Brus

Vítám Vás u nás 🙂

Tak dnes po uplynulých dnech, kdy z nebe padaly doslova plné konvy vody, jsme se ráno probudili do svěžího rána:

Včera jsem na svatební stůl položila pár žlutých pozdravů pro nevěstu 🙂

Tak z celého srdce doufám, že překonali zklamání z dešťů,které je doprovázaly po celý den a posílám jim jeden pozdrav:

V základní třebenické škole,kam jsem chodil celých pět let, jsme psali tužkami značky Koh-i-noor. Pan řídicí učitel nám jednou řekl, že tento název je odvozen od pojmenování největšího diamantu na světě. I ten se jmenuje Koh-i-noor. Když jsem  později dostal do Londýna, vystál jsem si tříhodinovou frontu v Toweru, abych ten diamant spatřil na vlastní oči. Viděl jsem ještě tam i dva ještě větší- Star-of-Afrika a Star-of- Afrika II. Zářily v celé své kráse. Návštěvníci se také měli možnost přesvědčit, jak vypadaly původně, při nálezu, nevybroušené. Byly matné a neforemné. Co z nich to broušení udělalo!

Obdobně jako s těmi diamanty je to zřejmě i s manželstvím. I to začíná jako nevýrazný, matný a neforemný nerost. Teprve broušením dostává tu pravou podobu a začne oslnivě zářit.

O jednom manželském “brusu” bych věděl, máme ho dokonce vyzkoušený. Mohu ho doporučit. Podobně jako onen brus, kterým se brousí diamanty, i tento partnerský brus něco odebírá, dává však  manželství lesk a krásu. A jak pracuje?

Už v prvých letech po svatbě jsme si zavedli následující systém řešení rodinných problémů: domluvili jsme se , že si vyjdeme do parku a každý řekne tři věci, které mu na jednání druhého vadí a které by rád viděl změněné. Ten, kdo naslouchal, nesměl k tomu říct ani slovo. Nesměl se vymlouvat, omlouvat, či nijak ospravedlňovat. Prostě mu to bylo jen tak dáno na vědomí, tvz. ,,ad libit”, což znamená: dělej si s tím, co chceš- je na tobě, co s tím uděláš. Takových nepříjemných výtek nesmělo být víc než tři. Ukázalo se totiž, že slyšet o sobě víc než tři negativní věci, člověk neunese. Na tři měla samozřejmě právo i druhá strana- ne méně, aby to bylo spravedlivě vyrovnáno.

Po padesáti letech manželství mohu tuto praxi vřele doporučit. Praktikujeme ji dosud, i když v posledních letech- po zlaté svatbě- již jen tak jednou dvakrát za rok.

(Jaro Křivohlavý- O šťastném manželství)

🙂 to je nápad, viďte?

I náš Rex se oblizuje nad představou chuti pečeného králíka:

Inu, není nad radost z dobře podařeného díla 🙂

Mějte se hezky a těším se příště Kejt