Člověk má v sobě od malička jakýsi instinkt, který ho směřuje někam výš- pokud jej v sobě neudusí.
Vítám Vás na našich stránkách.
Dnes jsme byli pouštět draky. Martínek si během oběda jeden stihl vyrobit, ale nelítal. Vím, že byl těžký, ale neměla jsem sílu být u Martínka, když tvořil a navíc se mi moc líbilo, že se do toho pustil docela sám. Jen v konečné fázi navazování a dolaďování úvazků mě to stálo trochu nervů 🙂
Prý to nebyl drak, ale billboard 🙂
Jóó´a střecha je kráááásně pod gumou :-), už může pršet 🙂 🙂 🙂
Nenechme se snadno odradit kamením na cestě: úsilí o dobro nebývá bez překážek …
Vítám Vás na našich stránkách.
Tak bych řekla, že tento citát odráží naši situaci nyní. Prší a my máme rozdělanou střechu. Jenže, co dělat?! Musela se zpravit.
A tak tento čas trávím nad břidlicí a přemýšlím nad našimi předky, jak si s ní uměli “vyhrát”. Břídlice má docela nepravidelné tvary, hřebíky jsou zatlučené opravdu podle potřeby. Takže někdy jsou na břidlici dva, jindy čtyři. Každou břidlici otočím v ruce a ukládám…
A co teprve šindele…Mají kouzlo…Dala bych si říct, dát je znovu na střechu…Jenže to už nepůjde.
Jak jsem minule poznamenala, dostala jsem pozvání ke hře 3 kroky a 10 nej… Napřed jsem se podivila a nevěděla jsem oč jde. Nicméně jsem nakoukla do blogu Gabky, která mě ke hře vyzvala a podmínky mi zůstaly v hlavě… 🙂
Hra má tři základní kroky:
1) Uvést, kdo mě do hry pozval.
2) Vyjmenovat 10 věcí, které mám ráda… Tak zjistila jsem, že by mi šlo bez problémů vyjmenovat věcí 20! 🙂 Jenže některé “věci” nejsou věci…
3) Pozvat do hry dalších 10 lidiček… A to si myslím, že je nejtěžší…Koho oslovit? Když jsem koukla k těm děcčatům, které mě oslovují a které aspoň trochu “jakoby” znám, všechny mají hru za sebou. Podívala jsem se i na datum a musela jsem se smát… Kdybych si nedala tak dlouhou pauzu, že budu přemýšlet- pozvání by je snad oslovilo ještě včas. Prosím tedy, nezlobte se na mě… dřív jsem to nestihla 🙂
Doufám, že vy, ostatní, mé pozvání přijmete…A pokud ne, nevadí… i tak to bylo pěkné čtení 🙂