Nazval jsem Vás přáteli…

…zůstaňte v mé lásce…

(Jan 15,15-9)

Vítám Vás u nás 🙂

Držela jsem v rukou list sv. Terezie z Avily. A líbil se mi 😉 Tak Vám ho kousek posílám:

Dobro,jež získává ten,kdo se cvičí v modlitbě, popsalo již mnoho svatých a  dobrých  autorů.

Mám na mysli dobro vnitřní modlitby.

Mohu se vyslovit jen na základě své zkušenosti: tedy ať ten, kdo s touto modlitbou začal, ji neopouští, navzdory špatnostem, kterých by se dopouštěl. Vždyť její pomocí se dá  vrátit k nápravě, bez ní by to bylo mnohem těžší. A kdo s ní dosud nezačal, toho osobně pro lásku Páně, prosím aby se nezbavoval takového dobra.

Zde se není čeho obávat, nýbrž je po čem toužit.

Neboť vnitřní modlitba není, podle mého názoru, nic jného než vztah přátelství, časté přebývání o samotě s tím, od něhož víme, že nás miluje.

Sliby 078

Sliby 077

Byly jsme v sobotu na jedné,  možná trochu neobvyklé, svatbě. A nevěsta byla krásná.

Sliby 050 – kopieA pak jsme se porozhlédly po městě 🙂

Sliby 126

Sliby 131A líbilo se nám i to.

Víme, že je po čem toužit  a tak kéž naše ani Vaše snaha nikdy nepřestává.

Mějte se hezky a těším se příště Kejt

Terezka na Slovensku

Vítám Vás u nás 🙂

Milí, postřehla jsem u našich sousedů v jejich televizi, že čekají návštěvu ostatků sv. Terezky.

Terezka-Title2x

 

 

A když jsem dnes četla u Leti, že i ona byla s ní, řekla jsem si, že třeba budete mít někdo možnost navštívit ji,když bude blízko našich hranic- třeba v Turzovce 😉

http://letitia-tiba.blogspot.sk/2016/01/terezka-z-lisieux-prisla-nielen-do.html?showComment=1452810105675

Na těchto stránkách najdete její podrobný program:

http://terezka.kkp.sk/

Na těchto dojmy ze setkání :

http://www.cestaplus.sk/cestaplus/clanok/nazivo-reportaz-terezka-na-slovensku

A přeji Vám moc hezký den

Těším se příště Kejt

 

Důvěra

Vítám Vás u nás 🙂

setkanidevc 053V dnešním mrazivém ránu se mi do rukou dostal jeden článek z časopisu Milujte se!  (více zde: http://www.milujte.se/

A jelikož žiji v manželství, začetla jsem se…

Když jsme se s  manželem brali, nic nenasvědčovalo tomu, že by něco mohlo pokazit naše společné štěstí. První měsíce manželství nám ubíhaly v poklidu a  radosti. Půl roku po  svatbě přišla rána.
Muž onemocněl. Lékaři mu diagnostikovali vzácné, ale velmi vážné onemocnění plic – sarkoidózu (zánětlivá choroba neznámého původu, postihuje různé systémy těla – pozn. red.). Tato nemoc je spojená se slabou odolností organismu.
Počáteční projevy choroby sice nebyly vážné, ale jejich stálé prohlubování vedlo až ke  krajnímu vyčerpání manželových tělesných sil. Stále více slábl, jeho váha drasticky klesala, hned se velice rychle unavil, měl stále zvýšenou teplotu. Lékaři manžela poslali na  snímkování a  tomografii plic – výsledky nás zklamaly, svědčily o progresi nemoci. Od  doby, co zazněla diagnóza, jsem se vytrvale modlila Korunku k  Božímu
milosrdenství. Snažila jsem se vytrvat, i  když mi sílu ubírala smutná skutečnost, že zákeřná choroba stále postupuje.
Uplynul rok od  doby, kdy lékaři nemoc rozpoznali – manžel si dal udělat další rentgenový snímek plic. Lékař musel jednoznačně konstatovat, že se jedná o již velmi pokročilé stadium sarkoidózy. Muž musel do  nemocnice, kde podstoupil systematické vyšetření. Výsledky však byly velmi nepříznivé: lékař prohlásil, že nemoc se nachází již ve  třetí fázi. Čtvrtá fáze je smrtelná…
Upozornil nás, že ještě existuje poslední šance: v příštích třech měsících, pokud manžel zůstane v  nemocnici,
může dojít k  ústupu choroby, ale kdyby muž léčbu nenastoupil, tak – jak řekl bude pravděpodobně do  nepříliš vzdáleného konce života odkázaný na steroidovou terapii. Tato slova mi po  půl druhém roce od svatby zněla jako rozsudek. Začali jsme zkoušet různé způsoby bylinné léčby a  podobné alternativní metody, ale nepřinášely žádné výsledky.
Proti pouhé lidské naději jsem stále důvěřovala, že Bůh může učinit vše, protože pro Něho není nic nemožné. Jednoho dne jsem se modlila v kostele a  náhle jako bych „uslyšela“ v  duši slova:„Důvěřuj mému Synu!“ Tato slova se mi pak stále znovu a  znovu vracela. Modlila jsem se Korunku k  Božímu milosrdenství, aby se naplnila Boží vůle v životě mého manžela, a  jestli to je možné – aby byl uzdraven!
V  té době jsem také četla Deníček sv. Faustyny- řeholnice, která měla zvláštní vidění týkající se Božího milosrdenství. V Deníčku jsem mnohokrát narážela na  slova o  důvěře. Zvláštním způsobem ke mně promluvila pasáž:
„Skrze modlitbu této korunky líbí se mi dát vše, oč Mne budou prosit. (…) Řekni, že žádná duše, která vzývala moje milosrdenství, se nezklamala a  ani nedoznala zahanbení. Mám zvláštní zalíbení v  duši,která důvěřovala v  moji dobrotu.“(Deníček 154.)
Tato slova potvrzují to, o čem mnohokrát hovořila Panna Maria. Důvěřovala jsem tedy jejímu Synu…
A  nezklamala jsem se.
Po  třech měsících pobytu v  nemocnici se můj muž dostavil na  další rentgenové vyšetření. Tehdy se ukázalo, že jeho nemoc začala ustupovat.
Dál jsem se modlila, cítila jsem působení Boží milosti…Jednoho březnového dne roku 2005 odešel můj manžel na kontrolní vyšetření k  plicnímu lékaři. Když se vrátil domů, vyčetla jsem z  jeho hlubokého pohledu dojetí. Řekl mi:
„Dnešní rentgenový snímek ukázal, že moje plíce jsou zdravé. Všechny patologické změny zmizely…“
„To je zázrak!“ zvolala jsem a  rozplakala se. Pomyslela jsem si: „Důvěřovala jsem Pánu a On mne vyslyšel!“
Marta (redakčně upraveno)
Ježíši, důvěřuji Ti.
DSCF1390
A že jsme se během svátků ocitli na jedné věži, posílám pár srdečných pozdravů 😉
DSCF1360
DSCF1361
DSCF1374
DSCF1379
DSCF1380
DSCF1383
DSCF1386
DSCF1401
a ještě jinou krásu jsme cestou z věže viděli:
DSCF1397
DSCF1395
DSCF1393
A víte, co si myslím? Že bude krásné, až se jednou  v ráji sejdem – jestli se tam vejdem – tak si povykládáme o těch zázracích z očí do očí.
A na to se moc těším.
Mějte se hezky a s důvěrou 😉 se těším  příště Kejt

 

V novém roce

Vítám Vás  u nás 🙂

Moc Vás všechny pozdravuji v novém roce 2016 😉 . Jeli  jsme cestou a náš pohled upoutal obzor.Byl tak krásný, že nás úplně poplantal a museli jsme přemýšlet, co to vlastně je:

DSCF1296

Byl to východ měsíce a protože se nedalo zastavit, jen jsme zírali, jaká nádhera se klubala.

Doba vánoční milá se nám blíží ke svému závěru. Někdy kolem sebe a říkám si to i já, že to rychle utíká, vnímám smutno, že to zastavení a  slavení bylo tak krátké.  Že to kolem  nás bylo hezké, požehnané, rodinné. Jeden kněz říkal, že být spolu šťastni, umět se potkat a rozumět si – to je milost. Tak si vzpomenu, jak jsem četla u o. Jeronýma, že můžeme P. Marii prosit, aby nám milosti dávala v pravý čas. V pravý čas! Ne o čtvrt hodiny později, ale v pravý čas. A to stále 🙂

Stále.

Ani květ na stole se nedal zastavit.

DSCF1249

DSCF1441

DSCF1265

DSCF1271

DSCF1249 (2)

Do všech ubíhajících dnů nového roku Vám přeji hodně milostí a mějte se hezky.

Těším se příště Kejt