Dnes toho bylo tolik k vidění… Náhodná setkání, jízda na kole,příroda nám začíná nabízet samé “ingredience” k tvoření… a všude, kam oko dohlédne, je nad čím žasnout… I bouřka nás překvapila, ale přiznám se, že první, co jsem udělala, nebylo vzítí foťáku do ruky, ale pospíchala jsem rožehnout hromničku.
všude okolo nás se rázem setmělo a moc se mi líbil plamének v dohořívající svíčce...Krásně jí prosvítal...S Martínkem na kole při zpáteční cestě z Oder okolo OdryKontrolovali jsme včera micáky, kolik že mají na sobě masa a jaké bylo dnes mé překvapení, když jsem šla s ranním krmením, dvířka otevřená, u mámy se krčili dva, tři jsme našli různě po koutech dvorku, jeden se objevil odpoledne na zahradě a to ho ještě náhodou uviděl manžel z půdního okna a jednoho jsme už nenašli...ovšem poučení, že se mají dvířka zavírat pořádně bylo veliké 🙂
Ušila jsem si ptáčky do obchůdku...
S manželovou pomocí pověsila nově natřenou poličku 🙂
a neodolala jsem zrajícímu obilí...
Co nás nadchne na viditelné kráse, je věčná krása neviditelná…
Přeji Vám prožití nadcházejícího víkendu v kráse a těším se příště Kejt
Dnes se na Vás obracím se smutnou prosbou, jestli nemáte možnost nějakým způsobem pomoci. V úterý, v chatové oblasti blízko Klokočůvku, hořelo a dnes jsem dostala tuto prosbu :
Dobrý den,
potřebovala bych uveřejnit informaci k požáru srubu viz
Mgr. Petra Fabianová, dcera majitele, 604 75 94 20
Vím, že jsem byla překvapená, když mě v úterý ráno probudilo houkání sirén a tušila jsem, že se něco stalo,ale sama nevím, jakým jiným způsobem, než tímto oznámením, pomoci. Opatrujte se… Kejt
Včera jsem se díky obrazovce TV, přenesla na Velehrad a poslouchala koncert Lidí dobré vůle. Líbila se mi myšlenka, že se obracíme ke kořenům…A dnes jsem na mši slyšela slovo, které krmí srdce 🙂 , jak řekl otec Stanislav. Poklad víry máme v nádobě hliněné…, to proto, aby se ta nesmírná moc připisovala Bohu, ne nám. To Bůh působí- ne člověk…to, co bývá v lidských očích veliké, je malé v očích Božích, ale to, co je v lidských očích malé, roste v očích Božích. Všechno pomine, ale Boží slovo pořád působí. Pořád se máme k němu vracet. K Písmu- k Bibli… Pořád svým způsobem proměňuje, dobývá lidská srdce. Možná jsme zoufalí, nešťastní, možná pláčeme, možná se nám nedaří, ale pokud jsme věrni Bohu- to naše vítězství je v Bohu. V setkání s Ním. ..
Kříž před naší kapličkou
Včera jsem si vyrobila novou upoutávku před obchůdek…
Přišlo mo, že bude praktičtější, když dveře rozpůlím, než když byly opřené o zeď...a bude to stát u cesty...
Pak jsem nachystala nějaké letní věnečky…
A vyhlížela sluníčko 🙂 Dnes už je krásně. Svítí u nás a všude se začíná ohřívat vzduch. Je to příjemné a zároveň slavnostní. Pěkné sváteční dny přeji i Vám 🙂 Vyhřejte se na sluníčku a budu se těšit příště Kejt
Projevy vděčnosti, úcty a lásky vůči svým bližním nikdy neodkládejme: jednou by nám to bylo moc líto…
Pár jsem si jich dala do košíku k verandě
Dnes jsme byli na návštěvě a z ní jsme odjížděli s nečekanou nadílkou- třešněmi 🙂 Pro nás to byl svátek, protože naše třešíňka- před třemi lety zasazená, je mlaďoučká a třešně stále v nedohlednu. A tak jsme si dnes- i v tom dešti vychutnávali jejich trhání a zobání a žasnutí nad tím “masem”. Manžel totiž, jak je chutnal, říká: ” Ty jo, to je, jak maso…” Načež jsem se rozesmála a říkám: “Že by ti stačilo dát na stůl místo masa pár třešní?” Tak jsem to vyzkoušela, něco upekla, ale, marná sláva, maso chybělo 🙂
A už jsme si pochutnávali 🙂
Pak jsem otevřela email a divila se, co mi to přišlo, ze začátku trochu drsné, ale vyústění bylo krásné. Tak Vám to posílám 🙂
Oslův příběh
Jednoho dne starý osel spadl do staré studny. Chudák zvíře brečelo a brečelo po několik hodin a farmář se snažil vymyslet, co dělat.
Nakonec si uvědomil, že nepotřebuje ani studnu, ani osla a rozhodl se studnu i s oslem zasypat.
Požádal pár sousedů, aby mu pomohli. Každý popadl lopatu a začal házet hlínu, písek i smetí do studny. Napřed osel začal hlasitě brečet, ale pak se utišil.
Ještě tam hodili pár plných lopat, pak se farmář podíval do studny a uviděl něco zcela nečekaného.
Jak lopata padla na osla, on to otřásl a pak na tu hlínu a smetí šlápl, aby se dostal výše.
A čím více farmáři na osla házeli hlínu a smetí, tím výše stoupal. Nakonec byl osel
ve studni už tak vysoko , že vyskočil ven a odběhl.
A co z toho plyne?
– že život na tebe občas bude házet špínu, různé druhy špíny. Umění je to setřást a šlápnout výše,
– že každá naše potíž je schůdek, po kterém se dá jít nahoru.Můžeme tak vylézt i z těch nejhlubších studen,
– že nesmíme nikdy přestat, nesmíme se vzdát,
– že můžeme a musíme tu špínu ze sebe setřást a udělat krok nahoru!
Proto si pamatuj 4 jednoduchá pravidla pro spokojenost:
1. Osvoboď srdce od nenávisti a odpusť těm, co ti ublížili.
2. Netrap se minulostí ani budoucností, protože co bylo, to bylo a co bude,
stejně nevíme.
3. Žij jednoduše a skromně, měj radost z toho, co máš.
4. Dávej více a očekávej méně.
Tak se mějte hezky, přeju klidný víkend a těším se příště 🙂 Kejt