Blízkost Dobroty

Vítám Vás u nás 🙂

Krása nadcházejících dní se dává tušit svou (svým způsobem) náročností těchto posledních dní. Líbí se mi redukovat “povinnosti” a přesto cítím, jako bych nevěděla kam dřív. Těším se z jemných sněhových pozdravů a užívám si jich 😉

Nádherným zamyšlením pro mě byl článek opata Samuela v KT v těchto dnech. Výstižný, pravdivý, uklidňující, plný naděje a pokoje.

Vánoce. Na jednu stranu pospolitost, krása rodiny, na druhou stranu vystupující problémy, nesoulad, velká očekávání, ohlédnutí či obava z budoucnosti. Opat Samuel nám připomíná:

Slovo přichází na svět třemi různými způsoby: o Vánocích, abychom mohli vnímat Boží dobrotu, v poslední den, kdy přijde znovu ve své slávě. A třetí příchod, který se nazývá “prostředním” je pro nás nejdůležitějším. Nastává vždy, když se Boží slovo projeví v našem vlastním srdci. …

máme se s Kristem denně setkávat ve víře a skrze víru 😉

Dítě, které je Bohem se pro mě den co den stává více přítomným, blízkým, tak aby i Jeho příchod ve slávě byl pro mě radostným setkáním s Přítelem.

Celý článek je zde:

https://katyd.cirkev.cz/rozhovor/span-class-katyd-red-vanoce-jsou-radost-z-viry-span_11166

Přeji Vám krásný čas setkání s Pánem Vašeho srdce 😉

Těším se příště Kejt

Otevřte dveře Kristu

Vítám Vás u nás!

Otevřte dveře Kristu! “Tato slova zazněla 22. 10. 1978 v prvních slovech nového tehdejšího papeže JPII. Díky dnešnímu kázání z Medžugorje jsem cítila, jaký mají přesah, jak nás vedou, jak nám pomáhají, jak dávají v dnešní době naději!

Také mě povzbuzují a dávají směr.

Byli jsme na návštěvě v Praze. Služebně-rodinně. Ale zastavili jsme se na FORTNĚ 😉 Zapomněla jsem si vyfotit dveře, které by se tu teď hodily, tak posílám jiné 😉 také z kláštera, také skoro pražského, ale přesto jiného 🙂

Pojďte dál …

Možná i Vy jste slyšeli nebo četli o tom, jak řád sester bosých karmelitek buduje nový klášter v Drastech. A klášter na Hradčanech se otevřel. Je otevřený, volně přístupný kostel. Se Svátostným Ježíšem. A pokud zazvoníte na fortně, otevřou Vám, pozvou Vás dovnitř, nabídnou prostor, kde si můžete sednout do klášterní zahrady a třeba jen tak být.

Pro nás to bylo krásné zastavení. Nechtělo se mi ani jít dál. Dovedla jsem si představit vzít si knížku, uvařit čaj a číst si. Dovedla jsem si představit, jak to bylo náročné pro sestřičky tam být. Nešlo o malý prostor, ale o ozvěny ulice. Přesto to bylo místo tiché, kouzelné, přesahující.

A také mě cvrnknul do nosu hlavní obraz se svatou Terezií z Ávily. Pár dní nazpět měla svátek, já držela v ruce novénu a říkala si, jestli toto může být náhoda.

Tak Vás všechny pozdravuji kroky na cestě a přeji Vám pokojný víkend.

Těším se příště Kejt

Dozrává

Vítám Vás u nás 🙂

Venku je nádherně. Víno si na kamnech intenzivně počítá svůj rytmus 🙂 a my se těšíme.

Zrovna tak jako dozrává víno, dozrává i člověk. Dnes se mi líbil příspěvek o. Šebestiána na kanále youtube.

Někdy jsme se při poslechu smáli, zvláště naše nejmladší byla vděčná, za to, co slyšela 🙂 , ale na druhé straně mi Šebova slova zůstala v uších a přemýšlela jsem nad sebou.

Před týdnem jsme si s maminkami, které mě už nějakou dobu doprovázejí životem, dopřály čas pro sebe. Putovaly jsme pěšky z centra Olomouce na sv. Kopeček, kde nás čekala chvíle ztišení a slavení děkovné mše svaté.

Líbí se mi to “zpomalování” chůze do klidu, do ticha, do moudrosti, do pokoje, do zklidňování aktivit, do hlubin. Kéž by to tomu tak bylo. Nahlídnout tiše do nitra 🙂

Přeji hezký čas dozrávání i Vám!

Mějte se hezky a těším se příště Kejt

Zjednodušuj

Vítám Vás u nás 🙂

Jak to napsat? Podzim se nádherně zabarvuje, dozrává úroda jablek, hrušek, vína…

I manželství zraje. Pro nás třicátým rokem. Jeli jsme do ticha.

I tam se příroda vybarvovala.

Čekala nás kouzelná zákoutí.

Líbilo se nám tam.

Jen jsem si při dolování břečtanu ze zídky uvědomila, že mi zřejmě ten náš břečtan doma přerostl přes hlavu. 🙂

Panna Maria nás v Medžugorji (25. 9. 2021) vybízí :

„Drahé děti! Modlete se, svědčte a radujte se se mnou, protože Nejvyšší mě i nadále posílá, abych vás vedla po cestě svatosti.

Buďte si vědomi, dítka, že je život krátký a že vás čeká věčnost, abyste se všemi svatými oslavovali Boha svojí bytostí.

Nestarejte se, dítka, o pozemské věci, ale žízněte po nebi.

Nebe bude vaším cílem a radost zavládne ve vašem srdci.

S vámi jsem a všem vám žehnám svým mateřským požehnáním. Děkuji vám, že jste přijali mou výzvu. “

V tom našem tichu nám doporučili zajet na hlubinu, zamířit na podstatné, zbavovat se nepodstatného, zjednodušovat, zůstávat v pokoji, v radosti, v Pánu.

Žít v ukotvení.

Eucharistie, mše svatá, adorace, sv. smíření, růženec, modlitba, Písmo.

Rádi jsme se vrátili domů.

Pokračovat v cestě.

Pokojnou cestu přeji i Vám:-)

Mějte se hezky a těším se příště Kejt

Letem světem

Vítám Vás u nás.

Školní rok se rozběhl svým zářijovým tempem a dny se mi proměnily v běžící pás 🙂

Přicházejí doteky milých pozdravení, které povzbuzují a ukazují směr.

Na poslední prázdninový den jsme se s jednou maminkou – koordinátorkou hnutí MM domluvily, že si uděláme několikrát odkládanou pěší pouť za naše hnutí od Maria Skály v Klokočůvku k pandemickému kříži v Tošovickém kopci. Předpověď počasí sice nevycházela, ale cítily jsme, že už to asi jinak nedáme.

Až v průběhu putování jsem si uvědomila, že mým velkým prázdninovým přáním bylo vydat se někde na pěší pouť, ale okolnosti mi to neumožnily. A teď šlapu! V dešti, na poslední den, ale jdu 😉

Když jsme byly u cíle, přes všechen déšť, mokro v botách a únavu v nohách jsme se cítily šťastně. Hřejivě. Naplněně.

Ležím teď v knížce o Chaire. Možná si na ni vzpomenete. Už jsem o ní psala. Byli jsme i u jejího hrobu.

A když se teď objevila nová knížka, koupila jsem si ji.

A líbí se mi!

Povzbuzuje mě v malých krůčcích odvahy.

Bůh tvoří mistrovské dílo skrze slabosti 😉

A líbí se mi, jak Chaira řekla:

Nezáleží na tom, jestli je život dlouhý nebo krátký, podstatný je cíl, TEN, kdo tě čeká:-)

A tak teď ležím v horizontu naděje. Toho, co na mě čeká a čím se chci sytit.

Přeji hezký den i Vám.

Kejt