Pozdrav z všedního dne

Vítám Vás u nás 🙂

Dnes to u nás ráno vypadalo nádherně. Skoro se mi nechtělo věřit, že zase svítí sluníčko a je krásně. No, už se blýská, hromuje a prší 🙂 Aspoň nám to zaleje zahrádky…

Vrátili jsme se z pouti z Medžugorje. Také tam jsme si užili sluníčka, větru, zatažené oblohy. Ale také ticha, klidu,pokoje, zažili jsme “babylón” národností a řečí, slyšeli jsme svědectví a byli přítomni mší svatých. A na té poslední  bylo čteno toto evangelium : (Jan 21,15-19)

Nedávno jsem slyšela zamyšlení nad tímto textem, že v původním jazyce význam těchto otázek je jiný než slyšíme my v češtině. Otázky, které klade Ježíš Petrovi mají jemné rozlišení významu, jsou to tři stupně lásky a to že se Petr zarmoutí, když  se ho Ježíš potřetí zeptá, jestli ho miluje, plyne z toho rozlišení, že si Petr uvědomil, že neumí milovat, neumí odpovědět na Pánovu lásku tak, jak by Ježíš chtěl nebo si zasloužil, vzpomenul si, že Ježíše třikrát zapřel a zároveň bylo pro něj potřeba projít si tímto uvědoměním si své slabosti, aby dokázal pochopit, co pro něj Ježíš znamená, potřeboval tyto Ježíšovy otázky, aby mohl pokračovat v životě dál, proto říká …Pane, ty víš všechno, ty víš a znáš, že tě mám rád…

A tak, když jsem toto evangelium slyšela jako poslední v Medžugorje, přišlo mi to jako to správné čtení k rozloučení… Ono také končí Ježíšovými slovy: Následuj mne…Tamnější kněz nám řekl, že nemáme ztratit z očí pohled na Ježíše, On se na nás dívá a my zde- v Medžugorje – to rozhodnutí: miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své mysli a z celé své síly (a svého bližního jako sebe sama) můžeme obnovit … a obnovovat stále

Začala jsem vlastně paradoxně posledním dnem naší pouti. Tady u nás už zase svítí sluníčko a mi to připomíná dobu prožitou tam. Vloni byl čas levandule, letos růží…a tak Vám jich kousek posílám…voněly hezky po našemu 🙂

"..."


Evi, z této větve jsem byla celá pryč, kdybys viděla, jak úžasně byla vybělena sluníčkem a vodou, tolik jsem ti ji chtěla vzít do toho vašeho pokojíčku, ale nevzala, zvítězil zdravý rozum. Ach jo...

Dnes už je u nás pracovně…všedně, ale uplynulé dny nám byly dány k občerstvení, k nabrání sil i do těchto pracovních, všedních dní…

Tak se mějte hezky, přeji Vám pokojný čas a těším se příště Kejt

jedno brzké ráno...

3 odpovědi na “Pozdrav z všedního dne”

  1. V Medzugorii jsem nikdy nebyla. Je fajn, že se vám líbilo. Slýchám o tom z mnoha stran. Krásnou neděli.

  2. Katuš jde vidět že větev je ošlehaná větrem vodou pískem-krásný suvenýr-Třeba to vyjde jindy a vyjedeme na lov a nějakou ulovíme.pa e.

  3. Krásný, tak toto bych taky potřebovala. Na Medjugorii moc ráda vzpomínám, už je to spoustu let, co jsem tam byla naposledy. Slávka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *