Radost z mateřství

Vítám Vás u nás 🙂

Měly jsme v sobotu maminky z hnutí MM setkání.

A jelikož v  letošním roce se necháváme nést tématem Radost z mateřství i celá promluva o. Šebestiána se nesla v tom duchu. A že to má Pán krásně naplánováno, tak  nebylo vhodnějšího čtení z Písma než podobenství o Marnotratném synu.

…Protože tam toho syna vítá otec, ale copak my-mámy nejsme kolikrát v situaci, kdy ty děti vítáme my? Je radost z mateřství určována kvalitou našich dětí? Maminka může mít pět dětí a jedno z toho bolavý a koho ta maminka nejvíce miluje? No to, s kterým se nejvíce natrápila…vy mi řeknete , já jsem tak vyčerpaná  a ty mi říkáš : Raduj se z mateřství! Ale vemte si, že ten otec z toho podobenství, kdy mu syn prohýřil půlku dědictví, toho syna objal! Chtěl bych vidět vaše manžely, jak by takového syna objali 🙂

Ale láska, tohle nevidí…ona vidí člověka…to nevadí, že je zlobivý, bolavý, láska to všechno unese. On mu nic nevyčítal, on ho objal a ta druhá scéna? Starší brácha, který mu to nepřeje a ten otec i jeho obejme, synku, co je moje je i tvoje 🙂 Tohle maminky ustát, to je už vyšší levl, zůstat v klidu, sledovat dobrotu  toho dítěte, přijat jeho excesy…On je rád, že je otcem…radost být matkou není o tom, že mám hodné děti, ale že je miluju, že se těším z toho, že je mám…

ono nejde jen o ty děti, ale jde i o manžela, o vztahy, nenechat se polapit sebou, nechat se  Duchem svatým oslovit, vést,hledám dobro druhýho, já nechci nic jinýho než mít tvůj Oheň…odnesme si  takový stav srdce… ten starý člověk v nás, přes kterýho nás  Zlý trápí, nechce nás pustit přes brány dětskýho srdce…ve čtení jsme slyšeli netrváš ve svém hněvu navěky…Boha baví odpouštět hříchy, ON to dělá úplně vědomě a těší ho, čím víc my otevřeme to svý srdce, tím ON má větší radost…čeká na to…Máme problém, že moc nevěříme v tu MOC Božího milosrdenství, když samy sebe nemáme rády,  a jak nás i ty texty ubezpečují, že ON hází za hlavu naše hříchy, ON neřeší naše hříchy, ON čeká na naše srdce…a my?

Žijeme v trvalé, v důvěrné harmonii? Žiji já v trvalém spojení s Pánem? Žít v trvalém spojení s Pánem…potřebujeme se k tomu vracet několikrát za den…Žít v důvěrném, niterném propojení s Pánem, a kdybysme tohle dokázali, jsme za vodou 🙂

Ztráta jistoty bytostného prožívání vědomí Božího dítěte…já nic nemusím řešit…lehkost bytí je v tom, že jsem zakotvený v Pánu, to nejde se naučit, to je dar…

znáte to někdy doma,jak probíhá smíření…vy ženy v tom máte náskok, vy to umíte, vy už byste aj chtěly, jen nevíte, jak to udělat, aby došlo k smíření…tak tak to má i Pán…ON nám to  pořád nabízí a my uhýbáme před tou důvěrností…Radost z mateřství je vlastně radost z toho, že můžu milovat, že jsem žena, to je ta nejsnadnější cesta- milovat- můžete to mít, my máme nejsnadnější dispozici,vy máte to mateřství jako bonus, jak toho dosáhnout,pak  ale Pán  očekává, že my to rozšíříme i na ostatní vztahy! …mít ten postoj toho otce, já tě mám rád, stát se matkou, která nechrání sebe, která nezatvrdí to srdce  před bolestí ze vztahů mezi námi…

Prosme tedy Pána,abychom ve vztazích mezi sebou navzájem, ale především s Pánem měli víru v Jeho zkušenost a otevřenost pro to důvěrné společenství, pro to bytí srdce k srdci, abychom nežili v trvalém nesmíření s Pánem, ale abychom žily v trvalé něžnosti, v trvalém propojení, v důvěrnosti, která způsobí, že už  nás ty okolnosti života nerozhází…i kdyby se kolem nás děly hrozný věci, tak máme vědomí, že máme Pána a On nás 😉

Máme vědomí, že máme Pána a On nás 😉

Mějte se hezky v druhé polovině postní doby a těším se příště Kejt