Pokora

Vítám Vás u nás 🙂

Není to dlouho, co jsem si objednávala “exhortaci” papeže Františka, protože jsem ji dostala jako “předsevzetí” k četbě. A já miluju knížky. Takže, když jsem ležela ve stránkách k objednání, nedalo mi to a přiobjednala jsem si ještě jednu papežovu knížku. Co knížku, knížečku… Pokora, cesta k Bohu. To víte, takový název a ještě podnázev “O obviňování sebe sama” – to jsem nedokázala nějak uchopit. 🙂 Takže vlastně zvědavost- papež František je jaký je…oslovuje, táhne a přitom sám říká, že nedělá nic, co by nedělali  i moji   předchůdci…:-) (http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=19610 ) a touha- co za “tím” jeho postojem  je…  a pak už “jen”  “náhoda” vedla k tomu, že jsem se začetla. V knížečce používá myšlenky Dórotheose z  Gazy.

A zírám…

A jak jinak než, že i Vám pošlu kousek děje…

82. Někdo však řekne: ” Když mi bratr ubližuje, zkoumám sám sebe a zjistím, že jsem mu nezavdal žádnou záminku. Jak se tedy mohu obviňovat?”

Pokud někdo skutečně s bázní před Bohem zpytuje sám sebe, nepochybně zjistí, že nějakou záminku zavdal- ať už nějakým skutkem, slovem nebo postojem. Když ji však přesto nenalézá, je pravděpodobné, že se někdy jindy provinil proti dotyčnému bratrovi nedostatkem lásky či způsobil utrpení jinému bratrovi, a právě kvůli tomuto nebo jinému hříchu, jehož se dopustil, si zaslouží toto utrpení.

Jestliže tedy člověk s bázní před Bohem zpytuje a pozorně zkoumá vlastní svědomí, vždy se shledá jaksi zodpovědným.

Někdy se člověk domnívá, že prožívá hluboký klid a mír. Bratr mu pak řekne nepříjemné slovo a on se rozčílí. Tehdy usoudí, že má k rozčilení důvod a pomyslí si: “Kdyby na mě tento bratr nepromluvil a nepřišel by mne rozčílit, nedopustil bych se hříchu.”

To je směšný omyl. Vložil snad do tohoto člověka neklid ten, kdo vyřkl dané slovo? On jen tímto slovem odhalil neklid, který v dotyčném již byl, aby se tento obrátil, chce-li.

Takový bratr se podobá chlebu, který na první pohled vypadá krásně, jako by byl z čistého zrna, ale poté, co je rozkrojen, ukáže se jeho shnilý vnitřek. Domníval se, že žije v míru, ale nosil v sobě vztek, o němž nevěděl.

Jediné slovo jeho bratra odhalilo skrytou hnilobu v jeho srdci.Chce-li dosáhnout milosrdenství, ať se kaje, očistí se, a nakonec zjistí, že by měl být svému bratrovi spíše vděčný za to, jak mu prospěl.

🙂

Síla, co? Vybavuje se mi jedna fotečka, jak jsem teď byla na zahrádce kvůli příspěvku z minula.

Když jsem sedmikrásku vyfotila, nevšimla jsem si hned svého stínu…a pak mě to mrzelo…A stejně je ta sedmikráska  krásná a vůbec jí můj stín nevadí. Není tohle pokora?

Mějte se hezky 🙂

a těším se příště Kejt