Vítám Vás u nás 🙂
Ještě jedno místo na naší pouti, které jsme s rodinou navštívili, bych Vám chtěla přiblížit. Díky knize Smrt nemá poslední slovo jsem se seznámila s Chairou. Není dne, kdybych na ni nemyslela. Nešlo to nejít za ní …
…Enrico s vlhkýma očima požádal Chairu, aby šli do kaple.
Tam jí řekl všechno, bez jediného slova. Objali se před Pánem a pronesli znovu svůj svatební slib.
Ze strachu před pokušením Zlého ho Chaira výslovně požádala, ať jí hlavně neříká, kolik času jí zbývá.
„ Chci žít dnešek.”
…
Krátce před tím, během jednoho z večerních rozhovorů v jejím nemocničním pokoji, popsala Chaira, co je manželství:
cesta do nebe
…
…
Chaira s Christianou zůstaly samy, mezi čtyřma očima. „Bojíš se?”
„Víš, Cri, přestala jsem se snažit pochopit, jinak bych se zbláznila. A je mi líp. Jsem celkem v pokoji, beru to, co přichází. On ví, co dělá, a až do dneška nás nikdy nezklamal. Pak pochopím. Kdyby se to stalo před měsícem,nezvládla bych to. Teď to jde, když hledím jen na dnešek.
A pak, každý den mám potřebnou milost. Den co den. Musím jen udělat prostor.”
🙂
…17.dubna 2012 se Chaira s Enricem vrátili do Medžugorje, kde to všechno začalo, protože chtěli vědět, co mají dělat, jak prožít tento čas..
.Chaira mohla na vlastní oči vidět ten nejkrásnější zázrak: pokoj v očích svého muže a rodiny i přátel v tak těžké zkoušce.
Teď ale prosí svého Boha, aby jí řekl, zda je pro ni lepší zůstat, nebo následovat své první dvě děti.
A jestli má odejít, hned dodala, je to velká výsada, vědět to předem a moci říct všem, že je má ráda.
Pro sebe, manžela i všechny přítomné chce prosit o milost, žít s milostí, o dar stále zakoušet Naději : „Jsem si jistá, že nikdo z vás se nevrátí domů s prázdnou, protože kdo se otevře milosti, bude jí naplněn.
…
…Když odpoledne stoupá na horu zjevení Podbrdo, je Chaira pokojná a modlí se.Usmívá se a zdá se, že ji cesta nestojí žádnou námahu. Na vrcholu před sochou Naší Paní pokleká, opírajíc se jednou rukou kříž. Prosí a čeká. Pak se rozzáří úsměvem a vstane. Společně se modlíme růženec.
…
Chaira měla setkání s vizionářem Ivanem, který se věnuje modlitbám za nemocné.
Chaira sama nevěděla, jak se kněmu má chovat, ale její upřímnost nakonec jako vždy zvítězila:
„Kdybys měl možnost odejít hned za Paní, ” zeptala se ho, „ šel bys?”
„ Ano,” odpověděl.
Chaira mu jen poděkovala a na víc se neptala.
Vědomí,že místo, kde je nyní Maria Grazia Letizia i David Giovanni, je překrásné a dobré, jí stačilo.
(z knihy: Smrt nemá poslední slovo)
Milá Chairo, přimlouvej se za nás a vypros nám milost, žít jen dnešek.
Mějte se hezky a těším se příště Kejt
p.s
a pak na závěr jsme se otočili a setkali se s těmi, kdo je znají:
