Vítám Vás u nás 🙂
Setkání s dobrými lidmi jsou jako květy na cestě:
obnovují v nás radost ze života…
...A každý se vrátil domů… i tato slova zazněla v sobotním evangeliu (Jan 7,40-53) a o. Šebestián Smrčina na ně navázal svou promluvou, protože i my jsme byly před nedělním návratem domů z duchovní obnovy pro ženy v Moravské Třebové…a hned na to zazněl smích, protože otec vzpomenul jednu příhodu, kdy se vrátil kněz z exercicií a povídá: Jé, to byl záhul, mně bude trvat aspoň půl roku, než se vrátím do starých kolejí… 🙂 načež jsme vyprskly v smích, protože by přece bylo pěkný, kdyby to, co jsme načerpali, kdyby nás to obnovilo, proměnilo a ne že se vrátíme domů a řekneme “klídek” a otec nám přál, ať se nakazíme schopností a ochotou růst. P.Ježíš kam přišel, tam bylo vzrůšo…když se někde objevil, lidé ho buď milovali nebo nenáviděli…a kdybysme i my všichni byli takoví, tak nám tady (viz.Mor.Třebová) vypálí lidi kostel i klášter, ale třeba zase někteří by kostel i klášter postavili větší…my jsme povoláni být jinými, my jsme posláni věci měnit, vy jste sůl země, světlo světa, my máme mít jiné způsoby, myšlenky, ale ne proto, abysme se předváděli,ale aby jsme byli věrni Pánu. Ono nás to očišťuje, pročišťuje a posouvá…Farizeové a zákoníci měli věci jasný, ti byli proti Pánu, jen “lůza” v Něho uvěřila a i my si máme dávat pozor, aby se i v nás neobjevil postoj, předsudek vůči někomu, že to máme dopředu jasný, nastavený, že ty se nezměníš…je potřeba mít postoj a srdce otevřený…
Tak tak, to jen tak, že jsem se vrátila jakoby z jiného světa…a byly to pěkné chvíle. Přemýšlela jsem nad tím,kolik máme možností a různých zastavení k tomu, abychom se zamysleli nad sebou a svou cestou… (viz.i Duchovní obnova v Odrách)…kolik je to času milosti…
Jinak doma teploty, nachlazení a když jsme včera jeli s Kačkou na kontrolu, tak jsme s druhou maminkou viděly jasně počátek těchto nachlazení. Kačka s Ondrou létali u potoka a když v něm skončili, tak žádné přezutí se do suchého, ale vysléct ponožky, šup, zpátky do mokrých botů a čvachtali se vesele dál … ach jo…p.doktorka na to řekla, že to je přece správné, užít si sluníčka, na co řešit nějaké kašle, že…
a tak si Kačka včera tvořila
Tak to “jen tak”…
začíná u nás svítit sluníčko, tak Vám přeji teplý den, mějte se hezky a těším se příště Kejt
P.s. a že jsem včera narazila na pěkný žalm, tak Vám ho kousek posílám…
Z hlubin volám k tobě Hospodine, Pane,vyslyš můj hlas!
Tvůj sluch ať je nakloněný k mé snažné prosbě!
Budeš-li uchovávat v paměti viny Hospodine,
Pane,kdo obstojí?
Ale u Tebe je odpuštění,
abychom Ti mohli v úctě sloužit…
(z žalmu 130)
Rodinné teplo je nakažlivé, a uklidňující, děkuji za ty chvilky pohody.
Peti, tak tos mě dostala, já už to skoro nepočítám- kolik tyčinek potřebuji…v tom množství prostě beru další a další a lepím a lepím 🙂
Kejt, opět jednoduše a stručně nádhera! Ten klacíkový věnec je nádherný! Kolik na to polepení padlo tyčinek lepidla? Já to s tou tavnou pistolí moc neumím, nebo mi to aspoň tak přijde, mám vždy šílenou spotřebu těch tyčinek:-D. Přeju brzké uzdravení a ať se vám další nemoci vyhýbají obloukem…u nás s tím Luciš letos taky dost válčí…
Milá Kejt,
posílám náruč zdraví, ať s úsměvem se čilost navrací….
Při přečtení názvu tohoto příspěvku “Jen tak“ mi naskočila jedna z hebrejských melodií….
Jenom tak a jenom prozatím
odpusťe, že musím zase dále
stále bližší novým rozcestím
trochu ne a trochu ano ale
je to samozřejmě delší, celé vypisovat nebudu….velmi mě oslovuje…
a Tvůj věneček, s láskou tvořen, velice se mi zamlouvá.
S přáním zdraví štěstí úsměvu a radosti pod Vaší střechou…pherenis
Ajóóój Katuš,moc se těším na setkání s Tebou,že popovídáme o exerciciích.Jaro u vás je v plném proudu se vším všudy-i stěma nemocema.Naši se kupodivu drží.Katuš stůl máte úžasný-paráda,ten se Ti povedl!Tomášek se těší na Kačku tak brzy dojeďte,pa pa e.
Ten posledný veniec je úžasný! Prajem skoré uzdravenie a chuť do tvorenia…
Nádherné tvořeníčko. ten poslední věnec je úúúžasnej. Brzké uzdravení.
Tak to teda- všem přeji uzdravení 🙂 a vydržme…bude líp 🙂
Milá Kejt, dnes jsem trávila s Jáchymkem u doktorů 6 hod, na ORL je to vždy na dlouho. Jsem ráda, že jsme doma, sice je nemocnej, ale už leží v posteli. Před ním byl nemocnej Pepík a Megi zatím “jen” kašle, takže v tom nejste sami, kolem nás je těch marodů dost. Jinak máš krásný dekorace a stolek. A tu duchovní obnovu ti závidím, tu bych taky potřebovala. Navzdory všemu – jak říká náš o. Marcel – “Máme to dobrý”. Uzdravujte se! Slávka
U nás se taky pořád na střídačku marodí :-)…Honza to nosí ze školky a pak jak štafetový kolík předá Natali…a furt dokola..a věneček z klacíků je bezkonkurenční. Přeji brzké uzdravení ♥ ♥ ♥
Kejt, prosím tě, jak to všechno stíháš…!? :o) Drž se, pokračuj a ať jste zdraví!