Škola Malého stromu

Vítám Vás na našich stránkách… 🙂

Dnes jsme s dětmi večer poslouchali Školu Malého stromu. Dostala jsem tip na stáhnutí do PC (Jani, díky 🙂 🙂 🙂 )a tak jsem toho využila a teď míváme chvilky naslouchání… Byli jsme po večeři, v pyžamech, vylítaní (děti) a upracovaní (já) z pobytu venku… Skoro jsem se pak nezdvihla… 🙂 abych děti uložila do postelí…

Tak kdyby jste si tuto knihu chtěli poslechnout, je možnost na

http://www.ulozto.cz/3510320/skola-maleho-stromu-rar

a dnes jsme slyšeli  myšlenku, která  mi navazuje na povídání ze soboty 🙂

Babička vyprávěla, že každý člověk má dvě mysli. Jedna mysl řídí potřeby tělesného života. Ta druhá rozhoduje, jak si opatřit střechu nad hlavou, potravu a vůbec věci pro tělo. Je jí třeba užívat při zakládání rodiny, při vychovávání mladých a tak. Řekla, že tuto mysl musíme mít, abychom si mohli zajistit živobytí. Ale zároveň řekla, že máme i jinou mysl, která s tím nemá nic společného. Řekla, že  je to duchovní mysl.

Babička řekla, že kdo používá mysl tělesného života k sobeckým a záludným plánům, k tomu, jak podrážet druhé lidi a vymýšlet si, jak z nich získat hmotný prospěch, špatně skončí- jeho duchovní mysl se scvrkne tak, že není větší než hikorový oříšek…

…nakonec se může scvrknout až na hrášek nebo i docela zaniknout, když tělesná mysl začne vládnout všemu. V takovém případě ztrácíš svého ducha úplně.

Tak se z tebe stane mrtvý člověk. Babička řekla, že mrtví lidé se dají docela snadno poznat. Když se mrtví lidé podívají na ženu, nevidí nic jiného než špínu, když se podívají na druhého nevidí nic než zlo, když se podívají na strom, spatří jen prkna a peníze, nikdy krásu. Babička řekla, že světem se toulá mnoho mrtvých lidí…

Babička vysvětlovala, že duchovní mysl je jako sval. Při používání se zvětšuje a sílí. Říkala, že jediný způsob, jak toho dosáhnout, je používat duchovní mysl k pochopení, k tomu se ale prý dveře neotevřou, dokud se neskoncuje se sobectvím, a tak s tělesnou myslí. Teprve potom se chápání začíná rozvíjet, a čím víc se snažíš pochopit, tím je silnější… 

Samozřejmě, řekla, p o ch o p e n í   a  l á s k a  jsou jedno a totéž, jenže lidi na to jdou často z falešného kopce, snaží se předstírat, že milují věci, i když je nepochopili. To prostě nejde….

…teď přeskočím, ale …

Babička se jmenovala Včelička. Věděl jsem to, že když jí dědeček pozdě v noci říkal: “Sme sví, Včeličko,” že jí vlastně říkal: “Miluji tě,” protože tak se to dalo z těch slov vycítit. Nebo, když si spolu někdy povídali a babička řekla:”Taky si to myslíš, Walesi?” a dědeček odpověděl:”Taky,” a myslel tím “Chápu tě”. Láska a pochopení byly pro ně jedna a táž věc. Babička říkala, že není možné milovat lidi ani Boha, když ani lidem, ani Bohu nerozumíš.

Babička a dědeček se chápali, a proto se i milovali. Babička říkala, že s přibývajícími lety se chápání prohlubuje a že může být tak hluboké, že si to obyčejný smrtelník neumí ani představit, natož vysvětlit, a tak tomu říkali: “Sme sví.”….

Omlouvám se za dnešní trochu delší příspěvek, ale pokud jste to dočetli až sem, tak mi možná porozumíte . 🙂

Mějte se krásně a kéž naše pochopení roste 🙂 Kejt

Naslouchání

Vítám Vás na našich stránkách… 🙂

Chvíle skutečného naslouchání může být pro druhého cennější než všechny naše dobře míněné rady…

Dnes se mi hlavou honí naše schopnost druhému naslouchat… Naslouchám? A uvědomuji, jak moc bych si přála, aby mi někdo naslouchal…Asi s tím bojujem každý a my, ženy, obzvlášť…

Tento víkend probíhá modlitební triduum (tři dny modliteb)  Modliteb Matek. Tentokrát bylo  na Spálově.  Takže jsme se pomodlily, přednesly své prosby, byly v tichu a myslím, že mohu za každou z nás říct, že nás to povzbudilo. Vyšly jsme z kostela a plny nadšení jsme si vykládaly dojmy… Ale vzápětí jsme to utly se slovy- zítra- zítra bude prostor k sdílení, dnes ještě musíme domů… Zítra nás totiž čeká den chval za všechno požehnání a potom se sejdeme na spálovské faře na hostině “agapé”… to je hostina pravé lásky, kdy chceme být s druhým, chceme se rozdat v tom, co máme a chceme naslouchat…

teda aspoň tak nějak si to představuji… a těším se. 🙂

A doma? Ráno jsme měli přípravu, pak oběd, setkání ve Spálově a žehlení, pečení a tvoření…no, musím se přiznat, že jsem byla ráda, že poprchává, protože mě to nelákalo pracovat venku…to bych se musela rozkrájet… 🙂

Tohle bylo na začátku...
Tohle bylo v krabici od maminky 🙂 ...
a takhle to skončilo v obchůdku 🙂
a v PÁTEK 🙂 jsm tvořila toto, měli jste cítit tu vůni... 🙂
a dítka vzala na procházku Maří

Teď se těším do hajan, máme to mít o hodinu kratší a bylo k popukání vidět syna ve vaně, když mu manžel oznámil, vylez už, je deset…- nechápavý pohled, jakých deset… 🙂 Ale poslechl…

Mějte se krásně a těším se příště Kejt

To už bude rok

Vítám Vás na našich stránkách 🙂

Dnes jsem úplně náhodou u Jaromilky narazila na tento článek

http://caffegarden.blogspot.com/2011/03/uz-jsem-tu-s-vami-rok.html

a najednou se mi rozbřesklo, že i já začínala s novými stránky, které píšu sama, před rokem!!!

A  fakt- výroční den byl včera 🙂

A vloni na den přesně jsme se s Maruškou poprvé setkaly s nemocničními klauny

Od Marušky vidíte nohy 🙂 . Zdravotní problémy jsou pryč, zůstala jen vzpomínka 🙂 Akorát nechápu, jak jsem mohla stíhat stránky i ježdění na hematologii do Ostravy. Ale možná to bylo tak, že jsem si stránky chystala po chvilkách předem a jinak se věnovala tomu, co bylo třeba…

A tak k tomu roku, který jsem si uvědomila díky Jarmilce

http://caffegarden.blogspot.com/

bych si zavzpomínala na dobu vánoční. Rozdávaly se dárky, které  nakonec  patří i k  různým jiným oslavám- příležitostem. Dostala se mi do rukou básnička, která se na tu dobu “hodila”. A já si ji dnes dám jako dárek. Napíši Vám třetí sloku:

        Dar lepší, než je Bůh, nezná ani On sám,

               dar lepší, než sám Bůh, člověku nelze dát.

                      Ten dárcem darovaný dar zde dán je nám,

                               dar za ten dar, kdo přijme jej, též má se stát.

                                       Bůh je můj dar, dal se mi svobodně,

                                                  já dar chci Bohu být, jen Bůh ať vlastní mě.

                                                                                  (Robert Southwell SJ- Kristovo narození)

Díky Vám všem za milá nakouknutí a přeji Vám všem požehnaný čas 🙂 Kejt

Postní doba a my

S očistou je třeba začít nejprve u sebe, nikoli u druhých…

Vítám Vás na našich stránkách 🙂

Doba před velikonocemi se nazývá dobou postní. To jste možná zaregistrovali, že se kdosi postí a že existují jakési sebezápory, Popeleční středa, Velký pátek, kdy se nesmí jíst maso….jakoby nejíst maso bylo to  nejdůležitější z celého toho snažení.

No, není to tak. Ta doba postní nás má vést k přeměně- k dobru… A tak si vlastně ukládáme ty nějaké sebezápory, postíme se, snažíme se ztišit, abychom ty naše špatné  náklonnosti přeměnili v dobré… A to víte, že  je to snažení na celý život… 🙂 a někdo se pro jistotu do toho raději nebude ani pouštět, protože tomu nerozumí…

Dnes jsem dostala zpravodaj Modliteb Matek a psali tam o smyslu postu. Líbila se mi tam mimo jiné větička…půst je radost! postíš se proto, že máš někoho rád. Něčeho se vzdáváš, abys mu to mohl dát! Nebo se zříkáš toho, co ti překáží, abys mohl být s ním blíž. To obojí je v postu obsaženo…

No, a když už jsem se tak složitě rozepsala, tak Vám napíšu, jak to probíhá u nás. 🙂

Každý si něco vybral, co cítil, že by se chtěl zlepšit… tak se třeba  u nás začalo pravidelně cvičit…(schválně nepíšu  kdo, ať se nesnažíte vidět hned změny), jeden se snaží nemrčet pokaždé, když má poslechnout …, jeden se snaží “nešidit” rodiče- rozuměj lhát bez mrknutí oka…, jeden piluje ranní modlitbu…, jeden se snaží nepouštět si muziku, kterou má rád…,nechodit tak často na net…, apod…

A taky jsem hromadně zarazila sledování televize a hraní her na PC…a  to nám začíná dělat velkou radost. Je jasné, že ze začátku byly skoro slzy, vzdor a podobné řeči, musela jsem vyvinout úsilí a dítka zaměstnat nebo se jim věnovat  a mým snem bylo, večery si číst. Každý v nějakém koutku anebo předčítat nahlas- všem.  V  poslední dny jsme začínali vnímat ticho, dítka už nereptají  a dnes  samy-umyté, najedené si lehly v kuchyni na postel a vzaly do rukou knížku.

Čteme si

Tak tak… 🙂

Jinak pracuji 🙂

Našila jsem si ptáčky
Pověsila věnec
Pekla "koblížky"
Byl v nich schovaný i Černý Petr a úplně neplánovaně...

…jsem si ho vytáhla já 🙂 a to jsem si říkala, když jsem sahala po koblížku, tady mi nic nehrozí, ten je nějaký velký 🙂 tam nebude … a byl… 🙂

Ptáček v zeleném

Jé a úplně bych zapomněla! Martínek měl 9 let 🙂

Martínek slaví

A ještě jednu slavnost jsme měli… Martin poprvé přistoupil ke sv. smíření…

a v rámci katecheze si rozžíhá svíčku na znamení světla- radosti z odpuštění

Tak to by dnes- v první jarní den, kdy jsme si  před devíti lety dovezli domů nový uzlíček s děťátkem, bylo všechno. Mějte se hezky a těším se příště Kejt

Kratochvilné vystřihovánky

Vítám Vás na našich stránkách… 🙂

Tak jsem se nakonec i já pustila do vystřihovánek… Od “Vránů” mám v obchůdku kalendáře- “Ještě se zpívá”   www.vranovi.cz a když jsem uviděla u Eviky vystřihovánky v reálu- bylo rozhodnuto. 🙂 http://kouzlodomova.blogspot.com/2011/02/jarni-vystrihovanky.html

Pustila jsem se do toho 🙂

Mírný nepořádek
Kočka se už na to nemohla dívat 🙂
Nádhera na tmavém stole
Pohled k nám
Směrem k obchůdku
Detail směrem k obchůdku
V obchůdku

Nečekala jsem, že to bude tak mile zářit do světa 🙂 jsou krásné a milé…

Jinak jsme chvíli s prací na zahrádce nebo u tvoření v sále…

Hotový věneček pro návštěvu

A přemýšlím nad básněmi P.Josefa Veselého 🙂

Milosrdenství

Nad nikým nelámat hůl

Nikoho neodložit

do popelnice zapomenutí

Nikoho nezasunout

do přihrádek odsouzení

Nad nikým nemávat

rukou jen tak

Nikoho neodstavit

na vedlejší kolej

Nikoho nepředurčit

 k roli malomocného

a v každém zahlédnout

třeba jen prášek dobra

             už proto

             že je tvým bratrem

                                      na této zemi

Mějte se krásně a těším se příště Kejt