví o životě první africké světice, která byla v roce 2000 svatořečena sv. Janem Pavlem II. Při některých částech musela mít děvčata zavřené oči a zvuk jsem ztišila a to, co se na obrazovce odehrávalo jsem jen převyprávěla, protože život v Africe byl a je tvrdý- to vám tu píši jen proto, že film je to krásný a příklad světice také, ale ne všechny části se hodí pro dětské oči- pokud byste se chtěli na něj podívat, musíte to vědět:-) ALE film končí “setkáním” a slovy:
Kéž jsou tyto slova i pro nás povzbuzením. Otevřít svá srdce a pohledět k nebi a Pán bude stále s námi.
Pěkný den Vám přeji a těším se příště Kejt