Po pouti

Křehkost patří k lidskosti stejně jako síla, ale tu první si jen těžko přiznáváme…

Vítám Vás na našich stránkách 🙂

Dnes jsem dostala pozvání ke hře mezi námi blogerkami na netu… Je zajímavá, chtěla bych  se nad ní zamyslet, ale nejprve chci poděkovat za pouť. Zažila jsem opravdový malý zázrak…Maličký, ale svou silou ohromující. 🙂 Poslední dny hooodně pršelo, měla jsem toho víc na starosti, dokonce se navíc ke mě dostaly úplnou náhodou květiny ke zpracování (půlka kufru od auta) a tak jsem neměla čas hlídat,  jaké má být počasí na pouť. V sobotu večer, když jsem odjížděla od zdobení od Skály, tak jsem v autě úpěnlivě a zcela bez postranních úmyslů věnovala prosebnou modlitbu za počasí tam nahoru…

A neděle?

Po dlouhé době zcela bez deště a se sluníčkem! 🙂

Pane, díky 🙂

Kytice k soše P. Marie

Dnes jsme měli na zahradě opět návštěvu z lesa

Návštěvník nebo návštěvnice? 🙂

Doprovodili jsme tetu na letiště

Jdeme k odbavování
Dva hříbci
Letadlo nabírá rychlost
A je pryč

Pěkný zítřejší den všem přeje Kejt

Pouť u Panny Marie ve Skále

Kdo se naučí naslouchat, promění mnohé okamžiky života v setkání…

Vítám Vás na našich stránkách…

Pouť v roce 2013 je v neděli 8.září v 10.hod. 🙂

Chtěla bych Vás pozvat na nedělní pouť u “Maria skály”

Pouť je ze svátku Narození Panny Marie

Jinak jsme dnes “pasovali” Kačku na předškoláka… 🙂

Zdravé mlsání 🙂

Trochu jsme experimentovali

a moc nám to chutnalo 🙂

Pozdě odpoledne jsme zajásali nad sluníčkem, co se ukázalo zpoza mraků… Hned byl ten pohled na svět veselejší 🙂

Přeji Vám pěkný začátek školního roku a těším se s Vámi na setkání na pouti- Kejt

Nový přírustek

Krásu nelze vždycky zkonzumovat. Někdy stačí se zastavit a chvíli žasnout…

Vítám Vás na našich stránkách… 🙂

Naše kočka vrhla  koťata… Aby jich náhodou nebylo málo, tak zrovna pět! 🙂

Nový přírustek

Na dětech se mi líbilo, že se okamžitě pustily do výroby domečku pro koťátka. Marné bylo upozorňování, že koťátka nemohou chodit, že mají ještě zalepená očička…Nadšení dětí nepolevilo…

Je jich PĚT!!! 🙂
Budování domečku

Radost z koťátek trošku zmírnila smutek z rozloučení z Ami- kozou… Známí se vrátili z dovolené a koza musela putovat zpátky domů…Na památku nám ožrala břečtan… poslední dny se totiž naučila přeskakovat dvířka- pokud byla v chlívku a člověk tedy někdy žasl, jak to zvládla… 🙂

Večerní pohled 🙂
Odhalené propletence "ožraného" břečtanu 🙂

Včerejší den jsme věnovali nejenom oslavě Bartolomějských hodů v Odrách…

Zpíváme při mši Mozartovu Korunovační

ale i procházce po lesích a loukách…

Mateřídouškové nadělení... ani se mi nechtělo odcházet...seděly jsme s Máří a vykládaly...

Nasbírané byliny skončily na vstupních dveřích...

 Do předposledních dnů prázdninového času Vám přeji pokoj a radost a mějte se hezky 🙂 Kejt

 

Kozí sýr a zvířena u nás :-)

Vítám Vás na našich stránkách… 🙂

Dva dny nám nešel počítač, což je docela dlouhá doba na tolik věcí, které se udály.

V pondělí se nám podařilo udělat první dávku vlastního kozího sýra… Včera další… A dnes další… 🙂

Mám velkou radost 🙂

Hotovo

Ale cesta k sýru není jednoduchá. Ze všeho nejvíc bych chtěla poděkovat paní Marušce, která mi dala trochu svého syřidla, protože sehnat syřidlo není jen tak jednoduché 🙂 a mléko už bylo nadojené.

Prosby a dotazy jsem rozesílala do všech stran a odpověď se objevila úplně nečekaně a z té nejnepochopitelnější strany. Díky paní Evo  z www.kupendo.cz

A syřidlo nám velice ochotně a rychle poslali z www.ekokoza.cz  Také dnes byl pan Čapek ochotný mi poradit okamžitě přes telefón, protože se mi nepozdával proces sýření…Díky moc, sýr je už ve formičkách a v nálevu  🙂

A další dík patří mému muži, který se mnou do toho šel a odevzdaně kozu dojí 2x denně. A že to není jednoduché 🙂

Je podvečer a kozu táhneme z pastvy. Nejvíc jí chutná břečtan, psí víno a kytky kolem... 🙂
U dojení musí být dva, páč se koze nechce stát...Nejlepší na tom nyní je, že syn odjel na prázdniny...a já nemám tolik síly 🙂
Mléko se začíná srážet...
První sraženina "v plachétce" z tohoto, po odkapání syrovátky, je hotový sýr...

A proč je v nadpise zvířena? Aby toho všeho nebylo po ránu málo- než podojíme, manžel odjíždí do práce, tak se jen tak zlehka kouknu z okna a na zahradě- srnka!

Sranda byla, že ji strýček, který šel do obchodu ještě dřív než byl otevřený, uviděl první, nahlásil to babičce přes okno z cesty a děda mu na to říká: Ale oni mají kozu- ne srnku! 🙂

Pak jsem z okna ( jiného) vykoukla já a bylo to jasné… Jenže fotit srnku?! Jedině v pohybu…

Ranní pohled 🙂

Byla jsem na ni krátká… Naštěstí šel jiný klučík- Lukášek-půjde do třetí třídy, také do obchodu a hned byl ochotný mi pomoci…Stál jí jen v cestě… Stejně srnka lítala několikrát dokola, snažila se přeskakovat drátěný plot, chvílemi jsem to neviděla vůbec růžově, ale nakonec se jí objevit otevřenou branku podařilo…. 🙂

Cesta k vysvobození se blíží 🙂

A ještě to není všechno… Naše kočka má nová koťata. Zatím nevíme kde, kočka “Nemo” je také pryč, jen se tu občas ukáže vylízat misku se žrádlem a pak zase zmizí do svého úkrytu. Ale těšíme se na nový přírustek  🙂

Ale přiznám se, že na této fotce jsou koťata ještě "na houbách" 🙂

A nakonec včera večer při Modlitbách Matek na nás z Písma vykoukl krásný a výstižný úryvek k těmto dnům:

Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste měli vždycky dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo,…                                                      

                                                                                                                  2Kor 9,8

Díky a Vám přeji krásné  teplé dny Kejt

Ubrousky a koza na půjčení :-)

Kdo nic nedělá, nic nepokazí- ale také toho asi v životě moc nezažije…

Vítám Vás na našich stránkách…

Co je u nás nového? 🙂

Asi nejvíc momentálně žijeme kozou 🙂 .

Známí jeli k moři, tak nám na čtrnáct dní kozu půjčili k hlídání a k seznámení se s ní…Největší krásná náhoda  byla, že v novém čísle Marianne Bydlení je nádherný článek o kozí farmě v Ratibořicích,viz. www.kozimleko.cz .

A když jsem se dívala na jejich fotky, na kozy, které zářily bílou barvou, nějak jsem si představovala, že i k nám přijde bílá koza…Úplně jsem si představovala tu bílou srst a kůži…

Koza z auta vyskočila hnědá…

Hotový kamzík

Sranda byla, že já byla na zkoušce a manžel mi nic nenaznačil… Když jsme ze zkoušky dojeli, první naše cesta vedla ke koze a všichni jsme se strašně rozesmáli, co to je- hnědá?!? (p.s. jakoby na barvě záleželo 🙂 )

KUK!
A máme ji doma...

Dnešní ráno už kolem dveří do dřevárky žádné listy nejsou, koza Amina si pochutnávala…:-)

A ubrousky?

Tvořily jsme s Luckou… Jestli se nám to povedlo- posuďte sami 🙂 …

Natřený stůl a vystříhané ubrousky...
Už se nám to plní- lepíme to klasickým lepidlem na decoupege...
Z větší části natřeno
A konečná úprava- přelakování bezbarvým lakem, aby to chvíli vydrželo...
Hotovo

A Klokočůvek jsem od stolu viděla v novém pohledu 🙂

Pohled na pastvu
A to naskládané dřevo mě fascinovalo 🙂

Mějte se hezky a těším se příště Kejt