Otevřte dveře Kristu

Vítám Vás u nás!

Otevřte dveře Kristu! “Tato slova zazněla 22. 10. 1978 v prvních slovech nového tehdejšího papeže JPII. Díky dnešnímu kázání z Medžugorje jsem cítila, jaký mají přesah, jak nás vedou, jak nám pomáhají, jak dávají v dnešní době naději!

Také mě povzbuzují a dávají směr.

Byli jsme na návštěvě v Praze. Služebně-rodinně. Ale zastavili jsme se na FORTNĚ 😉 Zapomněla jsem si vyfotit dveře, které by se tu teď hodily, tak posílám jiné 😉 také z kláštera, také skoro pražského, ale přesto jiného 🙂

Pojďte dál …

Možná i Vy jste slyšeli nebo četli o tom, jak řád sester bosých karmelitek buduje nový klášter v Drastech. A klášter na Hradčanech se otevřel. Je otevřený, volně přístupný kostel. Se Svátostným Ježíšem. A pokud zazvoníte na fortně, otevřou Vám, pozvou Vás dovnitř, nabídnou prostor, kde si můžete sednout do klášterní zahrady a třeba jen tak být.

Pro nás to bylo krásné zastavení. Nechtělo se mi ani jít dál. Dovedla jsem si představit vzít si knížku, uvařit čaj a číst si. Dovedla jsem si představit, jak to bylo náročné pro sestřičky tam být. Nešlo o malý prostor, ale o ozvěny ulice. Přesto to bylo místo tiché, kouzelné, přesahující.

A také mě cvrnknul do nosu hlavní obraz se svatou Terezií z Ávily. Pár dní nazpět měla svátek, já držela v ruce novénu a říkala si, jestli toto může být náhoda.

Tak Vás všechny pozdravuji kroky na cestě a přeji Vám pokojný víkend.

Těším se příště Kejt

Dozrává

Vítám Vás u nás 🙂

Venku je nádherně. Víno si na kamnech intenzivně počítá svůj rytmus 🙂 a my se těšíme.

Zrovna tak jako dozrává víno, dozrává i člověk. Dnes se mi líbil příspěvek o. Šebestiána na kanále youtube.

Někdy jsme se při poslechu smáli, zvláště naše nejmladší byla vděčná, za to, co slyšela 🙂 , ale na druhé straně mi Šebova slova zůstala v uších a přemýšlela jsem nad sebou.

Před týdnem jsme si s maminkami, které mě už nějakou dobu doprovázejí životem, dopřály čas pro sebe. Putovaly jsme pěšky z centra Olomouce na sv. Kopeček, kde nás čekala chvíle ztišení a slavení děkovné mše svaté.

Líbí se mi to “zpomalování” chůze do klidu, do ticha, do moudrosti, do pokoje, do zklidňování aktivit, do hlubin. Kéž by to tomu tak bylo. Nahlídnout tiše do nitra 🙂

Přeji hezký čas dozrávání i Vám!

Mějte se hezky a těším se příště Kejt