Vítám Vás u nás 🙂
Proč volný den? Protože po dlouhé době jsme nikam nemuseli, nic nás nečekalo, nic nehonilo a tak jsme si vychutnávali práci venku. Je pravda, že ostatní museli ráno do školky, školy a práce a já zůstala doma sama, ale tu radost a vydechnutí jsme cítili v kostech…
Během dne jsem si zašla do lesa na bez, už se mi louhuje sirup a bylo krásné slyšet, jak si všichni všimli, jé tady to voní…děláš sirup? Měli radost 🙂 Pak jsem přesadila narévkované muškáty, zasadila vysemeněné kytky, které jsem si nasadila v domnění, že jsou to afrikány a stále na ně koukala, jak divně rostou, až minulý týden mi docvaklo, co to vlastně je 🙂 , házela jsem přes den krmení slepicím a chodila ke králíkům, posekala trávu na zahradě, nahrnula hlínu k zemákům, okopala a rozesadila kedlubny a užívala si přírody venku. Opravdu to dnes všechno bilo do očí, jak je to zelené, šťavnaté a v plné síle. Radost pohledět 🙂
Nemáme za úkol spasit celý svět, jen žít s otevřenýma očima … 🙂
Tak jsem obdivovala břečtan u vchodu, jak na něj v poledne nahlíželo sluníčko…
Kapradí se v stínu taky daří…
Jsem ráda, když mi šípek nakukuje do okna a letos je krásně rozkošatělý…
a roste do všech stran…
Pozorovala jsem irisy…
Stopy bezu na podlaze…chvíli jsem je tam prostě musela nechat…byly krásně rozsypané po kuchyni, jak jsem vytřepávala košík…
Manžel kosil trávu a děti ji navážely k sušení na zahradu…
Aj jsme je museli “krotit”, skákali po trávě, hrábě jim občas padaly z ruky 🙂 , někdy u sebe měli málo místa 🙂 ale nakonec před chvílí ještě jeli k Maria Skále na vodu, tak jsem je musela obdivovat. Mám pocit, že je zítra z postele hned tak nedostanu 🙂
A ještě posílám fotečku z včerejška, jak jsme se vrátili z kostela…Kačka nečekaně hezky ladila k slepicím 🙂
Tak se mějte hezky a přeji Vám příjemný slunný víkend 🙂 Kejt
