František v Riu

Vítám Vás u nás 🙂

Tak jste určitě, možná 🙂 také postřehli, že papež František prožívá s mládeží týden setkání v Riu de Janeiru.

I já jsem neodolala a vrátila jsem se  k tomu, co František hned při příjezdu řekl. A jak jinak,líbilo se mi to moc 🙂

…Přijel jsem do Brazílie kvůli Světovým dnům mládeže. Přijel jsem, abych se setkal s mladými lidmi, kteří přicestovali ze všech částí světa, přitahováni otevřenou náručí Krista Vykupitele.

Chtějí nalézt útočiště v jeho objetí, blízko jeho Srdce a znovu naslouchat jeho jasné a mocné výzvě: „Jděte, získejte za učedníky všechny národy”.

Tito mladí lidé pocházejí z různých kontinentů, hovoří rozdílnými jazyky, jsou nositeli nejrůznějších kultur, a přesto v Kristu nalézají odpověď na své nejvyšší a společné touhy. Mohou u Něho utišit hlad po průzračné pravdě a ryzí lásce, které by je přes veškerou jejich rozdílnost sjednotily.

Kristus jim poskytuje prostor. Ví totiž, že není nic silnějšího, než energie vyzařující ze srdcí mladých lidí, které si podmanilo Jeho přátelství…

Kristus mladým lidem důvěřuje a svěřuje jim budoucnost svého vlastního poslání: “Jděte, získávejte učedníky”; jděte za hranice lidských možností a utvářejte bratrský svět. Také mladí lidé však Kristu důvěřují – s Ním nemají strach riskovat svůj jediný život, neboť vědí, že je nečeká zklamání…

Ta tučně napsaná slova v textu mě oslovila moc, líbila se mi,  přemýšlela čím to je, že mladí jedou takový kus světa a chtějí se setkat, chtějí naslouchat, chtějí a mají v srdci touhu dobýt svět 🙂

Líbilo se mi, že František pokračoval slovy:…Jsem si dobře vědom toho, že když se na počátku této své brazilské cesty obracím k mladým, hovořím zároveň také k jejich rodinám, jejich církevním komunitám, národům, z nichž pocházejí, a společnostem, do nichž jsou zapojeni, k mužům a ženám, na kterých velkou měrou závisí budoucnost nových generací...

vlastně hovoří i ke mě…

…Běžně v Brazílii slýcháme rodiče, kteří říkají: „Děti jsou zřítelnicí našich očí”. Jak krásným vyjádřením je tato moudrost, která mladým lidem dává podobu oční panenky, okna, kterým do nás vstupuje světlo, aby nám darovalo zázrak vidění. Co z nás bude, nebudeme-li pečovat o své oči? Jak budeme moci jít dál? Mým přáním je, aby si v tomto týdnu každý z nás kladl tuto provokativní otázku.

🙂

Avšak pozor! Mládí je okno, kterým do světa vstupuje budoucnost. Toto okno nám tudíž předkládá nemalé výzvy. Naše generace projeví, že je na úrovni příslibu, skrytého v každém mladém člověku, dokáže-li mladým lidem poskytnou prostor. Znamená to tedy: obhájit materiální a duchovní podmínky pro jejich plný rozvoj, dát jim solidní základy, na kterých mohou v životě stavět, zaručit jim bezpečnost a výchovu, aby se stali tím, čím mohou být, předat jim trvalé hodnoty, pro něž se vyplatí žít, zajistit jim transcedentní horizont k utišení jejich žízně po ryzím štěstí a k jejich prospěšné tvořivosti, odevzdat jim jako dědictví svět, který by odpovídal míře lidského života, probudit v nich jejich nejlepší schopnosti, aby se stali protagonisty vlastních zítřků, spoluzodpovědnými za osud všech. Zaujmeme-li tyto postoje, předjímáme budoucnost, která vstupuje oknem mládí.


A ještě jedna podobnost mě potěšila:

socha Krista v Riu
a stejně otevřená náruč na Velehradě

Fotografie jsem použila ze zdroje netu a nejenom tento text jeho pronesených slov můžete najít zde:

http://www.radiovaticana.cz/index.php4?rubrika=papa

Mějte se hezky a kéž  jsou Františkova slova i pro Vás – pro nás všechny  povzbuzením, abychom všichni napnuli všechny své síly k probuzení nejlepších schopností našich dětí. A kéž nás všechny naplňuje tatáž energie srdcí jakou mají všichni ti, kteří žijí Jeho přátelstvím.

Těším se příště Kejt

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *