A dnes se mi celý den vrací úryvky z divadla, z rozhovoru, z celého toho setkání.
úvodní slovo a přivítání, dítka se ani nepohnula 🙂při představení
Asi nejvíce mi dnes v hlavě leží slova: …To je jedno, jestli jsme věřící či nevěřící…Bůh každého miluje…
To se mi líbí strašně moc a nejraději bych se pod ty slova podepsala. Jen si nejsem jistá, jestli se od nás nečeká, že budeme žít trochu tak, aby ti,kteří jeho lásku neznají, poznali, že je Bůh miluje 🙂
A pak jsme si vykládali a i na focení došlo…
a tak jsme se nasmáli, tady se kluci dívají na Máří, jako že čí je to dcera...a pak se dívají, jestli je to možné, aby byla moje i dcera...a tady se teda snad konečně díváme všichni za stejným cílem 🙂
A jinak trochu pracuji:
dnes víceméně do přírodna.........anebo jsem použila fialkovou...a použila i ptáčky...které jsem "rozházela" po celém prostoru...teda do rohů...ty ve verandě chystala Kačka dřív, ale sněhový poprašek je dnešnía tady jsou ptáčci nachystaní k vyřezání...
Tak tolik dnes od nás…Mějte se hezky a těším se příště Kejt
V posledních příspěvcích, trochu neplánovaně, se mi pokaždé mihlo ve fotce ráno a skoro pokaždé to bylo jiné. Ale ten dnešní pozdrav! Byl mihotavý, ostře slyšitelný a přesto už je minulostí, už po něm není ani památky 🙂
...
Za půlhodinky bylo ticho a kdyby naši synové nevstávali na výpravu, asi bych si ani já této návštěvy nevšimla.
Včera jsme v oderské farnosti měli Křížovou cestu pro děti. Byla trochu jiná než obvykle. Její uspořádání vychází z Celistvé na smysly zaměřené pedagogiky Franze Ketta. http://www.kett.cz/ a tato pedagogika třeba mně oslovuje tím, že skrze obyčejné, malé, samozřejmé věci,předměty, že si na ně děti mohou sáhnout, že nás přivádí k zamyšlení se nad podstatou věci, skutečnosti, okamžiku, pracuje se s minimálnímu pomůckami a učí nás uvědomovat si souvislosti, učí naslouchání, vnímání…
Skrze smysly dojít ke Smyslu 🙂
A tak přijměte pozvání k malému nakouknutí do našeho farního sálu.
obraz "stolu" symbolizující po poslední večeři okamžiky v Getsemanské zahradě...kdy Ježíš ví, že přichází jeho konec života a prosí o sílu dokončit svůj úkol a svěřit se do Božích rukousvětlo svíce jako symbol Ježíšeděti doprovázejí mluvené slovo písní:
děti z malých sklíček skládají obraz srdce jako symbol setkání Ježíše s Marií, jako symbol,kdy i na naši cestě životem potkáváme lidi,kteří nás doprovázejí, drží za ruku a říkají neboj se, jsem s tebou...dotknutí se kříže v okamžiku ticha, smrti, samoty...vpravo ve směru vašeho pohledu sklíčka jako symbol slzy, nářku plačících žen,myslíme na lidi, kteří prožívají těžké chvíle, ...vlevo pak symbol dřeva jako symbol Šimonovy pomoci, kdy i my dostáváme pomoc nebo i nás posílá Pán pomoci konkrétnímu člověku,... pod svící rouška jako symbol odvahy Veroniky, která se nebojí vystoupit z davu a pomoci- dodat útěchu trpícímu... a po stranách jsou už nachystané zelené větvičky jako symbol života -stromu života...kdy děti větvičky pokládají kolem kříže tak, aby "rozkvetl"......je to naděje, kdy věříme , že se něco "děje", že se k něčemu "chystá". Ježíš z lásky za nás zemřel na kříži a třetího dne vstal z mrtvých...i nás čeká smrt a věříme v život věčný...je to naše naděje, že smrtí život nekončí...je to naše víra, že za smrtí nás čeká světlo, život......je to těžko uchopitelný okamžik víry, kdy rozumem nedokážeme pochopit Boží lásku k nám, ale Bůh nás má tak rád, že za nás svého Syna vydal, abychom i my život věčný získali...Ježíš vstal z mrtvých...je to jako když tmu prozáří světlo, jako když se velký smutek promění v radost...je to jako,když se suché dřevo zazelená...
Náš duchovní správce na začátku doby postní řekl, že na nás záleží, na našem postoji, na našem prožití doby postní, jestli kříž o Velikonocích bude pro nás znamením dvou dřev přeložených přes sebe nebo symbolem oběti lásky, života a naděje…
...
Požehnanou dobu svatopostní, pěknou neděli a těším se příště 🙂 Kejt
A pevně doufám, že i u Vás už vykukuje sĺuníčko a začíná svými paprsky i ve vás probouzet naději, příslib, těšení se na něco krásného, nového.
V minulém týdnu bylo všechno jinak než si člověk představoval a když jsem dnes ráno nakoukla do knížky, narazila jsem na tento úryvek:
“…je dobré se stále vracet k věcem podstatným,i když jsme se jim nikdy zcela nevzdálili. Myslím, že právě to jsem slíbil Pánu…i Vám: nikoliv že dosáhnu té či oné úrovně, ale že budu stále začínat znovu. Jako někdo, kdo ještě nic neudělal – a tedy nic nezničil, nic nepokazil. Vždyť právě ty nesčetné začátky darované Boží milostí umožnily, že už jsem získal jistý duchovní kapitál.”
(o.Jeroným bratru Patrikovi 1976)
Přeji nám všem nejen do dnešního dne odvahu stále začínat znovu. Mějte pěkný den a těším se příště Kejt
