Paprsky

Vítám Vás u nás 🙂

Včera jsem toužila být “kočkou” 🙂 Musela jsem se usmívat, když do okna vlezla jen malinkou chvíli po jeho otevření. A co všechno zvládla 🙂 Nechápu, jak dokázala tak brzy přijít na to, že tam svítí sluneční paprsky a je tam teplo.

V hlavě teď mívám tu knížku, kterou jsem vzpomínala i minule. Chlapec, který se setkal s Ježíšem. Poselství, která měl Segatašja předat světu bylo poselství pokání, usmíření, lásky.

…Kdo z nás je bez hříchu a nepotřebuje odpuštění?…

Potřebujeme očistit svá srdce od nenávisti a hříchu upřímnou modlitbou…

Vybavila se mi slova kněze Jana Maria Vianneye 🙂 (řádové jméno jednoho františkána 🙂 ), která jsem slyšela v Praze na konferenci MM. Všechno trápení, zlo, nenávist, utrpení je následek hříchu. Poznáte, kdy jste posloužili dáblovi?  Ďábel nechce být sám, trpí osamělostí a touží po tom, aby mezi nás a Boha- Lásku vložil klín, protože on od stvoření světa se snaží člověka obalamutit prostřednictvím lží a svodů a doufá, že člověk bude milovat hříchy ďábla než dobrotu Boží.

V Praze jsem si uvědomila, jak člověk dokáže skočit “na špek” ďáblovi ani neví jak. Ďábel se snaží dát “svému”  aspoň malinko, aby  dosáhl svého. Vloží do nás nepokoj…myšlenečku…nedůvěru vůči Bohu…zpochybí Jeho lásku…Jeho majestát… a naše zahořklosti, uraženosti tomu poslouží, pak v našich modlitbách pochybí vroucnost, otevřenost a už se to sype…a ďábel si mne ruce… ďábel se nám směje do očí, protože jsme se zahleděli do něčeho, co potřeboval on a my se od Boha vzdálili… a náš chladný vztah se přenáší na okolí … a my se stáváme těmi, kdo druhým kalí víru…

kéž bychom hledali chvíle, které oživují náš vztah k Bohu

protože při tom všem, čím procházíme…čím jsme se pozraňovali, v čem se plácáme…ON s námi počítá…je potřeba hledat chvíle, kdy si oživíme víru…kdy máme prostor nabídnout Jemu vlastní srdce… prožít vztah před Pánem, dát MU prostor…pak nás rozehřeje…a bude skrze nás mít možnost měnit tvář světa…musíme mít důvěru, naději, velikou lásku a to můžeme najít jen v Bohu, v NĚM můžeme mít všechno a kéž to vyprošujeme i těm, kdo jsou nám svěřeni…

🙂

Přála bych Vám knihu Chlapce, který se setkal s Ježíšem přečíst. Člověk si uvědomí chvíle, kdy poslouží zlému ani neví jak a poznáte to po ovoci, které za sebou uvidíte. Ale mi se na tom dost hodně líbí no, “líbí”- jsem vděčná , že můžu mít naději, že nám Pán opravdu nabízí cestu, podává ruku a vlévá do srdcí pokoj, když mu to srdce nabídneme…

Srdce, které touží – Bůh najde 🙂

Tak, tolik od nás. Přeji nám všem vystavit svá srdce hřejivým paprskům Božího pokoje,lásky a něhy a těším se příště Kejt

p.s. děkuji za vaše emailíky a smsky 🙂 děkuji moc 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *