Sklizeň

Vítám Vás u nás 🙂

Léto krásně vrcholí,držím v ruce obilí a “viju” věnce:

...

...
...nebo cop...
...
A nosím v hlavě myšlenku z knížky:
…Smlouva, kterou jste podepsal (jedná se o řeholní sliby),je jakýsi druh zemědělské smlouvy (omlouvám se! Ale copak nejsme mniši- rolníci? a musíme jimi zůstat),       to jest smlouva, která platí pro čtvero ročních období: jaro, léto, podzim, zima;    jinak řečeno setbu, růst, sklizeň, klid; zimní klid je však jen přípravou na novou setbu.

Zapamatujte si dvě věci.                 Za prvé- nic Vám nezaručuje, že začnete jarem.        Za druhé- tato čtyři období nebudou nutně trvat každé stejně dlouho.
Vezměme   například  dobu mezi Vašimi věčnými sliby a jejich zlatým výročím. (Je to stejná doba jako od začátku svatby po zlatou svatbu 🙂 ) Klidně se může stát, že jaro potrvá jen pár dní, podzim také několik dnů a mezi těmito dvěma obdobími buď těžce dolehne únava léta, nebo Vás ochromí zimní trápení a nehybnost.   Nedělám ze sebe proroka, jen Vás upozorňuji. Ostatně sám vše postupně poznáte. Začněte; vydejte se na cestu; důvěřujte Pánu. Samozřejmě Vám nepřeji, abyste procházel takovými extrémy. Přeji Vám, abyste začal normálně zaséváním, zaslíbením, nadějí, trpělivostí, jarem Božího přátelství.

…(Zde o.Jeroným vzpomíná bajku O cvrčkovi a mravenci nad kterou má jeho bratr přemýšlet…vzpomeňte: Cvrček nezanechal pění/do jeseni./ Ze zásob byl vyčerpán, /ledový když zadul van:/ nenalezl ani špetku/červíka neb mouchy k snědku./Běžel na Mravenčí hrad,/volal tam, že nastal hlad,/o půjčení na zub prosí/soust jenom jak zrnek rosy,/do příštího léta slávy./ ,Splatím do srpna, hned praví,/na zvířecí moji duši,/s úroky vše, jak se sluší.´/Mravenec nepouští rád: /nejmenší to z jeho vad./ “Cos dělal, když slunko hřálo?”/ Praví tomu, jenž má málo./Neměj za zlé, ve dne v noci/každému jsem zpíval chodci./ “Zpívals? To mne šťastným činí:/ nuže tedy! tanči nyní.”…
Závěr vyvodíte snadno: “Musím hromadit, stále hromadit a neztrácet čas. ” Ano, hromaďte tedy, vytvořte si velký kapitál, čítající úkony víry a čas věnovaný modlitbě. Až zavane severák, přijde zima. Věrnost navzdory krutému větru, věrnost po celou zimu;ano, ale jen tehdy, máte-li kapitál…
Víte, do tohoto čtení chystám i jiné věnce:
SVATEBNÍ na vrata...

a říkám si, jak je to stejný postoj, pohled, který čtu v této knížce o tomto přátelství (O.Jeroným-Dopisy bratru Patrikovi).

Také tito, brzy již novomanželé, si hromadili čas trávený spolu, vykládali si, poznávali se a nyní, když vstoupí do manželství, tak jim nastane JARO manželského vztahu…a bude trvat určitou chvíli, příjde léto…jednou i podzim, někdy zafouká severák a jak je to oblažující, když může člověk “sáhnout” do zásob… a čerpat…

Tak, tak od nás 🙂 Hromaďme si tedy zásoby, věnujme se jim a kéž z nich jednou můžeme čerpat. Mějte pěkný den a těším se příště Kejt