Leonie

Vítám Vás u nás 🙂

Pevně věřím, že i Vy máte čas, kdy si možná nejenom večer zalezete do pelíšku s knížkou. Je to nádhera, klid a příjemné. Já dočetla Leonii.

Leonie neměla lehké dětství, byla vzpurná, neposlušná, divoká, číst o ní v knížce Rodiče Terezie z Lisieux, tak se Vám nechce ani věřit, nebo aspoň mně se nechtělo věřit, že by se tak maminka dokázala vyjadřovat o své dceři :-), jenže důvěra v Boha a v Jeho dobrotu, že to tak nemůže přece zůstat, vykonaly své. Také víra Leonininy maminky v přímluvu zemřelé sestry byla  tak veliká, že zlepšení chování Leonie na sebe nedalo dlouho čekat. To mě zase posílilo v napojení na naše blízké svaté, na které se často obracíme s prosbou o přímluvu…

Na obalu knihy Leonie- Starší sestra Terezie z Lisieux  je napsáno: je důležité vydržet ve svých základních rozhodnutích a doufat v Boha- i když se životem někdy motáme a tápeme.

A Leonina vnitřní proměna ?… několikrát (3) chtěla vstoupit do kláštera a nevydržela tam, až po čtvrté, a po svém vstupu měla na jazyku jen vděčnost a díky za všechno, čím procházela. Všechnu tu slávu, která se rozpoutala po smrti její sestřičky Terezky, její blahořečení, svatořečení vždycky jen okomentovala : “Jak bude Pán Bůh oslaven!” Žádná ze sester nejela na svatořečení, všechny volily ticho kláštera, Leonie napsala : “To, co se odehrává v duši, lidský jazyk vyjádřit nedokáže, a proto je na místě ticho.” Byla tak pokorná, že jí ani nevadilo, když poslouchala rozhlasový přenos z vysvěcení baziliky zasvěcené její sestře sv. Terezičce, které vedl biskup z Bayeux a z Lisieux a zmiňoval se  Tereziiných sestrách , ale nepočítal ji.

Když jí čím dál tím víc trápí zdraví komentuje to slovy: “Jsem jako dům z písku.” nebo : “Daří se mi skvěle stejně jako mému houserovi, kvůli němuž jsem shrbená jako stoletá stařenka; tak člověk vesele odchází do ráje. A jak se daří vám, milované sestřičky? ”

Teď 28. ledna to bude 120 let ode dne, kdy vstoupila do kláštera a prožila tam 42 let. Do nebe odešla v 78 letech. V roce 2015 byl zahájen její beatifikační proces. Terezie “Malou cestu” vytyčila a Leonie po ní po celý svůj dlouhý život kráčela.

Další úvahy o ní najdete zde:

Marie Leonie Martinová

Úryvky z dopisů Zélie o Leonii

A myslím, že mám v ní novou kamarádku!  🙂

Mějte se hezky a těším se příště Kejt