Vítám Vás u nás 🙂
Sledovali jsme jeden den, jak padá listí. Když zafoukalo, bylo to jak sníh, nedalo si toho nevšimnout.
Věru, dušičkový čas. Pak jsem chystala i něco na hroby:
Asi málokdo z nás nemíří v tyto dny na hřbitov. Věnujeme našim blízkým modlitby, vzpomínky, rozžehneme svíčku.
Nedávno mi jeden kněz řekl následující myšlenku:
Naši mrtví jsou pro nás darem. A ve spojení s modlitbou i milostí.
Možná si řeknete, jakým darem, jakou milostí? Dar je dar. Význam slova dar znáte. A většinou se snažíme dávat dárek člověku přímo na míru. Když vybíráme dárek, chceme blízkému člověku tím dárkem udělat radost. Takže mrtví jsou pro nás dárek.
A milost je absolutně nezasloužený dar.
Já si to vysvětluji tak, že jestli mám v nebi svého blízkého člověka, už se může za mě přimlouvat a ve spojení s modlitbou, může být pro mne zdrojem milostí. Nezaslouženými dary, které mi naplňují srdce a otevírají k možnostem…
A jak řekl o.Jeroným: “Milost Boží je dar, kterého se nám dostává postupně a který může stále růst.” !!! A mi to připadá úžasné! 🙂 Protože pak všechno roste, otevírá se.
Kéž nás všechny ve spojení s modlitbou za naše zemřelé naplňuje POKOJ.
Požehnaný den ve spojení s našimi blízkými vyprošuje Kejt
Krásne si vyjadrila myšlienku, že naši zomrelí sú pre nás darom. Vďaka.
(Nechceš pripojiť link k nášmu spoločnému ďakovaniu?
letitia-tiba.blogspot.sk/2012/10/vdacny-utorok8 )
Krasne napsane,holky a plysaci pekne v teploucku ,ty se maji.
Krása!