Vítám Vás u nás 🙂
Včera jsem si rozbalila nečekaný, skoro bych řekla opožděný, dárek k vánocům. Vstupenku na koncert Hradišťanu v Ostravě – Zábřehu v kostele sv. Ducha. A že jsem se o tom dozvěděla den předem a v úterý jsme byly doma s Kačkou samy, Hradišťan u nás vyhrával od rána. Kačka u něj preludovala na flétnu, já žehlila a žasla- nad jejím nadšením a soustředěností… a večer to přišlo “na živo” :
Proč jako poděkování? Protože řekl, že když lidi viděl přicházet, byla většina z nich vážná a pak- na konci koncertu, když se rozhlédl, tak vidí samý úsměv. Což dokázal Hradišťan a jeho nasazení. Zamyšlení Mudr. Pavla Vodvářky a následující báseň je z knihy P.Josefa Veselého 🙂 Na stejné lodi a zvláštní na této knize básní je to, že ji otec Veselý napsal při své těžké nemoci a pobytu v nemocnici jako výpověď o pocitech, které všichni denně prožívají…
Úsměv- to není termín, který lze nalézt v technických předpisech, ani ve vyhláškách či metodických nebo závazných opatřeních regulujících práci ve zdravotnictví. Přesto je úsměv snad nejdůležitějším komunikačním prostředkem.
Úsměv naznačuje, že jsme si člověka vůbec všimli. Beze slov ujišťuje druhého, že jste na jeho straně, že mu rozumíme. Úsměv rozvazuje ústa i srdce na cestě k druhému člověku.
Úsměv
Jako když sluníčko
léčivými paprsky
na okno zacinká
Do ranního ticha
znějící ptačí pozdravení
Klíč důvěry
k vnitřnímu světu
Dvířka pootevřená
k milému pozvání
Jarní vánek
který zahání
zamračené beránky
z modrého nebe
https://www.klokocuvek.cz/hradistan-a-zivot-u-nas/
Díky, díky, díky, bylo to krásné, přeji nám všem pokojnou noc a těším se příště Kejt
p.s. a další “dotek” hlasů mužů z Hradišťanu v této části-
Peti ahoj…
Já dřív chodila i s prckama ale je pravda, že si to teď , když už mohou být doma a zabaví se- užívám víc 🙂 ale stejně těším se, že zase začnou chodit se mnou…
A moc bych vám to přála, kdyby to nějak šlo- tobě i Marci- Amelii, hned bych to nějak organizovala, aby jste mohly obě a třeba i já s váma jít…no- fantazie by to byla…takhle si užívat…
měj pěkný večer K
Kejt, jsi úžasná, moc ti to sluší! A stejně jako Amélka malinko závidím tu “kulturu”, jak jsem teď pořád doma s prckama:-)
Tak ted ti malinko závidím.taky bych šla mezi lidi:-)
Kejt ty jsi jako sluníčko 🙂 pořád se usmíváš…a musela to být krása. Hezký den.