Postýlka

Vítám Vás u nás 🙂

V uplynulých dnech se ke mně dostala jedna milá, stará postýlka z půdy. Věnovala jsem jí trochu svého času, aby dá-li Pán, se z ní mohla vyloupnout krása a ještě chvíli sloužit.

první k ní zamířila kočka

Žasla jsem nad krásou postýlky, starého povlaku na polštář…a hlavou honila, jestli i po mně jednou zůstane  taková krása, která bude vyprávět o lásce k práci, kterou člověk koná, k  té, ke které byl obdarován…

A když jsem otevřela knížku Milost přítomného okamžiku, našla jsem odpověď:

Když se duše chová správně, jde všechno dobře. Vždyť, co se týká Boha, jeho podíl a jeho působení tvoří doplněk věrnosti duše. Představuje horní stranu práce, což probíhá asi tak, jako u zhotovování krásných tkanin, jež vznikají útek po útku a odspodu. Kdo je vyrábí, vidí jen svůj steh a svou jehlu. Přitom všechny postupně vedené stehy dávají vzniknout novým vzorům, obrazům, ale ty je vidět až tehdy, když jsou dohotoveny všechny části a obrátí se na horní stranu. Během celé té práce leží všechno to krásné a úchvatné v temnotě.

Tak je tomu s oddanou duší. Vidí jen Boha a svou povinnost. Splnění této povinnosti vytváří každou chvíli jeden tichý nenápadný steh, který se připojuje k dílu. A přesto Bůh působí těmito stehy zázraky, které sice lze někdy na zemi vytušit, ale budou skutečně vidět až v den věčnosti.

Jak je Boží chování plné dobroty a moudrosti ! Svou milostí a dokonalým působením a svatostí všechno činí vznešeným, velikým a podivuhodným, a to takovým způsobem a do té míry, že naší duši přenechává s pomocí milosti všechno malé, jasné, snadné, takže nikomu na zemi nemůže být zatěžko dosáhnout nejvyšší dokonalosti.

Je třeba jen s láskou plnit obyčejné a skryté povinnosti.

🙂

Hodně lásky a síly do obyčejných, skrytých povinností přeji sobě i Vám 🙂 a těším se příště Kejt