Vítám Vás u nás 🙂
A hned na začátku se omlouvám, že přeskočím mé putování z minulého příspěvku, ale nedá mi to, vzhledem k zítřejšímu svátku svaté Terezičky, abych Vám neukázala jedno její neobvyklé vyobrazení, které jsem potkala včera!
Letos je to 120 let od jejího narození pro nebe. Vloni jsme tento den doputovali do Říma. A následující den – 1. října- zazněla při mši svaté slova…
Terezka z Lisieux zemřela ve 24 letech,v 15 letech vstoupila do kláštera, z lidského hlediska krátký život…přitom celý svět se k ní upíná, je maličká, která poznala něco víc…my také nakukujem, jestli bychom z toho něco mohli mít…stát se maličkým, Terezka zahlídla, byla vtahována milostí Boží do těchto věcí…každý z nás dostane občas, někdy, něco, ochutnávku doteku Boží milosti, zázraku…to je vábnička, abychom šli tím směrem…
Terezka je sladká, něžná, růžová a právě ona sbírá drobné oběti pro Ježíše…každý den…
když si zamilujeme Ježíšův kříž, je něžný, poetický, můžeme ho nést s něžností srdce,
když se k němu postavíme čelem.
(z kázání o. Šebestiána)
…nemůže tušit, že jeho sestra skutečně vkládá heroickou sílu do “velkého množství skromných a mikroskopických skutků”, které vyjdou najevo až po její smrti.
Například,když sestra Terezie sedí, neopírá se, ani neklade nohu přes nohu. Ve dnech, kdy je jí horko, snaží se neosušovat si okázale obličej, aby nepoutala pozornost. Má-li bojovat proti chladu, netře si ruce, které má pokryté omrzlinami, při chůzi se nikdy nehrbí. Poslechne každou sestru, která potřebuje posloužit, do hovorny chodí tak málo, jak jen je to možné. Když si od ní někdo vypůjčí knížku, kterou právě čte, nehlásí se o ni. Chudobu dovádí až tak daleko, že nevlastní básně,které sama napsala. Varuje se zvědavosti tak, že se při rozjímání nikdy nedívá v chóru na hodiny, v době zotavení se chrání položit jakoukoli zbytečnou otázku atd.
Tato “nic” (při procesu o nich bude svědčit tolik nejrůznějších příkladů)
prožívá po celý den, týden, rok.
V každém okamžiku chce kvůli Miláčkovi zapomínat na sebe.
(Životopis Terezie z Lisieux)
V čem je její malá cesta tak převratná?
Je pro každého.
…vnímám jen přítomný okamžik. Zapomínám na minulost a dávám si dobrý pozor, abych neočekávala budoucnost…
Terezka milovala přítomný okamžik, protože jí dával přítomnost Boha.
…Jako bych byla prostoupena a obklopena Láskou, takže v každém okamžiku mě Milosrdná láska obnovuje, očišťuje mou duši a nezanechává ve mně ani stín hříchu…
(Tři dary sv. Terezie)
Terezka milovala přítomný okamžik, protože jí dával přítomnost Boha…. 😉
Pokojnou dobrou noc a těším se příště Kejt
z foťáku syna
