Vítám Vás u nás 🙂
Dnes začíná májový měsíc. Ráno ještě svítilo sluníčko, teď se zatáhlo, ale dnešní volný den mě láká ke vzpomínkám. Všechno se propojuje. Čas, místo i dění. Máte čas? 😉 Sáhla jsem po knize Dobré vlivy a našla toto:
…Před obrazem Panny Marie jsou vždy čerstvé květiny a hořící svíce,které přinášejí zdejší farníci a mnozí ze zbožných návštěvníků. Vyjadřují tím svou úctu, důvěru a synovskou lásku. Ale copak si to vše – a ještě mnohem víc- nezaslouží ta,která se stala Matkou Božího Syna a dnes je ještě laskavější matkou lidí?
Je jasné, že obraz či socha není totéž co přítomnost živé bytosti. Jenže od chvíle, kdy náš Pán pronesl vzešená slova “Hle, tvá matka” , můžeme skrze umělecká díla mateřství Panny Marie skutečně vnímat. Copak bych já- nebo kdokoliv jiný- sám od sebe přišel do kostela,kdybych nevěřil, že tam naleznu její laskavou, vždy otevřenou náruč?
Vím, že tyto kostely pro mne hodně znamenaly, jinak bych nepociťoval touhu stále se do nich vracet. V lásce k určitému obrazu, soše nebo posvátnému místu se konkretizuje náboženské cítění. Jsou to hmotné opory duchovní věrnosti. Právě proto, že jsem v těchto kaplích zasvěcenýchPanně Marii nalezl vždy ochranu a laskavé přijetí, mělo pro mé náboženství – a stále ještě má- rozměr duchovního společenství, úcty a naděje.
V představách zbožného dítěte se nebe může podobat poutnímu chrámu, z něhož už nikdy nebudeme muset odejít. Dá se to vidět i z druhé strany, chrám se tak trochu podobá nebi. 😉
Obě tato místa člověka přitahují, doufá, že tam najde tajemství a štěstí pro duši. Čtyři kamenné stěny a obraz Panny Marie- posvátný prostor, který může v srdci zanechat stejně živou stopu jako milovaná bytost. 😉
…
(o.Jeroným Dobré vlivy)
V mysli se mi vynořila místa, kde ty stopy byly živé.
A tak v dnešní den přeji nám všem “živá” místa- hmotné opory, kam můžeme přicházet, odkud můžeme čerpat a jít dál.
Mějte se hezky a těším se příště Kejt