Vítám Vás u nás 🙂
A přeji krásné ráno. Venku je zase krásně. Příroda se předhání, aby nám udělala radost, abychom my mohli mít radost a mít vděčnost za tu krásu barev kolem nás. Určitě si to také vychutnáváte, opravdu, je radost na to všechno kolem pohledět.
A ještě mám velkou radost z pokračování četby.Víte v čem spočívá umění naslouchat?
Toto umění spočívá prostě v tom, že si umíme nechat pomoci od jiných lidí, že k tomu dovedeme využívat věcí kolem sebe. Umění naslouchat chápejte jako umění ušetřit čas, jako umění najít užitečnou adresu, jako umění využít kolemjdoucího auta, jež vám zastaví; jako umění vymačkat z citrónu, který držíme v ruce, šťávu, když máme žízeň. Když chceme nabýt znalosti v nějaké disciplíně, chceme-li si cokoli osvojit, nutně musíme začít tím, že někoho o něco požádáme a že to, co nám dá, dokážeme přijmout.
Když jsem byl ještě žákem na střední škole, často jsem říkal: “Ukažte mi nějakého vynikajícího člověka a já ho budu následovat všude.” Vyžadoval jsem někoho, kdo si osvojil všechno, co dělá člověka člověkem, a kdo také to, co nabyl, dokázal předat. 🙂
Člověka, který by ve své osobě spojoval moudrost a vědění, zralost a nadšení, přesnost v úsudku a představivost. Člověka, který by dokázal vložit do svých činů trochu skutečné citlivosti a opravdové kvality. Učitele, který by během osmi nebo deseti let dokázal předat to, co sám nasbíral za padesát let namáhavé práce.
Existuje však ještě duchovní otcovství, zatímco jako by už přestalo existovat umění naslouchat?
…K tomu ale, aby mohli být duchovní učitelé, k tomu je zapotřebí také srdcí, které dovedou naslouchat…
(O. Jeroným- Umění naslouchat)
Tak-tolik od nás .Přeji Vám pěkný,pokojný sluneční víkend, nám všem srdce, které dovede naslouchat a těším se příště Kejt
Kejt, nádherné podzimní barvy! My byli dnes s klukama na kaštanech i listech, ty už lisujeme, ale díky za připomenutí – zapomněli jsme na přísavník, takže nemáme dostatek červené v lisovaných svazcích:-D. Zítra musíme doplnit:-)