Vítám Vás u nás 🙂
Držela jsem v rukou levanduli a věnečky:
Přeji Vám krásný týden, já utíkám a budu na Vás všechny myslet a těším se příště Kejt
Babiččino údolí
Vítám Vás u nás 🙂
I když ne tolik u nás jako ve světě. Nečekaně 😉 jsme i my zavítali do krásného Babiččiného údolí. Byla jsem tam tak dávno, že jsem měla pocit, že jsem tam poprvé. Děti byly v pohybu, já se těšila krásou, různýma zákoutíma a tam někde uvnitř vnímala “Babičku” – její pohlazení, bezpodmínečné přijetí, naše rozhovory, moudra… Nádhera 😉 Tož, jestli máte chuť, pojďte se podívat také.
Díky Vám za společné sdílení a všem babičkám, co tu chodí přeji nekonečnou radost z vnoučátek, ruce plné něhy, otevřené srdce a pěkný den
Těším se příště Kejt
a ještě jedna věc mě vrátila do dětství :-), Kačka sice nechápavě hleděla, co tak vyšiluji, ale já té záložce prostě NEODOLALA 🙂
a už opravdu končím
Střed Bible
Vítám Vás u nás 🙂
…s pozdravem od sv. Anny:
Musím říct, že jsem už vícekrát slyšela otázku, co je ve uprostřed Bible. Né, že by mě to nějak moc zajímalo, nikdy jsem spíš nad tím nepřemýšlela, ale přišel mi email s předmětem STŘED BIBLE. Napřed jsem to nechala být, ale po páru dnech jsem potřebovala “něco”, tak jsem email rozklikla.
Která kapitola v Bibli je nejkratší?
žalm 117
Která kapitola v Bibli je nejdelší?
žalm 119
Která kapitola je uprostřed Bible?
žalm 118
kapitol před žalmem 118 je 594
kapitol po žalmu 118 je 594
Když sečteš tato čísla, dostaneš číslo 1188.
Který verš se nachází uprostřed Bible?
verš žalmu 118:8
Lépe je utíkat se k Hospodinu, než doufat v člověka
🙂
a když si ten žalm přečtete, jako já dnes ráno, najednou mi došlo, proč se Bibli říká kniha Života, proč ji můžete číst jak dlouho chcete a vždycky je nová…Tvá slova Pane, jsou Duch a jsou život… znám nápěv tohoto žalmu, sleduje dynamiku výpovědi…vyzpívává život… je úžasný…
Tvá slova, Pane jsou Duch a jsou ŽIVOT
🙂
Tak to jen tak, v dnešní sváteční den…
Přeji Vám ho prožít pokojně a pěkný víkend se svými blízkými:-)
Těším se příště Kejt
Svatba a hortenzie
Vítám Vás u nás 🙂
Držela jsem v rukou hortenzie. Těšilo mě, že si nevěsta přála jen tak kytici ze zahrádky:
pro ženicha:
pro svědka na klopu a svědkyni na krk:
pro maminky:
na prstýnky:
a nevěsta v ten den:
Nevím čím to je, ale dnes vidím před sebou jen ty dva, jejich svatební den a všechno kolem, co bylo. A nemohu přijít na to, jak bych slovy vyjádřila to, co bylo vidět. Bylo to krásné.
A tak se s Vámi rozloučím. Přeji Vám krásný, požehnaný den, krásnou neděli a těším se příště Kejt
Léto v plném jasu
Vítám Vás u nás 🙂
Byli jsme na zahradě u maminky. Byla zaplavena žlutou krásou.
A co mě v poslední době povzbudilo?
Vždycky, když je mi nejhůř a kliknu na stránky s papežem, povzbudí mě. Nevím, čím to je. Žiji ve stejné Církvi, ale přesto jeho slova jsou něčím víc. Možná , že to nejsou jen slova, ale duch…život… Líbilo se mi, jak přišel nedávno nečekaně do vatikánské jídelny:
http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=20586 jen tak 😉
pak se mi líbilo, jak si vykládal v Casartě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=20595 třeba toto:
Na této cestě jsme se mnohokrát dopustili stejné věci jako Josefovi bratři, když nás rozdělili žárlivost a závist. Nejprve chtěli bratra zabít – Ruben jej dokázal zachránit – a potom jej prodali. Také bratr Giovanni mluvil o této smutné historii. Smutné historii, kde někteří, kdo evangelium žili jako pravdu, nepostřehli, že za tímto postojem byly ošklivé věci, jež nejsou Pánovy, ošklivé pokušení nesvornosti. Smutná historie, v níž se děly stejné věci jako mezi Josefovými bratry: rozhodnutí a zákony těch lidí, podle nichž „byla poškozována čistota rasy“. A tyto zákony schválili pokřtění lidé. Někteří z nich tyto zákony vytvořili a pronásledovali letniční bratry, které označili za „entusiasty“ či téměř za „blázny“, kteří poškozují rasu. Někteří z nich byli katolíci… Já jsem pastýřem katolíků a prosím vás proto o odpuštění. Prosím o odpuštění za ty bratry a sestry katolíky, kteří nepochopili, byli svedeni ďáblem a jednali stejně jako Josefovi bratři. Prosím Pána, aby nám dal milost uznat i odpustit. (aplaus) Děkuji!
A v neposlední řadě toto:
DIALOG MŮŽE BÝT POKÁNÍM
http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=20597
Dialog je velmi důležitý, ale k jeho vedení jsou zapotřebí dvě věci: vlastní identita jako východisko a empatie vůči druhým. Pokud si nejsem jistý svojí identitou a vedu dialog, začnu se svojí vírou handlovat. Nelze vést dialog, nevycházím-li z vlastní identity. A potom empatie, to znamená neodsuzovat apriorně. Každý muž a každá žena nám mají co dát. Každý má vlastní historii, svoji situaci a musíme mu naslouchat. Prozíravost Ducha svatého nám pak vnukne, co odpovědět. Vycházet z vlastní identity a vést dialog, však neznamená dělat apologetiku, třebaže občas je to také třeba, jsou-li nám kladeny otázky, které vyžadují odpověď. Dialog je lidská záležitost. Rozmlouvají mezi sebou srdce, duše, a to je velice důležité. Nemějme strach vést dialog s kýmkoli. Říká se s trochou nadsázky o jednom světci, myslím, že to byl sv. Filip Neri, ale nejsem si jist, že byl schopen vést dialog i s ďáblem. Proč? Protože byl svobodný při naslouchání všem, ale držel se vlastní identity. Byl si jistý svojí vlastní identitou.
A tak jsem dneska ráno si přečetla to, co říkal papež v neděli na texty, které se četly:
Uprostřed zástupu, který obklopuje Ježíše a takříkajíc „mu nedá pokoje“, nereaguje Ježíš podrážděně, neříká: „Už se mi ti lidé protiví.“ Nikoli. Je mu jich líto, protože ví, že jej nehledají ze zvědavosti, ale potřebují jej. Avšak pozor: soucit, který zakouší Ježíš, není pouhou útrpností. Je něčím víc. Je soucitem čili ztotožněním se s utrpením druhých do té míry, že jej bere na sebe. Takový je Ježíš: trpí spolu s námi. Trpí s námi, trpí pro nás. A znamením tohoto soucitu jsou četná uzdravení, která vykonal. Ježíš nás učí, abychom potřebám chudých dávali přednost před těmi svými. Naše, byť legitimní požadavky, nebudou nikdy tak urgentní jako požadavky těch, kteří jsou v nouzi a kterým se nedostává to, co je nutné k životu. Často mluvíme o chudých, ale když tak mluvíme, opravdu pociťujeme, že onen muž, žena či děti nemají to, co je k životu nezbytné? Že nemají co jíst, do čeho se obléci, chybí jim léky? Děti nemají možnost jít do školy. Proto naše požadavky, ač legitimní, nikdy nebudou tak urgentní jako požadavky těch, kterým chybí, co je nutné k životu.
Já vím, že jsem toho tady dala zase moc 🙂 , ale je to prostě nádhera 🙂
Dialog může být pokáním …
A tak nám všem přeji krásné léto v plném jasu s něčím, co nás na cestě životem povzbudí a posílí. Mějte se hezky, já už musím letět .
Těším se příště Kejt