Vstup do adventu

Vítám Vás u nás 🙂

Vždycky,když se mi sál zaplní vůní jehličí a jeden věnec za druhým mi roste pod rukama, přemýšlím co to má v sobě advent tak kouzelného, že skoro všichni chceme mít doma jeho symbol- adventní věnec. V pedagogice Franze Ketta je krásně vysvětleno, že adventní věnec je symbolem života a naděje… Kruh je symbolem nekončícího společenství- rodinného kruhu,který nemá začátek ani konec a Bůh také nemá začátek ani konec. Někdy mám pocit, že při tvoření adventního věnce  neseme v sobě touhu být pospolu, mít se rádi a prožívat čas více niterněji. Je otázka, jestli si na sebe během dlouhých večerů najdeme čas, jestli si budeme vykládat o svých nadějích, tužbách, přáních, o tom, co prožíváme… jestli nás adventní věnec na stole spojí, tak jako nás spojuje jeho výroba.

setkáváme se s maminkama a dětma při lámání  zelených větviček…

protože i tehdy, když něco ohýbáme, lámeme, tvarujeme může vzniknout něco nového…

použili jsme všechno, co bylo nalámené a tak jako má každá větvička své místo, tak i v našem životě má své místo všechno, co prožíváme…

tak jako každá větvička patří k sobě, i my, když si podáme ruce, patříme k sobě, můžeme se jeden o druhého opřít 🙂

světlo svíčky nám prozáří tmu…nemusíme se ničeho bát… a pak už nás čekalo společné tvoření:

Těším se na chvíli, kdy i my rozžehneme první svíci u nás doma:

Těžký začátek je většinou desetkrát účinnější než lehký…

Přeji Vám pěknou neděli adventní a pokud máte možnost se podívat, jak to bývalo u nás, je to zde :

http://tvnoe.tbsystem.cz/index.php?cs/videoarchiv/npr_a0015_v1411__

Těším se příště Kejt

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *