Úsměv a Hradišťan

Vítám Vás u nás 🙂 

Včera jsem si rozbalila nečekaný, skoro bych řekla opožděný, dárek k vánocům. Vstupenku na koncert Hradišťanu v Ostravě – Zábřehu v kostele sv. Ducha. A že jsem se o tom dozvěděla den předem a v úterý jsme byly doma s Kačkou samy, Hradišťan u nás vyhrával od rána. Kačka u něj preludovala na flétnu, já žehlila a žasla- nad jejím nadšením a soustředěností… a večer to přišlo “na živo” : 

písničky se nesly kostelem

 

Na závěr přednesl o. Víťa jako poděkování zamyšlení a báseň s názvem "Úsměv"

 

 Proč jako poděkování? Protože řekl, že když lidi viděl přicházet, byla většina z nich vážná a pak- na konci koncertu, když se rozhlédl,  tak vidí samý úsměv. Což dokázal Hradišťan a jeho nasazení.  Zamyšlení Mudr. Pavla Vodvářky  a následující  báseň je z knihy P.Josefa Veselého 🙂 Na stejné lodi a  zvláštní na této knize básní je to, že ji otec Veselý napsal při své těžké  nemoci a pobytu v nemocnici  jako výpověď o pocitech, které  všichni denně prožívají… 

           Úsměv- to není termín, který lze nalézt v technických předpisech, ani ve vyhláškách či metodických nebo závazných opatřeních regulujících práci ve zdravotnictví. Přesto je úsměv snad nejdůležitějším komunikačním prostředkem. 

           Úsměv naznačuje, že jsme si člověka vůbec všimli. Beze slov ujišťuje druhého, že jste na jeho straně, že mu rozumíme. Úsměv rozvazuje ústa i srdce na cestě k druhému člověku. 

              Úsměv 

     Jako když sluníčko  

              léčivými paprsky 

                        na okno zacinká 

                                    Do ranního ticha 

                                                  znějící ptačí pozdravení 

                                   Klíč důvěry 

                                           k vnitřnímu světu 

                    Dvířka pootevřená  

                           k milému pozvání 

                                        Jarní vánek 

                                                  který zahání 

                                         zamračené beránky 

                                                             z modrého nebe 

Závěrečná slavnostní píseň - Narodil se Kristus Pán- veselme se 🙂

 

po té jsme koštovali (někteří z nás poprvé 🙂 ) tatarák

 

někteří pili pivo z místního zámku

 

někteří z nás čekali na zápis do knihy 🙂

 

a vzpomínali na loňský rok

 

https://www.klokocuvek.cz/hradistan-a-zivot-u-nas/  

a tak , když už na památku ...

 

tak...

 

ode všech...

 

🙂

 

Díky, díky, díky, bylo to krásné, přeji nám všem pokojnou noc a těším se příště Kejt 

p.s. a další  “dotek” hlasů mužů z Hradišťanu v  této části-

 

4 odpovědi na “Úsměv a Hradišťan”

  1. Peti ahoj…

    Já dřív chodila i s prckama ale je pravda, že si to teď , když už mohou být doma a zabaví se- užívám víc 🙂 ale stejně těším se, že zase začnou chodit se mnou…

    A moc bych vám to přála, kdyby to nějak šlo- tobě i Marci- Amelii, hned bych to nějak organizovala, aby jste mohly obě a třeba i já s váma jít…no- fantazie by to byla…takhle si užívat…

    měj pěkný večer K

  2. Kejt, jsi úžasná, moc ti to sluší! A stejně jako Amélka malinko závidím tu “kulturu”, jak jsem teď pořád doma s prckama:-)

  3. Kejt ty jsi jako sluníčko 🙂 pořád se usmíváš…a musela to být krása. Hezký den.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *