Svatyně

Vítám Vás u nás 🙂

Teploty stoupají závratnou rychlostí a venku všechno rozkvétá během jediného dne 🙂

Těší mě, že se ještě mohu těšit na další květy 🙂 , rozkvétání ještě pokračuje…

na tuto krásu se už těším míň

a mezi chvilkami jsem znovu otevřela knihu Protože navždy trvá dlouho…dočetla jsem ke kapitole o kostelích, kapličkách- svatyních…a v hlavě mi vyskočil nastávající čas dovolených, výletů i to, že při návštěvách různých koutů země to člověka táhne ke kostelu…kdo ví proč…o. Jeroným napsal:

…není nic normálnějšího, než když se náboženský pocit konkretizuje do zaujetí pro nějaký kostel, pro nějaký klášterní kout, obraz nebo sochu; je to materiální základna duchovní věrnosti…

kdybych ty kostely nenavštěvoval,kdybych nechodil do svatyní…které dokáží zprostředkovat potřebnou ochranu a jsou pohostinné, náboženství by se pro mne nestalo čím je dosud- blízkostí, úctou, důvěrou, nadějí.

Pro každé zbožné dítě bude nebe něco jako poutní svatyně, z níž se už neodchází. Na druhé straně pozemská svatyně se již trochu nebi podobá. Je dobré jít do jednoho i do druhého. V obou najdeme pohodu pro duši a tajemství. A tak čtyři holé zdi tvořící posvátný prostor a uchovávající obraz Panny Marie mohou vtisknout do srdce pečeť právě tak živou, jakou by dokázala vrýt milovaná osoba.

chvíle po bouřce

A tak se těším na čas výletů a s ním spojenou pohostinnost svatyní v naší zemi.

Mějte se hezky a těším se příště Kejt

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *