Potěšení

Vítám Vás u nás 🙂

Držela jsem v ruce kalendář a téměř bezmyšlenkovitě zapisovala, co mě čeká. a pak najednou KUK vpravo a čtu:

Čisté srdce není jen luxus pro pár vyvolených;

je to Boží nabídka těm, kdo touží vidět Boha.


(zpáteční let Londýn-Praha,když jsem viděla tu krásu, tak mi tam ten Bůh prostě vyskakoval, ať chtěl – či nechtěl 🙂 )

já chtěla…

Jinak se nám  nebe nad městečkem  plní:


A tak Vám přeji pokojný den a těším se příště Kejt

dnešní ráno



Cíl

Vítám Vás u nás 🙂

Sáhla jsem na knížku Umění naslouchat. Mám ji ráda. A ráda převaluji na jazyku slova …umění naslouchat…co si pod tím představit…jak zní… a pak jsem ji otevřela…náhodně…

…Když se dá několik lidí dohromady, aby kráčeli společně, je třeba, aby si předem stanovili cíl a cestu, jak se k němu dostat.

Co jiného by bez toho mohli dělat než přešlapovat na místě? Nuže- přešlapování na místě nikdy nepodněcovalo odvahu ani nadšení.

A ti ve skupině, kteří vidí cíl jasněji, mají rovněž za úkol tento cíl často připomínat těm, kteří svou pozornost rozptylují nebo usínají únavou…

…Sv. Benedikt tedy začíná tím, že určuje cíl….a přikládá nesmírný význam cíli. Neboť

cíl,

tím, že nás k sobě přitahuje,

zaměstnává naše myšlenky a ovládá veškerou naši činnost.


Tak se mi při čtení vybavilo naše adventní snažení, naše emaily… touha nás žen -maminek- přiblížit cíl adventu dětem, ale i sobě… Kéž putujeme správným směrem 😉

Pokojný druhý adventní týden přeji a těším se příště Kejt

p.s. Včera bylo slyšet v kostelích krásné slovo…těšte, těšte můj národ…těšte…

Nechme tedy Izaiášovu výzvu – „Těšte, těšte můj národ“ – znít během této adventní doby ve svém srdci.

moc se mi to líbí…nechat znít tuto větu ve svém srdci…

celé slovo papeže Františka je zde:

http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=21185

Nádhera

Vítám Vás u nás 🙂

Já vím, že je venku kalamita…ale když si odmyslím tu hrůzu na silnicích, není to nádhera? Tahle cesta je ještě bezpečná, neb je focena v neděli a to jsem netušila, co nás čeká včera:

Mluvila jsem dnes s jednou maminkou, která mi vykládala, jak u nich doma propukla velká radost, když dítka uviděla tu nádheru 🙂 A také jsme mluvily o tom, jestli se dokážeme odprostit od svých představ, jaký má advent být a nehledat v něm jen tu romantiku. Myslím si však, že jakákoli krása i ta kterou vidíme venku nebo i ta o kterou se snažíme doma, nás může- pokud nezůstaneme stát- vést k  podstatě. Jen nezůstat stát 😉

Moc se mi líbilo toto:

http://tvnoe.tbsystem.cz/index.php?cs/videoarchiv/tel_a0312_v1410__

Tak se mějte hezky, přeji Vám pěkný den bez nehod a hezké chvilky -na chvíli-  večer- u adventního věnce.

Těším se příště Kejt

Vstup do adventu

Vítám Vás u nás 🙂

Vždycky,když se mi sál zaplní vůní jehličí a jeden věnec za druhým mi roste pod rukama, přemýšlím co to má v sobě advent tak kouzelného, že skoro všichni chceme mít doma jeho symbol- adventní věnec. V pedagogice Franze Ketta je krásně vysvětleno, že adventní věnec je symbolem života a naděje… Kruh je symbolem nekončícího společenství- rodinného kruhu,který nemá začátek ani konec a Bůh také nemá začátek ani konec. Někdy mám pocit, že při tvoření adventního věnce  neseme v sobě touhu být pospolu, mít se rádi a prožívat čas více niterněji. Je otázka, jestli si na sebe během dlouhých večerů najdeme čas, jestli si budeme vykládat o svých nadějích, tužbách, přáních, o tom, co prožíváme… jestli nás adventní věnec na stole spojí, tak jako nás spojuje jeho výroba.

setkáváme se s maminkama a dětma při lámání  zelených větviček…

protože i tehdy, když něco ohýbáme, lámeme, tvarujeme může vzniknout něco nového…

použili jsme všechno, co bylo nalámené a tak jako má každá větvička své místo, tak i v našem životě má své místo všechno, co prožíváme…

tak jako každá větvička patří k sobě, i my, když si podáme ruce, patříme k sobě, můžeme se jeden o druhého opřít 🙂

světlo svíčky nám prozáří tmu…nemusíme se ničeho bát… a pak už nás čekalo společné tvoření:

Těším se na chvíli, kdy i my rozžehneme první svíci u nás doma:

Těžký začátek je většinou desetkrát účinnější než lehký…

Přeji Vám pěknou neděli adventní a pokud máte možnost se podívat, jak to bývalo u nás, je to zde :

http://tvnoe.tbsystem.cz/index.php?cs/videoarchiv/npr_a0015_v1411__

Těším se příště Kejt

Do hněda

Vítám Vás u nás 🙂

Skoro bych řekla, že by se toto tvoření  mohlo nazývat do kaštanova 🙂 .Mám je ráda…jedlé…pečené i tyto 🙂 :

Hluboké touhy našeho srdce nejsou vždycky špatné, ale někdy volíme špatnou cestu k jejich naplnění.

Kéž se pak dáme aspoň zastavit.

🙂

Pokojný páteční den vám přeji a těším se příště Kejt