Svatá Anežka Česká

Vítám Vás u nás 🙂

I u nás jsme prožívali 30. výročí sametové revoluce s propojením výročí svatořečení svaté Anežky České. Neřekla bych, že už tolik pamatuji 😉

tak nejprve vzpomínka na listopad před třiceti lety

Krásná vzpomínka je v tomto článku, kde je úryvek kázání svatého Jana Pavla II. :

https://www.lidovky.cz/domov/pred-triceti-lety-se-kvuli-anezce-ceske-sjely-do-prahy-tisice-katoliku-kardinal-je-presvedcil-at-dor.A191112_164652_ln_domov_mlg

Musíte jen přeskákat reklamy ;.-)

Nešlo to být znovu v Římě. Byli jsme doma. Ale Anežku jsme si připomněli divadlem. V novém obsazení.

Pokud rozkliknete odkaz zde:

http://farnostodry.cz/?p=11057

Najdete další krásné fotky.

A protože oslavy probíhaly i na náměstí v Odrách, byli jsme při tom.

po obědě se ztratil šašek, tak tam stojím já 😉

Bylo to krásné. Vděčné.

Svatá Klára v jednom z dochovaných dopisů napsala Anežce: …kráčej s radostí a vesele po cestě zaručující horlivost, nedopřávej sluchu ničemu, co by tě mohlo svést z cesty a přimkni se jako chudá panna k chudému Kristu…

…přimknout se ke Kristu… hlídat si svůj sluch… a kráčet po cestě horlivosti přeji do dalších dnů sobě i Vám.

Těším se příště Kejt

Ozvěny

Vítám Vás u nás 🙂

První silný mráz pocukroval cestu do práce 😉

Dušičkové dny zase připomněly ozvěny věčnosti.

A sýkorky bezpečně našly cestu ke krmítku.

Pozorovat je, je lepší než televize.

V minulém týdnu jsme se setkaly maminky z hnutí Modlitby matek z celé ČR v Pardubicích. Naše setkání se neslo v tématu Duchovní boj pod Boží ochranou a také odtud se mi stále ozývají ozvěny. Pár Vám jich posílám:

…Pokud nepochopíme, že proti nám stojí jen jeden Nepřítel- ten Zlý- tak budeme hledat nepřítele mezi sebou a najdeme ho vždy…

…Zůstaňte ve Mně a Já zůstanu ve vás…

…To v našich myšlenkách se odehrávají ty nejtěžší boje. Bdít nad nimi (myšlenkami), postavit u dveří našeho srdce stráž…zlé myšlenky vyhodit, a mít je čím (!) nahradit… Být plný Božího slova- evangelia- mít ten správný antivirus Božího slova…jsem pak s Ním a plný věčnosti…jsme stvořeni všechno dělat spolu… (s Ježíšem v srdci)…

…Pýcha zanechává v našem plášti díru, kterou se ďábel dostane dovnitř…

umět ztrácet představu o svých dětech… umět za ně bojovat modlitbou…

…Pojďte ke Mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi a Já vás občerstvím…

Přeji pěkný – ozvěnový – čas i Vám a těším se příště.

Kejt

Sv. Vincenc de Paul

Vítám Vás u nás 🙂

Poslední dny babího léta jsou už asi za námi a začíná čas zachumlání se do bund, kabátů a peřin;-) Ale Bohu díky za ty krásné dny plné slunce.

V pondělí jsme byli v Olomouci na setkání s ostatky sv. Vincence de Paul. Začínaly putovat po naší vlasti. Říká se o něm, že je zakladatel charitního díla a patronem kněží. Z olomouckého dómu se linula hudba trubky a my vcházeli dovnitř.

Z myšlenek sv. Vincence:

Lidé jsou spolu vnitřně spojeni, žijí „jeden v druhém“, neboť žijí v Kristu. Člověk, který někomu jinému pomáhá žít, pomáhá žít Kristu a pomáhá žít všem ostatním lidem.

Bůh sice žádá milovat HO z celého srdce, z celé duše a vší mysli, ale nežádá, aby to srdce a duše cítily.

Podle myšlenek sv. Vincenta i u nás žijí sestry Vincentky. Jsou také spojeny se sv. Kateřinou Labouré, které se zjevila P. Maria v Paříži v ulici Rue du Bac v roce 1830 a svět poprvé uslyšel o zázračné medailce 😏

Já jsem si tu spojitost se sv. Vincentem uvědomila až v pondělí 😏

vrchní oblouk kostela na ulici Rue de Bac

V srdci mi z těch dnů zůstalo teplo. Jak jsme bohatí.

Mějte se hezky ❤️ a těším se příště.

Kejt

Říjen

Vítám Vás u nás 🙂

První mrazy už udělaly “pořádek” na zahradě. Je mi to líto, všechno svěží je fuč. Ale na druhou stranu se začíná nádherně vybarvovat listí, což dělá měsíc říjen krásným;-) a nastal čas přehodit kytky v truhlících.

není nad to, když na umytá okna zaprší 😉
v pozadí z porostlého plotu zůstalo smutně viset psí víno

Ale jinak se koukám kolem. Při ranním čekání na děti chodím uličkami jednoho městečka a sama se těším z toho, jak mají lidé hezky upravené domy a okolí. A když zase narazím na dům, na kterém je vidět kus uplynulého života, obdivuji stará okna, protože ta už většinou rekonstrukci nepřežijí. I když jsou nová okna krásná, málokdo je udělá kastlové. Ani my to nezvládli.

Dnes se mi při mši vybavila vzpomínka, že se o měsíci květnu říká, že je nejkrásnějším měsícem v roce. Není divu. Všechno se zazelená a rozkvete v plné síle. A jak mi šly myšlenky, tak jsem si uvědomila jednu spojitost s měsícem říjnem. Ten je také krásný svým zbarvením, svou změnou, svou pestrostí. A je také zasvěcený Panně Marii. Růžencové.

Mystičce Catalině Rivas řekla:

…Vězte, že při modlitbě růžence na vás vylévám svou milost. Při modlitbě růžence můžete získat obrovskou radost. Když vás vidím s růžencem v rukou, vstupuji do vašeho srdce, i kdybyste zrovna měli prázdnou mysl.

Pokud se byť jen jeden člen rodiny bude modlit růženec každý den, já rodinu zachráním. Ve chvíli, kdy se modlíte růženec, stávám se přítomnou mezi vámi a žehnám vám, zanechávám ve vás pokoj a víru. Když nastane čas, pocítíte na sobě milost.

Zachovávejte modlitbu růžence, neboť je to pro vás ochrana v těžkých časech…

Nádherné zaslíbení. Pořád mi připadá, že zaslíbení, která jsou nám z nebe daná, jsou nesmírně štědrá. Štědřejší než si vůbec umíme představit.

Vzpomínám si na jednu maminku, která přišla o své miminko. Bylo to už v pokročilém těhotenství. Vím, že by o tom nedokázala mluvit veřejně, ale když jsem se s ní po nějaké době setkala a ona se těšila ze života, z dalšího pokladu v rodině, měla v sobě takové zvláštní teplo, nedalo mi to, a s nejistotou jsem se ptala, jak to zvládla, tu ztrátu…a ona říká…prochodila jsem to…Co? Jak?… No, doprovázela jsem starší dítko do školky a cestou zpátky mi nejel autobus, tak jsem chodila pěšky…a modlila se růženec…

Mějte se krásně. I s růžencem v ruce. A těším se příště Kejt

On se dívá

Vítám Vás u nás 🙂

Asi znáte ty chvíle, kdy se Vám chce jít do kostela a jen tak být…někdy Vás to tam táhne, někdy máte neurčitý pocit, že se “tam” na chvíli zastavíte… A možná pak prcháte, neb najednou nevíte, co dělat 😉

Papež František ve svém dopise pro katechety řekl krásnou věc:… sedíš v kostele a možná se ti chce spát…klidně spi…On se i tak bude na tebe dívat 😉

Ano, sedávám jen tak v kostele a dívám se na svatostánek a vzpomínám na papežova slova. I v Medžugorji je místo, kde se člověk může zašít a jen tak být…

v té knize V tichu před Pánem, Pán říká:

Tvá ospalost nikterak nebrání mému působení ve tvé duši. Pokud by mé činy závisely na stavu tvé pozornosti, byl bych vskutku omezen.

Mé působení v tvé duši je však hlubší než tvé vnější stavy pozornosti nebo ospalosti,

hlubší než tvé myšlenky a představy.

Stačí, abys předstoupil přede mně s úmyslem klanět se mi a obětovat se mému Srdci, a já vykonám vše ostatní.

Tak až zase příště vstoupíte do kostela a budete tam… Vy nebo já…nezapomeňte tam být jen tak a zbytek udělá Pán ❤️

A nepospíchejte!

Pěkné chvilky v tichu přeji sobě i Vám 🙂

Mějte se hezky a těším se příště.

Kejt