Vítám Vás u nás 🙂
Dnes slaví v církvi svátek sv. František z Assisi. Nedávno jsme viděli nové filmové zpracování jeho života, které se nám moc líbilo. Tentokrát mne, ale na jeho příběhu udivuje ochota jeho kamarádů hned následovat Františkův život. Zůstala mi “viset” v hlavě…Nedovedu si představit nebo si ani neumím představit někoho z mého okolí nebo i sebe, tak žít život, že bych ho chtěla následovat beze zbytku anebo byl můj život hodný následování…věru myšlenka k zamyšlení 🙂
Ukázka z jiného filmového zpracování než máme teda doma je tady :
http://www.vira.cz/Texty/Aktuality/Klara-a-Frantisek-dvd.html
… doma na stole máme celý náš společný život vzpomínku na návštěvu Assisi v r.1989- je to ten kříž, kde Pán objímá Františka a naznačuje: “Nemám jiné ruce než tvé”…”tvé ruce mne drží”…”tvé ruce za mne léčí”… “objímají”…
Jelikož maminka háčkuje a “občas” háčky hledá, ušila jsem jí kapsář a háčky dokoupila:
A ještě jsme včera byli ve Fulneku 🙂 Konala se tam “rozlučková” mše sv. s otcem Arturem Cierlickim, SAC. Otec Artur z Fulneku odchází a tak měl “poslední” kázání… Začal vtipem…” Z jedné farnosti odcházel farář, lidé plakali a tak je těšil, říkal:.. neplačte, ten který přijde bude lepší…osmělila se jedna paní a povídá: …jo, ten před váma to taky říkal… 🙂
Jenže, když pokračoval, nechtě mě zase v myšlenkách vrátil k Františkovi… mluvil o tom, jak v centru všeho je Bůh, všechno, co existuje se točí kolem Boha. Když se podíváme každý na Boha- každý člověk je v Bohu ponořen a každý člověk Boha vidí jinak…Všichni jsme posláni, povolání ke kněžství- proroctví, každý máme Boha předávat lidem a každý z nás předává to, co vidí, předává to, co s Bohem zažil, předává to, co poznal… A každý člověk Boha vidí z jiného úhlu…Bůh nás (kněze) posílá- do farnosti…(ale platí to i o nás ostatních-Bůh nás posílá-do rodiny…- do společenství…) a nikdo z nás nemůže dát, co nemá- dá pouze to, co poznal… Ten kousínek Boha, co jsme poznali…a když se víc kněží ve farnosti vystřídá a každý nám- lidem- ukáže Boha z jiného úhlu, máme víc poznání a tím získáme plnější a krásnější pohled na Něj…
Otec Artur děkoval za šest let života ve farnosti, děkoval za lidi, které potkal, poznal, za každou pomocnou ruku, za každý den, minutu ve společné práci a řekl, že věřím, že to všechno bude požehnáním pro tuto farnost, pro každého z nás…přál nám, abychom ty, které posílá (nového kněze), vnímali jako proroky, kteří nám ukazují Boha jinak… 🙂 Mají své chyby, hříchy, křehkosti,mouchy,nedokonalosti, ale Bůh skrze ně mluví…a popřál novému knězi, aby slyšel Boží hlas a byl pro nás prorokem…
A mi připomněl sv. Františka…také vnímal Boha z jiného úhlu a tím nás oslovil…
Přeji Vám dětské a pokorné srdce sv. Františka a odvahu ho následovat ve všedních dnech 🙂 Kejt
Moni, to máš krásné zamyšlení;díky 🙂
Nadpis tohoto příspěvku…mně dojmul a přinutil k zamyšlení k čemu vlastně svoje ruce používám…a jestli je dostatek pohlazení a podpory jejich prostřednictvím pro všechny potřebné kolem mne…a teď s dívám do svých dlaní a nevěřícně kroutím hlavou …opravdu jsou Tvoje? děkuji Mokopa
Katuš,myslím že s dárkem ses opravdu trefila,pěkný nápad!těšíme se na Tebe!pa e.
Žany ahoj 🙂 dnes jsem na tebe myslela, jestli jsi stíhala tu být a vidím, že jooo 🙂 , díky za pozdrav, mám velkou radost, díky, díky… a přeju radostné tvoření doma 🙂 u nás už taky všichni spí…Petr se učí, mi na plotně bublá zavařená čer. řepa se zelím a těším se do hajan…neb padááááám 🙂
a Péti, byla jsem na návštěvě i u tebe, ale nevím, co mám s noťasem, nejdou mi psát komentáře! A tolik bych chtěla ( je psát)…těším se na mimi 🙂 vypadáš krásně…
a Amáli- na tebe myslím denně, díky za “stopu” a krásný pozdrav- vážím si ho 🙂
Dobrou noc všem 🙂
Ahoj Kačko,
tak už všichni spí a já mám čas na koukání, obdivování a čerpání. Proklikla jsem téměř vše a zjistila, že Tě takovou opravdu znám – očem píšeš to žiješ a co žiješ o tom umíš výstižně napsat. Jsem ráda, že Tě znám! Ty nápady jsou ůžasné a originální, asi se nechám inspirovat (podzimní zútulnění našeho domečku). Tak děkuji za tip, přeji požehnané psaní a tvoření. Pa Žan
Kejt, tvůj blog je pohlazením pro duši, je tu vždy něco k zamyšlení…prostě takový neotřelý, rozšiřující pohled i na běžné věci v životě:-). A k tomu ještě tvé šikovné nápady – ten kapsář na háčky je moc zajímavý a krásný…
Líbí se mi, že se tu poučím, načerpám sílu, dozvím se něco nového a čtu něco o Bohu, o kostele ap. Moc ti děkuji, že smím být při podobných akcích a činnostech s vámi.Pěkné fotky.